Mezi dvaatřicítkou karet Julia Šumana jsou někteří u nás méně známí kamarádi Andreje Babiše, kterým je nezaslouženě věnována menší pozornost. Patří mezi ně slovenský podnikatel ruského původu Alexej Beljajev, se kterým v dobách komunismu působil v podniku zahraničního obchodu Petrimex. Je považován za ruskou spojku ve střední Evropě.

Julius Šuman uvádí Alexeje Beljajeva jako jednoho z „Andrejových kluků“ a spoluhráčů při vytunelování Petrimexu a ovládnutí Agrofertu v počátcích jeho podnikání. Kdo je tento muž, v současné době patřící do desítky nejvýznamnějších slovenských podnikatelů s majetkem odhadovaným na více než 5 miliard korun?

Přítel Fica a Putina

Server HlídacíPes jej popisuje jako potomka carského důstojníka, který v posledních letech ovládl slovenské strojírenství. Je považován za přítele Roberta Fica a Vladimira Putina. „Je známý jako spojka střední Evropy s Ruskem. Spojují se s ním však i podezření z napojení na podsvětí,“ píše server.

[ctete]141183[/ctete]

Beljajev to z Babišových normalizačních kamarádů dotáhl v podnikání nejdál, jeho byznys zasahuje i na české území. Je společníkem v několika firmách největšího tuzemského zbrojaře Jaroslava Strnada. Podle některých zdrojů pomohl v jeho expanzi v posledních několika letech, kdy je ministerstvo obrany řízeno exponentem hnutí ANO Martinem Stropnickým. V téže době získal několik miliardových zakázek bez výběrového řízení.

V osmdesátých letech minulého století měl skvělou příležitost rozvíjet své kontakty i v zahraničí, které využil po pádu komunistického režimu. Odtud se datuje jeho napojení na Andreje Babiše, kdy skupina bývalých manažerů Petrimexu postupně transformovala státní firmy na soukromý byznys a za pomoci vzájemných půjček budovala dnešní impéria.

„Začali jsme podnikat ve skupině lidí jako pan Babiš, Rakický. Dodnes jsme zůstali v kontaktu a setkáváme se. Rozešli jsme se v dobrém,“ uvedl pro server Motejlek.com Beljajev.

Potkáváme se na kávě či na obědě

Slovenský magnát přiznal přetrvávající kontakty s Babišem v rozhovoru pro server iHNed.cz v květnu 2016. „Známe se dlouhé roky a velmi dobře,“ prohlásil a dodal, že s bývalým kolegou už nepodniká.

„Je to dvacet let zpátky, co jsme se podnikatelsky rozloučili. Po revoluci jsme měli společné aktivity, které trvaly někdy do roku 1993 nebo 1994. Přátelsky jsme se rozešli, a proto jsme mohli zůstat přáteli,“ vysvětlil, přičemž další spolupráci nyní neplánuje. „Bylo by to předmětem různých diskusí, protože sedí v české vládě. Takže se raději potkáváme jen na kávu nebo na oběd,“ dodal.

Přesto se bývalému ministrovi financí, který mezitím musel z vlády odejít a chystá se na triumfální návrat, podobné vazby mohou hodit. Beljajev je dnes vlivným prezidentem slovenského Svazu strojírenského průmyslu, a disponuje výbornými kontakty na nejvyšších místech.

Vždyť i Babiš na Slovensku podniká, i on potřebuje pěstovat přátelské vztahy s tamní mocenskou garniturou. Ostatně Ficova vláda Agrofertu před několika lety přihodila takřka v utajení rekordní daňovou úlevu ve výši 1,6 miliardy korun pro jeho novou investici v chemičce Duslo Šala, když evidentně zapracovala lobbistická výpomoc.

V hledáčku vyšetřovatelů

HlídacíPes uvádí, že Alexej Beljajev neměl už v počátcích svého podnikání problém získávat úvěry od bank ovládaných Mečiarovou vládou. Na oplátku jeho největší slovenská firma Optifin Invest patřila mezi štědré podporovatele premiérova Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS).

