Není snadné se vyznat ve všech finančních operacích Andreje Babiše. Dokonce se zdá, že se v nich nevyzná ani jejich  autor sám. Možná by nejen jemu mohl pomoci tento souhrnný text, který rekapituluje z otevřených, veřejně dostupných zdrojů jen některé známé případy a klade hrdinovi bez bázně a hany několik zásadních otázek, na které dluží strážce státní kasy odpovědi.

Úplný výčet všech eskapád (nejen daňových kotrmelců) mega oligarchy a ministra financí v jedné osobě by vydal už na celou knihu. I v tomto ohledu je story Andreje Babiše naprosto unikátní a nemá srovnání s žádnou jinou zemí. Žijeme v zemi, kde nic není hanba, v zemi, v níž platí selektivní pravidla. Andrej Babiš je toho živoucím důkazem.

  1. Dluhopisy

Dne 28. prosince 2012, poslední pracovní den roku, kdy končí možnost vydávání korunových „nezdaněných“ dluhopisů (nepřipomíná vám to „soláry“?) Agrofert registruje u ČNB své korunové dluhopisy. Celková výše emise je 3 000 000 000 Kč, splatnost 31. prosince 2022, úrokový výnos 6 %. Někdy v průběhu roku 2013 Andrej Babiš kupuje první porci, celkem za 1,252 mld. Kč, v roce 2014 pak dokupuje dluhopisy za 250 mil. Kč. Žádná další třetí osoba si dluhopisy nekupuje. Emise nemá správce, administrátorem je Agrofert.

Výroční zpráva Agrofertu za rok 2013 říká, že stav čisté hotovosti k 31. prosinci 2012 činil 4,732 mld. Kč, k 31. prosinci 2013 pak 4,979 mld. Kč. Celková výše bankovních úvěrů byla k 31. prosinci 2013 24,657 mld. Kč. Výdaje z plateb úroků bez kapitalizovaných úroků dosáhly 460,3 mil. Kč. Pokud vydělíme úrokové náklady střední výši krátkodobých úvěrů Agrofertu, dostaneme se na úrokovou sazbu 2,05 %. Ano, jednalo se o další peníze, ale za trojnásobek?

Jak člověk dokáže, že je mu vydána registrace poslední možný pracovní den před vypršením platnosti zákona?

Proč si Agrofert neangažoval manažera emise dluhopisů, který by emisi umístil na trhu (např. ČEZ to tak dělá)? Banky by se jistě přetrhly.

Na co přesně Agrofert potřeboval v roce 2013 1,252 mld. Kč, když výše jeho hotovosti je trvale na úrovni skoro 5 mld. Kč a emise pokryla necelých 5 % dlužních potřeb společnosti?

Proč Andrej Babiš prostě své společnosti nepůjčil formou dlouhodobé půjčky, když to tak zoufale potřebovala? Nemusel by zpracovávat dokumentaci, uhánět ČNB atd.

Proč Andrej Babiš za dluhopisy o nominální hodnotě 1,482 mld. Kč platil o 5 % vyšší kupní cenu, tj. 1,556 mld. Kč (vyplývá z potvrzení UniCredit Bank)?

Proč Agrofert nevydal dluhopisy s variabilní sazbou, např. 6M PRIBOR + 2 % s tím, že by si současně koupil úrokový swap? (cena desetiletého úrokového swapu se pohybuje kolem 1,3 %).

