Internetem koluje nahrávka, na níž je Andrej Babiš zachycen v rozhovoru s redaktorem Mladé fronty DNES, při kterém mu ministr financí ukládá, kdy a jak uveřejnit články, které poškodí Babišovy politické oponenty.

Pokud je nahrávka autentická, dokazujete to, že deníky vydávané podnikatelským uskupením náležejícím politikovi, ztratily svůj společenský smysl a že nemohou být ze své podstaty hlídacím psem politické moci, protože se staly její součástí. Tato média jsou ze své podstaty nedůvěryhodná a nemají žádnou ústavní hodnotu, která by pomáhala lidem realizovat jejich právo na informace a svobodu projevu.

Tím by však právní hodnocení nahrávky nebylo vyčerpáno. V nedávné době totiž Okresní soud v Karlových Varech konstatoval, že pokud se někdo pokusil ovlivnit obsah nějakého média příslibem nebo poskytnutím nějaké motivace zaměstnanci média, dopustil se trestného činu podplácení. V rozhodující části argumentace byl tento výrok potvrzen i soudem odvolacím.

Soud totiž konstatoval, že přinášení objektivního zpravodajství, tedy získávání, třídění a prezentace aktuálních událostí ve formě zpráv, je věcí obecného zájmu, který obstarávají právě média a jednotliví novináři. Pokud se tedy osoba snaží, aby určité události byly prezentovány určitým způsobem, nebo naopak, aby nebyly prezentovány vůbec, zasahuje tím do obstarávání věci obecného zájmu.

Na této právní kvalifikaci nic nemění skutečnost, že Andrej Babiš je, resp. byl, ve vztahu k vydavateli Mladé fronty DNES osobou ovládající, neboť jím vlastněný Agrofert vlastní společnost MAFRA, která deník vydává. Vlastník společnosti, tedy i vydavatelství periodického tisku má totiž zákonem vymezené pravomoci a zasahování do vlastního obsahu vydání mezi ně rozhodně nepatří.  Stejně tak by bylo trestné například jednání vlastníka soukromé vysoké školy, který by rozhodoval o udělení diplomu bez požadavku na příslušné znalosti, protože i vzdělání je věcí obecného zájmu.

Otázkou, která se nabízí, je, zda Andrej Babiš v souvislosti s ovlivňováním zpravodajství, tedy s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytl, nabídl nebo slíbil příslušnému novináři úplatek. Na tuto otázku najdeme odpověď v právním hodnocení kauzy tzv. poslaneckých trafik provedeném státním zastupitelstvím.

Podle názoru státního zastupitelství je již samotné zaměstnávání osoby, která měla věc obecného zájmu obstarat, úplatkem.  Při podplácení totiž hraje větší význam, za co se úplatek poskytuje, než co se jako úplatek poskytuje. Podle ustálené judikatury nelze při správě veřejných věcí strpět jakékoli úplatky a získání či udržení určité funkce, zaměstnání či třeba zakázky je prospěchem, který parametry úplatku dosahuje. Jedná se totiž o určitou výhodu oproti výchozímu stavu před přijetím daného nemateriálního plnění.

Bude zajímavé sledovat, zda policie bude případ ovlivňování zpravodajství Mladé fronty DNES ze strany Andreje Babiše poměřovat stejným metrem jako zmíněný případ souzený Okresním soudem v Karlových Varech, který se mimochodem týkal ovlivňování zpravodajství v tomtéž deníku.