Před 80 lety se v Praze narodil do umělecké rodiny světově uznávaný architekt Jan Kaplický. Po studiu na Vysoké škole umělecko-průmyslové (1956−1962) byl na volné noze. Po své emigraci v 1968 žil ve Velké Británii, kde společně s Davidem Nixonem založil v roce 1979 architektonické studio Future Systems. Na konci osmdesátých let pracoval dokonce pro NASA, kde objevil moderní materiály a technologie, které potom zcela nečekaně spojil s organickou architekturou, inspirující se přírodními tvary. Ve světě jsou jeho stavby stavby vnímány jako umělecká díla. Jeho projekty vzbuzují u lidí silné asociace, snad proto se každá realizace může chlubit vlastním jménem nebo přezdívkou.

U nás se jméno Jana Kaplického dostalo do širšího povědomí až v roce 2007, kdy v březnu zvítězil jeho projekt v mezinárodní architektonické soutěži na realizaci nové budovy Národní knihovny v Praze. Tehdejší prezident Václav Klaus se projevil jako znalec architektury, navrženou budovu nazval Chobotnicí a architekta Kaplického vehementně veřejně kritizoval. Možná se tehdy jednalo o jeden z prvních nevhodných zásahů prezidenta do občanské společnosti. A ta se rozdělila. Jedni se nad „blobem“, jak se nové knihovně začalo říkat, křižovali, jiní obdivovali funkčnost a moderní vzhled. Bylo jasné, že Praha má možnost získat další moderní turistickou atrakci stylu Tančícího domu. Kaplického stavby ve světě bývají primárním turistickým cílem. V Londýně je například jeho budova Mediálního centra na kriketovém hřišti Nel Lord’s (nazývaná přívětivé UFO) považována za nejfuturologičtější stavbu celé metropole.  Za tuto stavbu získal Jan Kaplický  nejprestižnější britskou cenu za architekturu Stirling Prize, byla to zároveň první stavba, kterou realizoval se svým britským studiem Future Systems. U nás ale mají Kaplického projekty jiný osud.

Architekt byl vláčen médii, kde se ho jako studenta prvního ročníku architektury vyptávali na triviálnosti. Jan Kaplický tehdy působil unaveně, zklamaně, ale odhodlaně. Stále věřil, že knihovna jednou bude stát. A zatím se objevovali stále noví „odborníci na chobotnice“. Ať už z řady konkurenčních skupin, či přímo „hlas lidu“. Nakonec byla napadena celá architektonická soutěž a Praha od celého  projektu ustoupila. Nikdo nebyl překvapen, když Kaplický v říjnu 2008 odmítl Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury. Od ministerstva to byla vlastně drzost.

Jan Kaplický zemřel náhle 14. ledna 2009, ve stejný den, kdy se jemu a jeho ženě Elišce narodila dcera Johana.  O tom, do jaké míry jeho smrt zavinily spory ohledně projektu Národní knihovny, se můžeme jen dohadovat. Faktem zůstává, že nová Národní knihovna stát nebude a ani s dalšími Kaplického projekty na našem území, například koncertním sálem „Rejnok“ navrženým pro České Budějovice, to nevypadá dobře.

 

Kateřina Valentová
Kateřina Valentová
Další články autora