Zákon zakazující prodávání o vybraných státních svátcích v prodejnách s rozlehlou podlažní plochou je nejen zvůlí našich centrálních plánovačů v čele s lidovci, nýbrž také nelogický výtvor. Pro nedočkavé čtenáře předem upozorňujeme, že Babiš je až na konci článku.

Mnozí internetoví obchodníci si stěžují, že se na ně různé zákony dívají nespravedlivě různými brýlemi. Jakmile jde o ochranu zákazníků, všichni upozorňují, že jsou e‑shopy dálkovým prodejem. To je jistě pravda. Zákazníci pak mají právo do čtrnácti dnů zboží vrátit. Když však jde o zavření prodejen o svátcích, najednou je e‑shop našimi politiky vnímán jako klasický obchod, protože se obchodem podle nich myslí nejen závazné objednání zboží, nýbrž i jeho předání. To zní sice logicky, ale potom je nepochopitelné, proč je v e‑shopech z hlediska ochrany zákazníků předání zboží považováno automaticky za dálkový prodej (s výhodou možného vrácení zboží), byť se dálkově odehrálo často pouze objednání.

Tím však zmatek v hlavách obchodních inspektorů (tzv. čoiky) nekončí. Zcela nelogicky a v rozporu s účetním pojetím obchodování totiž za výdej (předání) zboží považují chvilku, kdy prodavač vezme krabici a dá ji za pultem zákazníkovi, popřípadě kdy zprostředkovatelská firma zazvoní u zákazníka doma, pro jistotu pochválí, jakého mají hezkého a milého pejska, a strčí krabici se svolením zákazníka za dveře.

Opět to zní logicky, viďte? Co jiného by měl být výdej než vydání krabice se zbožím? Ve skutečnosti však výdej nastává v okamžiku, kdy zákazník (či obecněji jakýkoli odběratel, třeba i jiný podnik) přebírá za zboží či materiál zodpovědnost. Čili přebírá veškerá práva i povinnosti a obchodník (či obecněji dodavatel) se zase naopak svých práv vzdává a povinností zbavuje.

Skutečný výdej tedy může nastat klidně i dříve než fyzické předání krabice. Cítíte‑li vůči velkému zavedenému e‑shopu či jinému obchodu důvěru, můžete si objednané zboží právně převzít a kdykoli později si je pak už jen vyzvednout ze skladu. Takový postup může přinést zjednodušení, má však svou velkou nevýhodu. Než si totiž zboží stihnete ve skladě vyzvednout, může přijít vichr z hor nebo potopa a své zboží pak naleznete na stromě v sousedním okrese. Nemůžete pak už říci, že si zboží osobně nepřevezmete, protože jste si je již převzali právně.

Vzhledem k tomu, že Česká obchodní inspekce definuje výdej jako fyzické předání krabice, může vzniknout podezření, že otcem této interpretace je přání. Inspektoři se totiž snažili zabránit opakování situace, kdy Alza.cz nechala svou výdejnu během povinných oslav státního svátku otevřenou. Zaměstnanci obchodů s velkou podlahou totiž podle politiků a inspektorů v těchto dnech nemají vydávat zboží a mají svátek slavit nějakou jinou prací, např. úklidem provozovny, když už je tak velká, prováděním inventury, vyřizováním reklamací nebo trávením volného času s rodinou v hospodě. Existuje však tedy zjevný rozpor mezi pravdou (zachycenou v účetnictví) a interpretací „čoiky“. Obchody mají mít o svátcích právo na otevřené výdejny (pokud nemají i jen samotné výdejny velkou podlahu), ale musejí vydávat pouze zboží, které si zákazníci právně převzali v jiný den, třeba v den doručení objednaného zboží na dohodnutý sklad.

Interpretace inspektorů je však vlastně opačná. Prodejny podle nich sice nesmějí fyzicky vydávat žádné zboží, ale mohou stvrzovat jejich právní převzetí zákazníkem a možná mohou přijímat i objednávky, protože samotné objednání přece ještě nelze považovat za uskutečněný prodej (a interpretace „čoiky“ je v tomto bodě nejasná, možná záměrně).

Asi se už ptáte, kde je slíbený Babiš. Máte ho mít. Jako perličku na závěr můžeme uvést, že okamžik výdeje, tedy právního převzetí zboží, bývá pro prodejce okamžikem tržby. Nejpozději v tu ránu by tedy měla být evidována tržba na „Babišovu“ centrálu. Ministr financí Andrej Babiš a spolu s ním také finanční správa však tvrdí, že se jejich on-line evidence tržeb nevztahuje na tržby, nýbrž na příjmy. Příjem je okamžik, kdy zaplatíte. Tím se také vysvětluje, proč Babiš pořád povídal něco o Chorvatsku (kde funguje on-line evidence právě pokladních příjmů) a chodil s pokladničkami. Podle Babiše by tedy měl být on-line evidován okamžik, kdy zákazník zaplatí. Jinak řečeno, nově vymyšlený typ účtenek by vám měl být podle Babiše a jeho lidí vydán v případě zaplacení v hotovosti či kartou u každé zálohy a stejně tak u každé jednotlivé splátky dluhu, nikoli však při převzetí zboží, pokud za něj zrovna zároveň neplatíte.

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora