Veřejnost značně znepokojila zpráva, že vedení redakce televize Prima nařídilo svým redaktorům, aby zobrazovali tématiku imigrantů jako hrozbu, problém a krizi. Tato zpráva opět otevírá nikdy ne zcela bezezbytku zodpovězenou otázku, kdo určuje konečnou podobu zpravodajských a politicko-publicistických pořadů vysílaných provozovatelem televizního vysílání. Tato problematika totiž není právními předpisy přímo řešena, odpověď na ni se však dá dovodit výkladem zákona a dalších předpisů.

Na první pohled zde existují dvě rovnocenná práva. Úmysl provozovatele televizního vysílání používat své televizní vysílání na prezentaci svých názorů je legitimní, protože je na svrchované vůli vlastníka rozhodnout, jak se svým majetkem naloží. Takový přístup vychází z přesvědčení, že vlastník média má právo určit jeho editoriální linii, což vyplývá ze samé podstaty vlastnického práva. Proti tomu však stojí ústavní hodnota médií, která přesahuje zájmy jednotlivců a společností vlastnících média, protože produkce masových médií nemůže být vnímána pouze jako byznys nebo jako nástroj prezentace názorů a ochrany zájmů vlastníka média.

Existuje tedy fundamentální konflikt mezi ekonomickou podstatou médií jako předmětu vlastnictví a sociální a politickou rolí, kterou mají média hrát. Neboli mezi korporátním, soukromým vlastnictvím médií a demokratickými principy, kterým mají média sloužit. Vlastník média má samozřejmě vlastní zájem na obsahu vysílání, který má podobu politické nebo ekonomické motivace. Tento zájem však nemusí být shodný s právem na informace a právem na svobodu slova. Zároveň je však nemyslitelné, aby provozovatel televizního vysílání prostřednictvím svých vedoucích zaměstnanců nemohl určovat obsah svého vysílání, a to zejména vzhledem k tomu, že za obsah tohoto vysílání nese vysílatel plnou odpovědnost.

Tento konflikt je řešitelný redakční nezávislostí, která spočívá v tom, že provozovatel vysílání jmenuje do funkcí odpovědných za obsah vysílání takové osoby, které mu dávají jistotu, že obsahem vysílání nebude porušen zákon, a on na oplátku respektuje jejich redakční svobodu. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání dává navíc provozovateli televizního vysílání určité mantinely, které určují obsah vysílání.

Provozovatelé televizního vysílání musí vysílat objektivně a vyváženě. Pojem objektivita v sobě zahrnuje zejména správnost (přesnost), transparentnost (uvádění zdrojů) a věcnost (absence vlastních hodnocení). Vyváženost je pak nestranickost, kdy nejsou některé názory potlačovány ve prospěch názorů jiných. Je samozřejmě otázka, zda je tuto kvalitu možno pojmově přisoudit informaci.

Objektivní a vyváženou je jen taková informace, která byla jako ta, jež má být vysílána, vybrána z dostupné sumy informací jako relevantní pro událost, o níž je informováno, včetně uvážení kontextu události. Je tedy možno uzavřít, že objektivní a vyváženou informací je informace relevantní.

Pokud by tedy vedení televize Prima nařídilo svým redaktorům, aby uváděli informace, které jsou nepravdivé nebo nerelevantní, porušovali by tak zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokud by tedy například nařídilo odvysílání reportáže, která informuje o zdravotních rizicích nákazy od imigrantů, a takové riziko by neexistovalo, jednalo by se zcela jistě o neobjektivní informaci.

Na druhou stranu je faktem, že odpovědnost za obsah vysílání nese provozovatel televizního vysílání, a o konečné podobě zpravodajských a politicko-publicistických pořadů musí rozhodovat osoby, které jsou pověřeny řízením této právnické osoby, a to na příslušném stupni rozhodovacího procesu. Rozsah oprávnění rozhodovat o konečné podobě zpravodajských a politicko-publicistických pořadů vysílaných FTV Prima, s.r.o., provozující televizi Prima, by pak měl vyplývat z organizační struktury této společnosti.

Provozovatel vysílání se mimo jiné standardně člení na jednotlivé redakce, které tvoří obsah vysílání. Tyto redakce bývají autonomní, byť editoriální politiku určuje sám provozovatel televizního vysílání, a v tom je limitován pouze zákonem. Jedná se však o autonomii redakce, nikoli o autonomii redaktorskou. Vedoucí pracovníci mají za tímto účelem povinnosti vyloučit vnější vlivy, jimiž by mohlo být ovlivněno zařazení, pořadí nebo obsah informací ve vysílání, nemohou však vyloučit vliv svůj vlastní, ke kterému jsou navíc povinováni.

Konečnou podobu zpravodajských a politicko-publicistických pořadů vysílaných provozovatelem televizního vysílání tedy musí určovat vedení příslušné redakce, popř. vedení provozovatele televizního vysílání, a nikoli jednotliví redaktoři.

Zásada objektivity a vyváženosti se týká informací samotných a nikoli kritických hodnocení těchto informací zpravidla označovaných jako komentáře. Pokud tedy televize Prima dodržela zásady objektivity a vyváženosti informací o imigrantech a připojila svůj komentář, který skutečnosti vyplývající z těchto informací zhodnotil jako hrozivé, problematické a krizové, nejedná se o porušení povinností vysílatele, ale o vyjádření jeho editoriální politiky, k jejímuž vyjádření má plné právo.