Andrej Babiš již více než pět měsíců nebyl schopen sestavit takový vládní kabinet, který by získal důvěru poslanecké sněmovny. Zdá se, že stále ještě není ochoten vzdát se křesla předsedy vlády, aby vyřešil komplikovanou situaci, a zároveň si proti sobě systematicky poštvává všechny, kdo jsou ochotni jeho kabinet nějakým způsobem podporovat. Východiskem tak nakonec opravdu mohou být předčasné volby, ke kterým ostatně směřuje volební kampaň, kterou Babiš vydává za vládní výjezdy do krajů. Jedno je však jisté: Právě menšinová vláda, ať už s důvěrou, či ne, umožňuje Babišovi přebírat moc ve státě v podstatě bez kontroly.

Když už je nervózní i Jaromír Soukup, má asi premiér v demisi potíže. Ať už se Babiš rozhodl pro jakoukoli variantu vlády, vyjednávání politicky naprosto nezvládl. To za něj totiž nevyřeší Markové Prchal s Hančem přes Facebook. V politice musí existovat kompromisy, ale nakonec i jasná cesta, žádné “my jsme tu pro všechny” a žádná pravice i levice zároveň. Tím totiž člověk ztrácí partnery zleva i zprava. A ve výsledku i voliče.

Nejpravděpodobnější variantou je stále ještě koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM. Babiš nejprve dal exkluzivitu k vyjednávání sociální demokracii, vzápětí přes svůj pravidelný PR rozhovor v deníku Právo odmítl její požadavky – aniž by podobná věc byla jakkoli dojednána, předseda hnutí ANO opět plácá všechno, co se mu hodí, jakkoli a kdekoli. Tlačí na své partnery způsobem, kterým jim téměř znemožňuje dohodu.

Již dříve Babiš stačil zradit své přirozené partnery – komunisty, když se začal tvářit jako nepřítel mlátičky Zdeňka Ondráčka. Nyní je zase naštval dvěma velmi důležitými a pozitivními kroky: vyhoštěním tří ruských diplomatů a vydáním hackera Nikulina do Spojených států. Obojí je dobře. Ale těžko může uspět jako chytrá horákyně v takhle vážném ideovém střetu. Je skoro nemožné být navenek pro západ a nechat se podporovat od protizápadní strany.

S ostatními možnými partnery to má Babiš ještě horší. Konstantně zdůrazňuje, že nikdy nebude ve vládě s SPD a odmítl celý jejich program (tzn. czexit, protože to je jediné téma Tomia Okamury a jeho věrných), Piráty označil za nového Kalouska a čas od času utrousil, že by rád spolupracoval s ODS, přestože právě tato strana patří mezi ty, které jasně deklarovaly, že s ním do vlády nepůjdou. Pokud tedy Babiš nemyslel Václava Klause mladšího, ani tam mu pšenka nepokvete.

Babiš je obchodník, který má vždy rozehráno víc variant, aby své potenciální obchodní partnery znejistil a oslabil. Česká veřejnost si toho mohla povšimnout zejména při jeho nákupu vydavatelství Mafra, před nímž to dlouhodobě vypadalo, že v hledáčku má konkurenční Ringier, do něhož patří například tituly Blesk a Reflex. Šéf hnutí ANO dobře ví, jak posílit svou vlastní pozici.

Jenomže Babišův problém spočívá v jeho hesle „řídit stát jako firmu“. Stát není firma a politické strany nejsou jiní obchodníci, jejichž majetek chce koupit (případně nepřátelsky převzít, i když to se mu například v ČSD poměrně dost daří). Politické vyjednávání nespočívá v urážení všech, aby si člověk poté věřejně stěžoval, že s ním nikdo nechce spolupracovat. Stejně tak politika samotná není rozdávání imaginárních miliard do každé vesnice, ve které lze najít další voliče.

Andrej Babiš si bude muset nakonec vybrat jednu cestu. Ano, jistě se bude snažit dotáhnout vládu s ČSSD za podpory komunistů, jenže obě strany mají svá proruská křídla (u KSČM je to velká většina strany). Ustavení kabinetu se stále více komplikuje a i Miloš Zeman, kterého ostatně Babišův postup směrem k Rusku naštval také, bude nakonec muset jednat. Prezident nové volby odmítá – Babiš si pro ně připravuje půdu, ale není jasné, jak jich chce docílit.

Je tedy možné, že Česká republika bude mít ještě dlouhé týdny a měsíce nelegitimní vládu, která bude dělat kroky, které nebude možné zastavit ani kontrolovat. Poslední průzkumy ukazují, že zejména účelové personální změny Babišově popularitě nesvědčí. A tak ani téměř půl roku po volbách do poslanecké sněmovny není jasné, kdo tu vlastně bude vládnout. Tedy kromě toho, že v celé státní správě jsou už všude Babišovi lidé a stát má Babiš prakticky zcela pod svojí kontrolou i bez legitimní vlády.