Ministerstvo vnitra tvrdí, že předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nesmí být zároveň krajskou zastupitelkou. Podle ministerstva si musí vybrat mezi prací v čele úřadu a působením v zastupitelstvu. Jak to tedy je? Jak už to u nás bývá: jsou dva zákony, stejně platné a silné. A rozporné.

Podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů skutečně platí, že funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná s funkcí vykonávanou na ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností. Státní úřad pro jadernou bezpečnost takovým úřadem bezesporu je.

Zdálo by se tedy, že výklad Ministerstva vnitra je správný. Jenže…

Je tu novinka: státní služba

Pokud se podíváme do zákona o státní službě, zjistíme, že tento zákon upravuje danou věc odlišně. Podle něj do služebního poměru nelze přijmout člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn.

Ačkoli je předmětné ustanovení uvedeno tak, že se vztahuje pouze na přijetí do služebního poměru, ve skutečnosti jde o překážku trvání i již existujícího služebního poměru.

Uvolněným člen zastupitelstva kraje není každý zastupitel kraje, ale pouze ten, který byl pro výkon své veřejné funkce dlouhodobě uvolněn z původního zaměstnání.

Tím u něj nastaly překážky na straně zaměstnance při výkonu činností v jiném zájmu a náleží mu nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy a namísto toho pobírá za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva odměnu, a to z rozpočtu příslušného kraje.

Jeho pracovní poměr k původnímu zaměstnavateli však trvá.

Drábová nechce do rady ani být hejtmankou

Výkon funkce zastupitele, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, je překážkou “přechodného” charakteru ve vztahu k výkonu služby státního zaměstnance, a proto se služební poměr státního zaměstnance, na jehož straně nastaly, pouze pozastavuje.

Podle dostupných informací však Dana Drábová nemá zájem o výkon funkce uvolněného zastupitele kraje, ale o výkon neuvolněného zastupitele.

Je zřejmé, že slučitelnost funkce zastupitele kraje upravuje volební zákon a zákon o státní službě odchylně.

Zatímco volební zákon stanoví neslučitelnost funkce typu předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s funkcí člena zastupitelstva, a to jak uvolněného, tak i neuvolněného, zákon o státní službě stanoví tuto neslučitelnost pouze ve vtahu k funkci uvolněného člena zastupitelstva.

Oba dva zákony mají stejnou sílu, jsou stejně platné a účinné.

V ideálním světě si zákony neodporují

Právní řád by měl být vnitřně bezrozporný. To je však téměř nedosažitelný ideál. V praxi jsme často svědky případů, kdy na tentýž právní poměr dopadá několik navzájem si protiřečících právních norem.

V takovém případě je nutno použít některou z výkladových metod práva.

V tomto případě se nabízí použití tzv. kolizních pravidel. Tato pravidla stanoví prioritu a hierarchii právních norem.

Tato pravidla jsou v zásadě tři. První zní, že právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. například ústavní zákon má přednost před „obyčejným“ zákonem, který má zase přednost před nařízením vlády nebo vyhláškou.

V daném případě se však tato zásada nedá použít, protože jde o zákony stejné právní síly.

Druhou zásadou je, že zvláštní norma má přednost před normou obecnější, subsidiární, která se uplatní jen tam, kde zvláštní právní předpis věc sám neupravuje.

Zákon o volbách do zastupitelstev krajů však není ve vztahu speciality k zákonu o státní službě a naopak. Ani tato zásada tak není aplikovatelná.

Pozdější nebo modernější bere vše

Zbývá tedy poslední zásada, která říká, že pozdější, resp. později účinný právní předpis má přednost před dřívějším („starším“) právním předpisem. Zákon o státní službě nabyl účinnosti 1. 1. 2015, kdežto zákon o volbách do zastupitelstev krajů nabyl účinnosti dne 1. 6. 2000.

Ačkoli se ve výše uvedených kolizních normách hovoří o “derogaci”“, nejde o zrušení zákona jako takového, ale platí, že se určitá právní norma na daný případ neaplikuje.

Vzhledem k tomu, že pozdějších zákonem je v tomto případě zákon o státní službě, je nutno na případ slučitelnosti funkce předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a krajské zastupitelky použít tento předpis, který stanoví, že tyto funkce by byly neslučitelné pouze v případě, že by se Dana Drábová stala dlouhodobě uvolněnou členkou zastupitelstva kraje.

Text vyšel na webu HládacíPes.org.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner