Především je třeba říci, že výsledek druhé přímé volby hlavy státu je pro Českou republiku prohra i ostuda. Na straně vítězů stojí kromě těžce nemocného člověka skupina absurdních šašků typu Jiřího Ovčáčka. Jejich éra skončí brzy a nezůstane po nich nic než pocit trapnosti.

To, co je pro nás důležité, jsou nikoli ztráty, ale přínosy této události. Pojďme se na ně podívat.

1. Přínos Jiřího Drahoše. Profesor Jiří Drahoš udělal dobrou práci pro Českou republiku. Ve své kampani dokázal spojit voliče prozápadní a demokratické orientace. Dobře pojmenoval základní problémy české politiky. Demaskoval Miloše Zemana a jasně definoval zátěž, kterou pro Českou republiku představuje trestně stíhaný Andrej Babiš. Proti naprosté špíně postavil důstojnost. Čelil děsivé a temné síle – a obstál.
2. Osobní velikost protikandidátů. Poprvé jsme zažili něco, co známe pouze ze západních volebních kampaní. Kandidáti, kteří v prvním kole neuspěli, ale přitom získali velkou podporu voličů, projevili ohromnou zodpovědnost a vysokou úroveň. To je jeden z nejlepších momentů této události. Michal Horáček, Marek Hilšer i Pavel Fischer se zachovali skvěle, když jasně podpořili Jiřího Drahoše. Postavit se s hrdostí k výhře je jednoduché, ale s grácií se vyrovnat s prohrou umí málokdo. Navíc získat téměř půl milionu podporovatelů není prohra. Tito kandidáti ukázali cestu do budoucnosti.
3. Občanská aktivita a spontánní angažovanost. Mnoho lidí  věnovalo svůj čas a energii tomu, aby se České republice vrátila její důstojnost. Byly to skvělé a pozitivní akce, které dávají naději, že je v naší zemi mnoho těch, kterým záleží na budoucnosti.
4. Velké ocenění si zaslouží demokratické politické strany. Je zřejmé, že kupříkladu pro ODS nepředstavoval Jiří Drahoš ideálního kandidáta. Přesto ho jednoznačně a deklarativně strana podpořila. Tento principiální postoj zaujali Piráti, TOP 09, lidovci, STAN i demokratická část ČSSD.
5. Jedním z nejsilnějších momentů prezidentské volby byl přínos České televize a výkon Světlany Witowské. V porovnání s tím, co předvedla TV Prima, jsme jasně viděli, kde je civilizace a kde je buranství.
6. Oproti volbě před pěti lety jsme byli svědky mnohem širšího spojenectví různých částí, skupin a vrstev společnosti. Ocenění si například zaslouží mnozí představitelé církví a dalších společností a institucí. Pravdivé zrcadlo Zemanovi nastavil předseda ústavního soudu Pavel Rychetský a předseda senátu Milan Štěch. Podařilo se najít shodu napříč celým národem zprava doleva.
7. V České republice nastala po první přímé volbě v roce 2013 dusivá atmosféra, kterou se nyní podařilo prolomit. Miloši Zemanovi se nepovedlo realizovat jeho sen o prezidentském systému podle vzoru Vladimira Putina. Prezidentský systém v České republice nevládne a ani nebude. Tato volba, jakkoli jsme ji prohráli, tomu zamezila.
8. Zřetelným přínosem této volby je další díl demaskování východního oligarchy Andreje Babiše. Předseda hnutí ANO ukázal svoji slabost, když jasně odhalil pupeční šňůru, která jej pojí s Milošem Zemanem. Zároveň se ke svému duchovnímu otci zachoval tak neloajálně a uboze, že nebude mít na růžích ustláno. Deklarovaná prozápadní orientace hnutí ANO se projevila jako účelový podvod. Vzpoura Babišových europoslanců to jen dokazuje.
9. Demokratická část české společnosti projevila zodpovědnost a disciplinovanost, před níž kverulantské chování neobstojí. Přestože pro mnoho lidí nebyl Jiří Drahoš ideální kandidát, dokázali nadřadit principiální hodnoty nad výhrady.
10. Východní a autoritářské směřování České republiky nemá zdaleka tak velkou sílu, jakou by si přáli v redakci Parlamentních listů a v TV Barrandov. Jejich vládnutí a jejich špína je jen dočasná. A morální vítězství antizemanovské koalice je jistotou.

Máme jeden velký úkol: Nepohrdat lidmi, kteří volili Miloše Zemana, ale snažit se je pochopit. To je jediná možnost, jak v budoucnu uspět.

Chcete i v této době číst tištěné Revue FORUM? Předplaťte si ho! ZDE.