 2. Příjmy Andreje Babiše

Lavinu otázek na Andreje Babiše ohledně jeho „podnikání“ spustila otázka, kde vzal na nákup dluhopisů. Andrej Babiš něco zamumlal a Lenka Zlámalová vyrazila do sněmovny mrknout na příjmy Andreje Babiše. A chybělo něco kolem 100 mil. Kč. Andrej Babiš ji označil za mentálně nedostatečnou a vytasil se s příjmy z prodeje akcií firem Afeed, Afeed CZ a Profrost. No jo, ale není to náhodou tak, že Lenka Zlámalová má všech pět pohromadě, to jenom Andrej Babiš zatajil sněmovně část svých příjmů? Mám za to, že poslanec sněmovně předkládá přiznání všech příjmů, nejenom těch zdanitelných (v minulosti jsme se mohli dočíst o darovaných tenisových raketách, dědictví, příjmů z lékařské praxe, příjmů z prodeje cenných papírů apod.). Myslím si, že příjem je nabytí peněžitého či nepeněžitého plnění (věc, služba), a bez ohledu na jeho titul. Takže Andrej Babiš zřejmě poslanecké sněmovně zatajil podstatnou část svých příjmů (popletení hrubých a čistých příjmů účetní byla pouze dosti průhledná kouřová clona).

„Auditované“ příjmy Andreje Babiše za období 1996–2015 nabízí několik zajímavostí. V letech 2008–2012 si Andrej Babiš vyplatil celkem 1 261 238 344 Kč (68 % všech zdanitelných příjmů uvedených v auditu). V daném období byla daň z příjmů fyzických osob 15 % a byl zaveden strop na sociální a zdravotní pojištění (příjmy nad 1 034 880 Kč). Pokud by Andrej Babiš chtěl z Agrofertu čerpat peníze standardní cestou, zaplatil by Agrofert ve výše zmíněném období 19–21% na dani z příjmů a následně by Andrej Babiš odvedl srážkovou daň z dividendy 15 %. Tedy více než dvakrát tolik. V roce 2007 přiznává zdanitelný příjem 2,211 mil. Kč, v roce 2009 je to již 444,693 mil. Kč. To tedy Andrej Babiš takřka z roku na rok začal pracovat 200krát více? Zajímavé.

V roce 2014, tedy v roce, kdy na 100 % pracuje pro vládu, a tedy pro nás všechny, Andrej Babiš přiznává 244,395 mil. Kč zdanitelných příjmů. Dne 21. ledna 2014 končí Andreji Babišovi výkon funkce předsedy představenstva Agrofertu a Imoby, resp. člena představenstva SynBiolu. Lze se domnívat, že většina výše uvedených příjmů pocházela ze skupiny Agrofert (takto významný příjem od třetí strany je nepravděpodobný, stejně příjem z pronájmu či půjček – ostatně už měl nakoupeny dluhopisy, jedině že by obdržel dar). Jakákoli plnění ze strany Agrofertu vůči Andreji Babišovi by musela mít jasně definovaný právní titul. Pokud by se tento neprokázal nebo byl shledán zástupným, manažeři Agrofert by se svým konáním pravděpodobně dopustili porušení povinnosti při správě cizího majetku a společnosti by tím způsobili škodu (jen pro úplnost, v roce 2013 dosáhly zdanitelné příjmy Andreje Babiše 255,1 mil. Kč, v roce 2015 pak 26,3 mil. Kč.)

Nezatajil Andrej Babiš ve svém přiznání příjmů předloženém poslanecké sněmovně podstatnou část svých příjmů (zdá se, že předložil pouze své zdanitelné příjmy)?

Nepředstavovaly „masivní“ příjmy v letech 2008–2012 zneužití práva? Nebyly jeho příjmy ve skutečnosti skrytou dividendou?

Z jakého titulu Agrofert vyplatil v roce 2014, tedy kdy již byl ministrem financí ČR, 244 mil. Kč?

3. Nabytí Agrofertu Andrejem Babišem

K 31. prosinci 1996 měl Agrofert následující akcionářskou strukturu – O.F.I. ( prý kamarádi ze Švýcarska) 65 %, Duslo Šaľa 25 % a Spolana Neratovice 10 %. Za léta 1997 a 1998 se Agrofert neobtěžoval účetní závěrku založit na rejstříkový soud a ta z roku 1999 údaje o akcionářích neobsahuje, nicméně máme k dispozici konsolidované výsledky hospodaření Agrofertu za rok 2000. A z nich si zacitujeme: „Před koncem loňského roku (myšleno v roce 2000) také došlo k významným změnám v akcionářské struktuře společnosti Agrofert, a. s. Z uskutečněných kapitálových transakcí vyplynul vstup dvou nových akcionářů. Tuzemský kapitál je reprezentován společností Agroter, s. r. o. (10 %), dále Ing. Andrejem Babišem (35 %). Zahraniční kapitál je zastoupen společností Ameropa AG, Švýcarsko (5 %) a společností O.F.I. Finanz + Investment A.G., Luxembourg (50 %)“.

Vzhledem k tomu, že výroční zpráva Spolany za rok 1999 uvádí vlastnictví 10% podílu Agrofert a v roce 2000 již mezi akcionáři Agrofertu nefiguruje, je zřejmé, že v roce 2000 Spolana prodala 10% podíl v Agrofertu Agroteru. Agroter bylo účelové s. r. o. Andreje Babiše. Kupní cena byla 2,5 mil. Kč (lze vyčíst z účetní závěrky Agroteru).

V roce 1997 projednávala valná hromada Agrofert, a. s. nepeněžitý vklad části podniku do dceřiné společnosti Agrofert holding, a. s. Pro tyto účely bylo vyhotoveno znalecké ocenění podniku Agrofert, a to hned dvakrát. Jedno znělo na 897 702 940 Kč, druhé na 901 856 680 Kč. Konsolidovaná účetní závěrka Agrofertu za rok 2000 uvádí, že vlastní jmění společnosti činilo k 31. prosinci 2000 6,237 mld. Kč. Z toho hospodářský výsledek minulých let a běžného účetního období činil 3,687 mld. Kč (to je ta část rozvahy, kterou si akcionáři mohou vyplatit na dividendě). Jednoduchou konzervativní metodou (4krát EBITDA – úročený dluh + hotovost) lze Agrofert ocenit na cca. 8,472 mld. Kč. Mezi léty 1997 a 2000 se tedy hodnota 10% podílu Agrofert pohybovala mezi 90 a 847 mil. Kč. Zde je namístě poznamenat, že Spolana se podílela na navýšení základního jmění Agrofertu při jeho slavném „vyvedení z Petrimexu“, a tedy nabývala podíl za cenu úpisu, tedy 400 tis. Kč, a nabývala tak akcie, které nebyly zatíženy žádným právem třetí osoby. Jinými slovy, Spolana úpisem akcií (únor 1995) vzala riziko podnikání Agrofert a nebyl důvod při následném prodeji nerealizovat zisk prodejem za tržní hodnotu. Navíc, reportéři ČT se velice správně ptají, proč předlužená Spolana v roce 2000 prodává 10 % Agrofertu Andreji Babišovi (zastoupenému Agroterem) za 2,5 mil. Kč. Spolana se v té době topila v dluzích a potřebovala každou korunu (v roce 2000 měla 3,5 mld. bankovních úvěrů a jenom na úrocích musela platit 380 mil. Kč ročně).

Současně v roce 2000 Andrej Babiš jako fyzická osoba nabyl 35 % Agrofertu. Zde se nabízí, že vykoupil 25 % od Duslo Šaľa a 10 % od svých kamarádů z O.F.I. Duslo Šaľa s největší pravděpodobností své akcie odkoupilo od Petrimexu, který v únoru 1995 svou „neúčastí“ na úpisu navýšení základního jmění Agrofertu přišel o majoritu. Nevíme, kdy k tomu došlo, ale Duslo Šaľa pravděpodobně muselo Petrimexu zaplatit „rozumné peníze“, neboť tím hojilo část hříchů Andreje Babiše na Slovensku. Za kolik kupoval 10 % od údajných kamarádů z O.F.I., také nevíme.

