Poslanec Martin Komárek ostře kritizoval novelu zákona o střetu zájmů, podle které ministři vlády České republiky nebudou moci vlastnit společnosti, které provozují rozhlasové a televizní vysílání, ani vydavatele periodického tisku. Doslova prohlásil, že „Bůh by to fakt neschválil, protože Bůh uznává majetek.“ Svůj odsudek novely doplnil odkazem na autoritu nejvyšší, protože s ním prý občas mluví jeho zesnulý otec a občas mu řekne, jaké jsou Boží plány, neboli slovy Martina Komárka, jak to Bůh myslí.

Na základě výše uvedeného vzniká důvodná obava, že se na informační trase Bůh – Komárek starší – Komárek mladší vyskytuje šum, který způsobuje určitá zkreslení. Bůh je stvořitelem všeho. Je tedy i stvořitelem majetku. Není proto žádný důvod, proč by ho neměl uznávat, a toto zjištění není žádnou klasifikovanou informací, na kterou by bylo nutno plýtvat prostředky tak vzácného a mysteriosního komunikačního kanálu.

Martin Komárek chtěl spíše vyjádřit myšlenku, že Bůh uznává majetné lidi. Je pravdou, že o této otázce se po staletí vedou spory, takže nějaké zprávy přímo od zdroje jsou nanejvýš užitečné. Na první pohled se totiž zdá, že Ježíš Kristus byl zapřisáhlým nepřítelem majetných lidí. Prohlašoval, že „nemůžeme sloužit Bohu i mamonu“ a že „spíše projde velbloud uchem jehly, než bohatý vejde do Království nebeského.“

Je třeba souhlasit s Martinem Komárkem, že je to velmi povrchní pohled. Bůh není nepřítelem majetných lidí. Bůh pouze upozorňuje na nebezpečí, že se majetek pro člověka může stát bohem. Pro nakládání s majetkem a pro podnikání ukládá Bůh člověku určité zásady, aby se majetek nestal pánem člověka a nenahradil tak místo skutečného Boha.

Bůh má rád podnikavé lidi a považuje je za hnací motor společnosti. Pokud podniky řádně fungují, představují nenahraditelný přínos k materiálnímu a duchovnímu blahu lidstva. Pokud je majetek používán k podnikání, klade však Bůh na tuto činnost mnohé požadavky. Prvním z nich je, že podnikání musí být službou společnému dobru. Podnikatel musí produkovat výrobky a služby, které naplňují opravdové potřeby člověka. Musí fungovat na ideách postavených na pravdě a svobodě.

Základem podnikání by měl být respekt k lidské důstojnosti a společnému dobru. Dobrý podnikatel má v první řadě na zřeteli službu a až potom zisk. Spotřebitelům nabízí jen užitečné zboží a služby. Nenechá se svést konzumismem, který odklání produkci a spotřebu od společného dobra a brání rozvoji osobnosti. Podnikatel musí podporovat důstojnost zaměstnanců a rozvoj ctností, jako je solidarita a spravedlivost.

Ježíš Kristus pravil, že kdo mnoho dostal, od toho se bude mnoho požadovat, a komu bylo hodně svěřeno, od toho se bude více žádat. Podnikatelé dostali velké zdroje a Pán od nich žádá velké věci.

Aby se naplnila slova Martina Komárka, že Bůh by „fakt neschválil“ omezení Babišova vlastnictví médií, bude si Bůh muset odpovědět na otázku, zda jeho média slouží společnému dobru, nebo pouze jeho politickým a podnikatelským zájmům, a zda tato média naplňují opravdové potřeby člověka, nebo jsou zneužívána k diskreditaci či likvidaci odpůrců jejich majitele. Bude také muset posoudit, zda vyhrožování finanční kontrolou konkurenčním médiím a její následné uskutečnění je postaveno a ideji pravdy a svobody a zda označovat nekolaborující novináře za blbečky, parchanty a psychopaty podporuje důstojnost lidí.

Pokud budou odpovědi na tyto otázky pozitivní, Bůh zcela jistě poskytne Andreji Babišovi ochranu v dalším nerušeném vlastnictví novin, časopisů a rozhlasových a televizních stanic.

Autor je advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a dalších vysokých školách.