Legalizátor byl zpravidla pracovník kádrového odboru I. správy SNB, který připravoval krycí (legalizační) písemnosti (dotazníky, posudky, legitimace, razítka, podpisy, tiskopisy), čímž zajišťoval, připravoval nebo jinak napomáhal zařizování legalizace příslušníka rozvědky.

Pravděpodobně již tehdy v osmdesátých letech napadlo asi ve Vinárně u Obuvníka mladého spolupracovníka StB Andreje Babiše, že by se mohl jednou stát nejúspěšnějším z nejúspěšnějších legalizátorů lži. Lež byla, je i bude jeho základním pracovním nástrojem. On to jinak neumí. Je to jeho grunt. A je v tomto řemesle opravdu velmi zdatný. Lže tak samozřejmě, a tak přesvědčivě, že těm svým lžím věří ve své rozdvojené osobnosti i sám, sám sobě. A korpusy těch lživých dortů tvoří nezřídka složky na kde koho. To je zbraň, která zpravidla funguje spolehlivě. I nebožtík Franta Mrázek by mohl vyprávět, kdyby mohl. Velcí lháři a velcí podvodníci umí na ty malé lháře a malé podvodníky spolehlivě zakleknout.

Žijeme v opravdu zvláštních časech, kdy jsou mladí i staří tak důkladně manipulováni záplavou lží, že ten, kdo říká pravdu je považován za naivního blázna či čirého šílence. Někdo lže ze strachu, někdo z nevědomosti, někdo ze zábavy a někdo z čistého kalkulu, ten, který dokáže ze lží vystavět základy svého mocenského projektu. To je příběh současného vlastníka České republiky, společnosti s ručením velmi omezeným. Je to jen kombinace her (mystifikací). Je to hra na českého vlastence, hra na čestného a poctivého podnikatele, hra na všeználka, hra na politika a státníka, hra na spasitele, obzvláště hanebná hra na údajnou oběť komunistického režimu, hra na bojovníka s korupcí (sic!), hra na zachránce Evropy a světa před krvelačnými migranty, hra, vše jenom hra, nic více než hra, jen klam, faleš a šaráda.

Andrej Babiš věnuje naprostou většinu svého času a energie permanentní legalizaci svých lží. Má k tomu celý tým imagemakerů a dalších upravovatelů lží, tak, aby ty jeho lži zněly libozvučně a oslovovaly masy. Konzumenti jeho lží nemusí lhát, oni se jen přizpůsobují době a poměrům, v nichž se lež stává celospolečenskou normou a podmínkou úspěchu. Lež se prostě a jednoduše vyplácí. Jejich životní krédo je jednoduché lépe vyhrát se lží než prohrát s pravdou. Koukněte na premiéra, jak to krásně funguje. Andrej Babiš se v těch svých lžích cítí tak přesvědčivě, že je doslova nesvůj, když někdy náhodou (omylem) řekne pravdu.

Ožívá ta mrazivá goebbelsovská poučka o tom, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Jeho šéf Adolf Hitler k tomu dodával – „Říkej lež dostatečně hlasitě a dostatečně dlouho a lidé tomu uvěří.“

Masy dávají přednost velkým lžím než složitým kombinacím malých lží a polopravd, ty se pak hodí jen jako doplněk jednomu velkému vykonstruovanému chrámu plnému velkých lží. Jedna lež plodí další a další lži, a ty pak relativizují skutečnost tak dlouho, až realitu zcela vymažou z povrchu zemského. Koho by zajímala složitá pravda? Stačí přece jedna velká pořádně přitažlivá lež. Velký lhář svým způsobem ospravedlňuje armády malých lhářů. Ti se pak za své lži nemusí stydět, nemusí se bát odhalení a slepě následují svého vůdce lží. Lež se stala produktem, zbožím, nástrojem vlivu a moci i nálepkou současnosti. Byla legalizována těmi marketingovými nátěry a fígly všeho druhu. Není jen součástí světa, ona jej utváří a proměňuje. Lež není připravena na porážku, a tak v aktivní sebeobraně vytváří nové lži, které říká velmi hlasitě, aby dostatečně umlčely jakékoliv pokusy o ostrakizaci lhářů a zabránily průchodu pravdě a faktům.

Mistr lží Andrej vytváří celé seriály legend a umělých mýtů, aby udržel dobyté pozice. Stálo ho to přeci tolik úsilí, peněz i času. Ale to nestačí. Je třeba neměnit vítěznou strategii a lhát dál a ještě lépe. Podle jeho zvrácených představ je to jediný způsob, jak získat ještě jednu věc, jak si vydobýt všeobecné uznání, to nejdůležitější vítězství, které mu stále chybí. Podvody jsou zapomenuty, vyšetřování skončí a brzo se zapomene na hříchy z doby malin nezralých. Jeho voliči mu rozumí, i oni vědí, že nikdo není bez chyby a ti kritici jsou přeci placeni a mluví z nich jen závist. Jsou to jen účelově nabádáni křiklouni, jejichž hlas již brzo zanikne. Však ona si s nimi ta matka pokroku – lež, dokáže poradit. A kdyby ne, tak se jen přitáhnou řetězy a utáhnou šrouby a bude po protestech. V minulosti se to dobře osvědčilo, krom toho to dobře funguje i dnes třeba v Rusku (krom jiného strategické laboratoři hybridní války) nebo v Turecku a částečně i v Maďarsku a jinde, tak proč ne u nás. Oni přeci nejsou hloupí, koho si nechytí, toho si koupí. Času mají zdá se dost. Čím hůře jinde, tím lépe pro ně. Lež dělá na pravdu dlouhý nos.

Jedno je jisté – náš současný předseda vlády překonal ve svém oboru i největší legendu mezi českými podvodníky Harryho Jelínka, který údajně prodal hrad Karlštejn bohatým Američanům. Andrej Babiš si v samoobsluze bez pokladny vzal celou Českou republiku (anglicky se tomu říká state capture – uchvácení státu). Kam se na něj Harry Jelínek s jedním hradem hrabe.