Nicméně ke konci roku 2000 Andrej Babiš nevlastnil 55 % akcií Agrofertu. A na konci roku 2003 již Andrej Babiš vlastní přímo či nepřímo (přes Agroter) 100 % Agrofertu. Výše uvedené ocenění Agrofertu na 8,472 mld. Kč nám implikuje hodnotu 55 % podílu Agrofertu ve výši cca 4,6 mld. Kč. Podle svého vlastního „auditu příjmů“ si Andrej Babiš do roku 2003 vydělal něco přes 32 mil. Kč čistého. Zde je na místě zopakovat, že již v roce 1997 znalci ocenili podnik Agrofert na cca. 900 mil. Kč, tedy hodnota 55 % podílu činila 495 mil. Kč.

Proč Spolana, topící se v dluzích, v roce 2000 prodala Andreji Babišovi (zastoupenému Agroterem) 10 % akcií Agrofertu majících hodnotu ve stovkách miliónů za směšných 2,5 mil. Kč?

Za kolik Andrej Babiš získal v roce 2000 25 % akcií Agrofert od Duslo Šaľa?

Kolik a komu zaplatil Andrej Babiš v letech 2011–2013 za zbývajících 55 % akcií Agrofertu? Kde na to vzal peníze?

4. Konsolidace vlastnictví Agrofertu

Takže v roce 2003 už máme 100 % akcií Agrofertu a je třeba trochu poklidit. Pro snazší pochopení si uveďme následující: Andrej Babiš (90 %) a Agroter (10 %) vlastní Agrofert. Agrofert vlastní 100 % Agrofertu holding a Agrofert holding vlastní 100 % AGFtrading. Důležité je připomenout, že Agrofert vlastní přímo či nepřímo veškerá aktiva „skupiny“. Takže nejdříve vezmeme Agrofert holding a nafúzujeme ho do AGFtrading, který obratem přejmenujeme na Agrofert holding (stejné jméno, jiné IČO). Při té příležitosti vezmeme Agroter a nafúzujeme ho do Agrofertu (vše zapsáno k 31. srpnu 2004). Následně vezmeme Agrofert a nafúzujeme ho do Agrofertu holding (původně AGFtrading) a rázem mám z vnučky matku (zapsáno k 30. červnu 2005). Pak ještě přejmenujeme Agrofert holding na Agrofert a máme hotovo.

Nemáme! Jak na potvoru potřebujeme posudky znalce. A nejdříve potřebujeme ocenit Agroter. Takže, do hry vstupují pánové Ing. František Prodělal a Ing. Boris Mišun, aby nám Agroter ocenili. Pánové se zamyslí, a řeknou, že Agroter má hodnotu 27 422 558 Kč. Ale vždyť tam je 10 % Agrofertu. To není možné! Ale je, my ty cenné papíry oceníme podílem na vlastním kapitálu Agrofertu, který činí 211 903 000 Kč, a tedy 10 % Agrofertu má hodnotu 21,1 mil Kč. K tomu nějaké ty baráky, pohledávky atd., takže suma sumárum výše uvedených 27,5 mil. Kč. Super, rok se sejde s rokem a je třeba ocenit Agrofert znova. V roce 2005, kdy je Andrej Babiš 100% akcionářem Agrofertu, který vlastní 100 % Agrofertu holding (AGFtrading po fúzi z 2004 přejmenovaný na Agrofert holding). Opět si vzpomeneme na pana Ing. Františka Prodělala (který si k tomu tentokráte přizve paní Ing. Hanu Mitickou), aby nám vyrobil nové ocenění. Ale když jsme tu samou společnost oceňovali loni na 212 mil. Kč, tak by se nám to nemělo moc lišit, že jo. Ale my tam máme na bilanci 628 ks akcií s nominálem 1 mil. Kč. Přes vlastní kapitál to taky moc nepůjde, protože ten je něco přes 3 mld. Kč. Tak co s tím? Na ocenění 100 % akcií Agrofert holding použijeme „účetní“ pořizovací cenu a rázem nám vyjde pěkných 216 272 000 Kč (akcie Agrofert holding mají účetní hodnotu 229 788 000 Kč). Je vám to divné, jak mohl někdo 100 % společnosti, jejímž v zásadě jediným majetkem je 100% akcií ve společnosti s (nekonsolidovaným) obratem 20 mld. Kč, ocenit na 200 mil. Kč (jen tak mimochodem, účetní závěrka Agrofert holding za rok 2014 má začerněné součtové řádky, svého času jeden z obvyklých žertů místních chytrolínů, nicméně vzhledem k tomu, že splatná daň byla 207 mil. Kč, tak zisk před zdaněním mohl být 800+ mil. Kč).

