Pokud je nahrávka, na které novinář Přibil předává část policejního spisu týkajícího se akce Beretta Andreji Babišovi, autentická, je celkem nepochybné, že byl spáchán trestný čin. Jen není zcela jasné, zda nebylo spácháno trestných činů v souběhu více, a není zřejmý okruh lidí, který se na jejich spáchání podílel.

Osoba, která informace z policejního spisu vynesla, se dopustila trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, protože vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím právnímu předpisu, a to očividně v úmyslu způsobit škodu nebo jinou závažnou újmu osobám, na které tyto informace ze spisu vrhají nepříznivé světlo. Je také vysoce pravděpodobné, že úmyslem této osoby bylo opatřit si neoprávněný prospěch, ať již majetkový, či nemajetkový.

Novinář Přibil se pak zřejmě dopustil některé z forem trestné součinnosti a byl buď organizátorem, návodcem, nebo pomocníkem hlavního pachatele trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Je těžké si představit, že by osoba, která informace z policejního spisu vynesla, tak učinila zcela bez příčiny. Pokud za to získala buď majetkové obohacení, nebo jiné zvýhodnění, jednalo by se na její straně kromě zneužití pravomocí úřední osoby o trestný čin přijetí úplatku.

O přijetí úplatku by se jednalo i tehdy, pokud bylo účelem vyzrazení policejních informací získání ať již domnělé, nebo skutečné lepší mocenské pozice v rámci stále více veřejného konfliktu uvnitř policejního sboru prezentací určitých informací v médiích. Pokud novinář Přibil takové obohacení či zvýhodnění nabídl či slíbil, dopustil se trestného činu podplácení.

V takovém případě by se však trestního činu dopustil zřejmě i Andrej Babiš, a to neoznámením trestného činu, protože jedná-li se o korupci, je samotné její neoznámení trestným činem.

Vzhledem k charakteru informací se dá předpokládat, že se jednalo o informace mající nějakou formu utajení. (Přibil například zmiňuje, že se bude snažit získat dokumenty o sledování styků vysoce postaveného policisty.) V takovém případě by se novinář Přibil dopustil rovněž trestního činu ohrožení utajované informace, protože vyzvídal utajované informace s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, tedy Andreji Babišovi.

Z nahrávky ale zároveň vyplývá, že Andrej Babiš chtěl předané informace použít jednak před „sněmem socanským“, čímž zřejmě mínil sjezd ČSSD, a jednak před parlamentními volbami. Andrej Babiš tak mohl rovněž spáchat trestný čin ohrožení utajované informace, protože tohoto trestného činu se pachatel dopustí již prostým sběrem těchto informací.

Orgány činné v trestním řízení by se také měly zabývat Babišovou poznámkou, že mu náměstek pátracího odboru Celní správy Robert Šlachta vzkázal, že chce být policejním prezidentem. Na samotné touze Roberta Šlachty být policejním prezidentem samozřejmě není nic špatného, protože by se jednalo o jeho velký profesní úspěch. Ne každý však své profesní tužby vzkazuje ministru financí. Naskýtá se otázka, zda se nejednalo o požadavek poskytnutí určitého zvýhodnění za služby, které Andreji Babišovi poskytl.

Je trochu paradoxní, že informace unikly z vyšetřování, které se týká úniku informací od policie a je označováno jako „kauza Beretta“. V rámci vyšetřování této kauzy policie velmi razantně zasáhla proti všem podezřelým, z nichž někteří byli stíháni vazebně. Doufejme, že stejně razantně zasáhne policie i v případě úniku informací z vyšetřování úniku informací, tedy ze zmiňované kauzy Beretta.