Že se Andrej Babiš snaží usnadnit si vládnutí nahlédli nyní i Piráti. Jde o nový jednací řád vlády. Zveřejnili prohlášení, kde s tím vyjadřují nesouhlas:

„Ministr spravedlnosti Robert Pelikán předložil návrh novely jednacího řádu vlády Andreje Babiše. Návrh má dvě jednotící linky – posílení pravomocí premiéra a omezení přístupu veřejnosti k informacím.

‚Považuju za ostudu, že hnutí ANO, které postavilo svůj marketing na kritice korupce a slibech transparentnosti a otevřenosti, chce nyní utajovat, jak který ministr hlasoval. Bez toho, aby občané věděli, jak politici rozhodují, je nemohou ani hodnotit,‘ říká k plánovanému zrušení jmenovitého hlasování ministrů předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Návrh dále posiluje pravomoci premiéra Babiše. Oproti vládě jako celku, například o hostech na jednání už nebude rozhodovat celá vláda, ale pouze premiér a zhorší se i srozumitelnost přijatých usnesení veřejnosti, nově je nebudou muset doprovázet vysvětlující tiskové zprávy.

‚Že se bude inženýr Babiš ve vládě chovat spíše jako ředitel než jako první mezi rovnými, nás nepřekvapuje, škoda, že to odnáší i přístup veřejnosti k informacím,‘ uzavírá Bartoš.
Vláda návrh projedná 3. ledna 2018.“

K tomu, co vláda – znovu třeba dodat, že bez důvěry sněmovny – je třeba ještě dodat, co na webu Britské listy napsal Jiří Hlavenka: „Předseda vlády řeší, tj. rozhoduje v případě sporů (fakticky: Andrej Babiš rozhoduje o všem, o čem chce rozhodnout, ministři o ničem. Pokud bude chtít Babiš jakémukoli ministrovi cokoli zatrhnout, stačí, když někdo z jeho vždy věrných ve vládě vyjádří nesouhlas – a rozhoduje předseda vlády!)

Tyto (a další) změny jednacího řádu byly poslány k připomínkování se ‚zkrácenou‘ lhůtou pěti dní, z toho ale tři připadají na svátky, takže fakticky dva dny (zákonná lhůta pro správní řízení je 15 dní. Zkrácení této zákonné lhůty se používá jen v případech, kdy je buď důvod k extra spěchu, nebo kdy jde o irelevantní technické změny).“

Musíme se ptát, proč takový spěch, když vláda nemá své vládnutí jisté? Protože se musí vládnout „děsně“ rychle, důvěra sem, důvěra tam? Protože jde o vládu jedné osoby a majitele firmy a není na co čekat, protože to tak má být napořád? A začíná být jasné, o co tady jde?