Jak je možné, že znalecký ústav (Audit and Consulting Experts, s. r. o.) reprezentovaný pány Prodělalem a Mišunem ocenil v roce 2004 10 % podíl Agrofertu na 21,1 mil. Kč. Vždyť už v roce 1997 měl tento podnik podle znaleckých posudků hodnotu 900 mil. Kč? Nebylo to náhodou proto, aby při fúzi nevznikl masivní „rozdíl“, který by bylo třeba zdanit?

Jak je možné, že tentýž znalecký ústav o rok později ocenil 100 % podíl Agrofertu na 216 mil. Kč, když víme, že vlastní kapitál Agrofertu holding (jediné aktivum) měl v té době hodnotu přes 3 mld. Kč (oceňovací metoda použitá při předchozím, taktéž pochybném, ocenění)? Nebyla zde opět důvodem snaha tzv. optimalizovat daňovou povinnost?

5. Afeed CZ

V říjnu 2007 si Gabriela Knapová a Václav Knotek zakládají akciovou společnost Hi-Medica (mimochodem výše uvedení v lednu 2008 vystupují coby akcionáři ZZN Agro Pelhřimov na valné hromadě, jež společnost přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo a přestěhovala ji do Olbramovic). Společnost má akcie na majitele. V únoru 2009 Andrej Babiš jako jediný akcionář tuto přejmenovává na Afeed, a. s. (koncovku CZ získává společnost v listopadu 2010). Společnost celou dobu spí, pouze v roce 2010 zobchoduje zboží za 3 486 000 Kč, na čemž vydělá 20 000 Kč.

Dne 29. března 2011 společnosti Afeed CZ, a. s., ZZN Pomoraví, a. s., a NAVOS, a. s., vypracovávají dva projekty: a) rozdělení (a zánik) společnosti ZZN Pomoraví, a. s., a její fúze do společností NAVOS, a. s., a Afeed CZ, a. s., a b) odštěpení (bez zániku) části společnosti NAVOS, a. s., a její fúze do Afeed CZ, a. s., Jeden by řekl fajn, Agrofert konsoliduje výrobu krmných směsí, ale ono tomu tak úplně není, neboť Afeed CZ, a. s., si v roce 2011 současně pronajímá šest provozů od dalších společností skupiny Agrofert, a to od společností CEREA, a. s., a ZZN Polabí, a. s. To, co je na projektech z 29. března 2011 nejzajímavější, je skutečnost, že v obou předkladatelé uvádějí, že 100% akcionářem všech tří společností je Agrofert holding, a. s., a tudíž netřeba stanovovat výměnný poměr akcií mezi akcionáři (v opačném případě by Andreji Babišovi po sloučení připadlo cca 1 % akcií Afeed CZ, a. s.). Projekt je soudem schválen 2. května 2011 (zapsáno k 1. červnu 2011 s účinností od 1. ledna 2011) a bác ho, Andrej Babiš 2. května 2011 prodává za 59 mil. Kč Agrofertu holding, a. s., akcie společnosti Afeed CZ, a. s., které Agrofert holding, a. s., 29. března 2011 vlastní. Aby se v tom čert vyznal.

Jak se to stalo, že projekty rozdělení/sloučení uvádějí, že všechny tři dotčené společnosti jsou k 29. březnu 2011 vlastněny Agrofertem, když ten akcie společnosti Afeed CZ kupuje až 2. května 2011 (v den, kdy jsou projekty schváleny soudem)?