Jeho jméno bylo opakovaně propíráno ve slovenských médiích. Před pěti lety se dostal na stránky tisku kvůli smlouvě, kterou nezákonně uzavřela tehdejší Mečiarova ministryně zemědělství Zdenka Kramplová na dodávku IT technologií a služeb se společností Columbex za 900 milionů korun. Beljajev tehdy seděl v dozorčí radě firmy, zatímco jiná jeho firma dříve půjčila 11 milionů korun HZDS. Kramplová tehdy musela odstoupit a byznysmenovu firmu kvůli podezřelým veřejným zakázkám několik let vyšetřovala i evropská protikorupční policie.

Columbex přitom spojuje Beljajeva s dalším kontroverzním slovenským miliardářem Michalem Lazarem, se kterým za velmi podivných okolností převzali popradskou Tatravagónku. „Je to příslušník podsvětí,“ označil v té době Lazara server WikiLeaks, čerpající informace z bezpečnostních složek. Převzetí Tatravagónky, v níž měly působit osoby napojené na organizovaný zločin, provázejí dosud nevyjasněná úmrtí. „Chovali se jako mafiáni, měli drsné způsoby,“ dodávají WikiLeaks k jejím novým majitelům.

Za Dzurindovy vlády byli Beljajev s Lazarem označováni za součást takzvané „skupinky“ podnikatelů, která měla škodit státním zájmům a vyšetřovala ji tajná služba.

Ruská stopa

Pozoruhodnou kapitolou životopisu Babišova slovenského dvorního přítele jsou jeho východní aktivity. Beljajev sám přiznává vazby na nejvyšší ruské vedení. Tatravagónka získavala deset let významné zakázky pro Ruské státní železnice, které v letech 2005–2015 řídil osobní Putinův přítel Vladimir Jakunin, který se octl na sankčním seznamu USA a pořádal Kremlem kontrolované konference na ostrově Rhodos.

„Podnikáme v Rusku, pan Jakunin byl prezidentem ruských železnic. Čili samozřejmě, že se dobře známe. On byl ten, který nás požádal, abychom přišli do Ruska,“ potvrzuje tyto vazby Beljajev.

Jak si stojí slovenský magnát v České republice? Společně s Jaroslavem Strnadem v roce 2007 koupili firmu DAKO-CZ vyrábějící brzdové systémy pro kolejová vozidla, a později několik dalších firem. DAKO-CZ přitom byla v letech 2013 a 2014 největším sponzorem Strany práv občanů Zemanovci, které věnovala celkem 3,5 milionu korun. Odtud se tradují velmi dobré vazby na prezidenta Miloše Zemana, který zájmy jejich firem prosazuje i v zahraničí a prohlašuje se za jejich „neplaceného agenta“.

Společné rysy

Andrej Babiš a Alexej Beljajev mají hodně společného. Oba využili svých privilegovaných možností z dob totality a po listopadu se jako mnozí další kolegové vyšvihli do byznysu z jedné z komunistických enkláv agentů Státní bezpečnosti. Oba se stali miliardáři v době, kterou dnes šéf hnutí ANO označuje za Palermo.

[ctete]140705[/ctete]

Oba při své expanzi využívali klientelistických vazeb na vysoce postavené politiky, kteří jim nápadně vycházeli vstříc. Oba provázejí legendy o dravých praktikách „nepřátelského“ přebírání firem, někdy s velmi podezřelým zákulisím. A oba mohou svých kontaktů a někdejší spolupráce kdykoli znovu využít.

Andrej Babiš jako člen vlády opakovaně kritizoval protiruské sankce, čímž vybočoval z vládní linie. Už v červnu 2011 v on-line rozhovoru pro iHNed.cz nostalgicky zavzpomínal: „Za RVHP jsme se mohli s těmi Rusáky alespoň ožrat a něco vylobbovat. Naše pozice vůči EU je teď bezvýznamná.“

Je vidět, že někteří jeho zkušení přátelé to dokážou dodnes.