Proč si Agrofert pro tento účel nezaložil/nekoupil sám prázdnou akciovou společnost, ale místo toho ji za 59 mil. Kč koupil od Andreje Babiše?

6. Profrost

Pokusme se dát na hromadu fakta ohledně společnosti Profrost, a. s. Dne 26. května 2006 přicházejí pánové Ing. Andrej Babiš a JUDr. Květoslav Hlína v Karviné za paní notářkou JUDr. Marcelou Veberovou a zakládají společnost Profrost, a. s. Pan Hlína upisuje 10 ks akcií na majitele o nominální hodnotě 1000 Kč. Pan Babiš upisuje zbytek akcií na majitele, tj. 16 ks akcií s nominální hodnotou 100 000 Kč, 6 ks akcií s nominální hodnotou 50 000 Kč a 9 ks akcií s nominální hodnotou 10 000 Kč (celková výše základního jmění je 2 000 000 Kč). Proč pan Hlína upisuje 0,5 % akcií? Nevíme, ale nelze vyloučit, že to bylo proto, aby Andrej Babiš nebyl formálně 100% akcionářem, a nebylo ho třeba zapisovat jako jediného akcionáře do obchodního rejstříku.

V roce 2007 vyslovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR souhlas s poskytnutím investiční pobídky formou slevy na dani z příjmů. Tato byla na základě veřejnosprávní kontroly potvrzena Finančním ředitelstvím v Ostravě dne 3. června 2010. Celková výše slevy na dani byla stanovena na 109 940 000 Kč.

Společnost Profrost dne 24. dubna 2007 zveřejňuje na svých stránkách následující: „Akciová společnost Profrost, která patří do skupiny Agrofert Holding podnikatele Andreje Babiše, dnes v Prostějově slavnostně otevřela nový závod na výrobu hluboko mraženého pečiva.“ O den později, tedy 25. dubna 2007, toto na svých stránkách zopakuje: „Společnost Profrost, a. s., včera v Prostějově slavnostně otevřela nejmodernější výrobní závod ve střední Evropě na výrobu hluboce zmraženého pečiva. Profrost, a. s., patřící do skupiny Agrofert, investuje do výstavby ve dvou etapách 250 milionů korun.“

Výroční zpráva z roku 2007 uvádí: „Osoby podílející se na základním kapitálu účetní jednotky více než 20 % – nejsou.“ (Rok 2007 je rokem, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR schvaluje investiční pobídku Profrostu.) V roce 2008 pak výroční zpráva uvádí jako ovládající osobu Andreje Babiše. Z téže výroční zprávy vyplývá, že Agrofert poskytuje Profrostu peníze formou půjčky a současně ručí za Profrost u bank. Toto se pokusíme přeložit pro lepší porozumění: Nebylo-li by Agrofertu a jeho ručení/půjček, nebylo by žádné podnikání Profrostu. Žádná banka by vám na ksicht nepůjčila více než 200 mil. Kč.

Dne 29. dubna 2010 přichází v Karviné k paní notářce Veberové pan Mgr. Štěpán Schenk. Ten je vybaven plnou mocí od Andreje Babiše, jediného akcionáře Profrost, a. s. Ten rozhoduje o zvýšení základního jmění Proforst o 100 000 000 mil. Kč s tím, že 80 mil. Kč. upíše Agrofert Holding a 20 mil. Kč Andrej Babiš. 16 ks akcií Proforst o nominální hodnotě 100 000 Kč je v té době zastaveno ve prospěch banky HSBC, přičemž notářský zápis říká, že tato zástava nebude uvolněna dříve, než dojde k rozhodnutí o zvýšení základního jmění. Jinými slovy, dokud neproběhne navýšení základního jmění (které z 80 % realizuje Agrofert Holding), Andrej Babiš se svými 16 ks akcií nemůže nakládat, tedy je případně prodat.

Z dokumentů, které zveřejnil sám Andrej Babiše vyplývá, že dne 11. května 2010 uzavřel smlouvu o prodeji 16 ks akcií Profrost za cenu 527 468 800 Kč (kdy skutečně dochází k vypořádání obchodu nevíme. Nelze vyloučit, že k tomu došlo až po schválení investiční pobídky Finančním ředitelstvím v Ostravě). Někdy v průběhu roku 2010 pak Andrej Babiš prodává 20 % akcií Profrostu společnosti Rapaces Group, s. r. o., za 20 400 000 Kč, tedy za nominální hodnotu. Rapaces Group je účelová s. r. o. vlastněná vedením Profrostu (PhDr. Simona Sokolová vlastní 75 %, Mgr. Daniela Čaplovičová 12,5 % a Ivo Petlák taktéž 12,5 %). Rapaces Group financuje nákup akcií půjčkou (20 mil. Kč) od PhDr. Simony Sokolové. Dne 21. června 2016 tito prodávají 100 % Rapaces Group Agrofertu (daňový test splněn, není tedy třeba platit daň z příjmů z prodeje podílu v s. r. o.). Rapaces Group zaniká k 1. lednu 2017 fúzí s Agrofertem. Andrej Babiš veřejně prohlásil, že prodal blbě, že Simona Sokolová prodala svůj podíl Agrofertu ještě výhodněji, takže za kolik?

Pojďme si to shrnout. Andrej Babiš za cca 607 mil. Kč prodává Agrofertu Holding, kde je předsedou představenstva, 80 % procent akcií Profrost, kde je předsedou představenstva. Aby se podnikání Profrost mohlo rozběhnout, musel Agrofert Holding poskytnout Profrostu půjčku, resp. se za Profrost zaručit u banky. Aby mohl Andrej Babiš prodat své akcie, muselo se nejdříve zvýšit základní jmění Profrostu, které ovšem z 80 % realizoval Agrofert Holding. Že na to existoval posudek znalce? Pokud ho vypracovala společnost Audit and Consulting Expert, s. r. o. (pánové Ing. František Prodělal a Ing. Boris Mišun), která v roce 2004 ocenila 10% podíl v Agrofertu na 21 190 300 Kč, tak se tomu nelze divit.

Je vcelku irelevantní, jak absurdní ocenění Andrej Babiš pro prodej svých akcií sobě samému zvolil. To, co je na celé věci nejzajímavější, je skutečnost, že Andrej Babiš prodal daňovou pobídku ve výši 109 mil. Kč, za kterou nezaplatil ani korunu a z jejíhož prodeje nezaplatil ani korunu, na dani z příjmů. Jinak, Andrej Babiš vyloudil na státu 109 mil. Kč a obratem je prodal, aniž by z toho zaplatil byť jedinou korunu na daních. Před tím nelze než hluboce smeknout.

Jak přesně zněly podmínky investiční pobídky Profrostu ve výši 109 mil. Kč schválené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR? Kvalifikoval by se pro ně i kapitálově silný Agrofert?

Na základě jaké smlouvy nabyla společnost Rapaces Group 20 % akcií Profrostu za nominální hodnotu, tedy 20,4 mil. Kč?

Na základě jaké smlouvy koupil Agrofert v roce 2016 od manažerů Profrostu podíl v Rapaces Group? Nebylo to náhodou opět účelové schéma, jak se vyhnout placení daní? 

Proč Agrofert kupuje 1,5 % akcií Profrostu od Andreje Babiše za nesmyslných 527 mil. Kč, když vlastně financoval rozjezd celého podnikání Profrostu (půjčky, ručení u bank) a bez něj by žádný Profrost nebyl?

Kdo vypracoval znalecký posudek ocenění Profrostu (Andrej Babiš veřejně prohlásil, že na to je posudek), podle kterého je hodnota 1,5 % akcií Profrostu 527 mil. Kč (podle znaleckého posudku měl Agrofert v roce 2005 hodnotu 216 mil. Kč, Profrost po několika letech fungování cca. 720 mil. Kč)? Zahrnuje toto ocenění fakt, že Profrost disponuje daňovým štítem ve výši 109 mil. Kč (investiční pobídka)?

  1. Imoba

Pojďme se jen tak zlehka podívat na „nemovitostní divizi“ Agrofertu. Společnost Imoba, s. r. o., zakládá 7. června 1994 JUDr. Eva Hlaváčková. Obratem, 17. června 1994, ji prodává společnosti Plastagra SA se sídlem v Ženevě (zajímavé je, že Plastagra SA je založena až 16. ledna 1995, zrušena pak k 29. říjnu 2015, ale možná se švýcarští úředníci o rok „překlepli“). Dne 16. prosince 1994 se Imoba vrací z výletu do Ženevy a 100% podílníkem se stává Agrofert. Dne 27. prosince 1999 je společnost zrušena bez likvidace přeměnou na Imobu, a. s. Dne 20. března 2000 jedeme opět na výlet do Švýcarska, 100% akcionářem se stává Fertagra SA (100% dcera Agrofertu). Fertagra SA je založena 30. června 1995, zrušena je pak k 26. únoru 2016. Základní kapitál je 100 000 CHF, předmětem podnikání obchod s chemickými a zemědělskými produkty (stejně jako u Plastagra SA). A tentokráte tam pobudeme mnohem déle, do Agrofertu se vracíme se až 14. srpna 2008. Mezitím nám Fertagra šestkrát navýší základní jmění (z 5 na 343,2 mil. Kč), opakovaně přitom kapitalizuje půjčky poskytnuté Imobě. Andrej Babiš opakovaně argumentuje, že nepoužívá „off-shory“, tedy zahraniční entity, k podnikání.

Chvíli je poměrně klid, ale pak začíná masivní navyšování kapitálu Imoby. Dne 24. července 2012 o 1 mld. Kč, 20. března 2013 o 3 mld. Kč a 14. července 2013 o dalších 5 mld. Kč. Tedy během jednho roku o 8 mld. Kč. Všechna navýšení mají „stejný“ rukopis, 30 % upsaného kapitálu je třeba splatit do šesti měsíců, zbytek pak do dbvou let. Dne 26. října 2013 je podepsán Projekt rozdělení odštěpením sloučením. Andrej Babiš jako jediný akcionář společností Agrofertu a společnosti SynBiol, a. s. (spící akciovka, která mu „zbyla“ po Sythesii, resp. Aliachemu) rozhoduje o rozdělení Agrofertu a sloučení odštěpované částí se Synbiolem. Odštěpovanou částí je 100 % akcií Istrochem Reality, a. s., a Imoba, a. s. Tímto se nám k 1. lednu 2014 Synbiol stává „gigantickou“ společností, základní kapitál 2 mil. Kč, vlastní kapitál 13,274 mld. Kč (z toho výsledek hospodaření minulých let – možno vyplatit na dividendě – 9,645 mld. Kč, ostatní kapitálové fondy – o to lze snížit vlastní kapitál – 3,362 mld. Kč. Dne 20. října 2014 SynBiol rozhoduje o snížení základního kapitálu Imoby o 2,034 mld. Kč (prý se ukázalo, že není třeba). V roce 2015 tato pohledávka Synbiolu z rozvahy mizí, což znamená, že byla Imobou uhrazena (nebo započtena). Jenom pro doplnění, Synbiol dnes kontroluje „investiční fond“ Hartenberg holding, reprodukční kliniky a obecně podnikání Andreje Babiše ve zdravotnictví.

Proč Imoba opakovaně putuje do Švýcarska a zpátky, když Andrej Babiš údajně nikdy nevyužívá zahraniční struktury k podnikání?

Za jakou cenu odchází Imoba do Švýcarska a za jakou cenu se pak vrací zpět do Čech?