
Andrej Babiš FOTO: ATEO
FOTO: ATEO

Andrej Babiš ve svém prohlášení tvrdí, že v roce 2010 prodal část ze svého menšinového podílu v akciové společnosti na hluboce zamražené pečivo Profrost. Obdržel za to prý asi 527 milionů korun. Cena prý byla stanovena na základě znaleckého ocenění akcií a auditoři ověřili kupní smlouvu (resp. smlouvu o převodu akcií).
FORUM 24 však zjistilo, že Babišův prodávaný podíl pravděpodobně neměl ani zdaleka takovou hodnotu.
Ještě před uskutečněním dohodnutého prodeje byl rapidně zvýšen základní kapitál společnosti Profrost. Do té doby měl Andrej Babiš podíl na hlasovacích právech 100 %, následně by měl asi 22 %, kdyby část ze svého podílu neprodal. Většinový podíl (a tedy absolutní kontrolu) nad společností měla nově Babišova společnost Agrofert holding, tedy nikoli Babiš jako soukromá osoba. Na první pohled by se navýšení základního kapitálu, navíc v penězích (nikoli např. v nemovitostech apod.), mohlo zdát podezřelé. Proč Babiš dával do firmy 20 milionů, když chtěl celý tento svůj podíl (2 akcie ve jmenovité hodnotě celkem 20 milionů a ještě 14 „menších“ akcií) následně prodat a chtěl tak za firmu s penězi na účtu obdržet jiné peníze? Ve skutečnosti však zkrátka byly takové bankovní podmínky v souvislosti s tím, že na většinu Babišových původních akcií existovalo zástavní právo.
Komu tedy většinu svého podílu prodal? Podle účetnictví společnosti Rapaces Group patřil ke konci roku 2010 (i v letech následujících) asi 20% podíl na majetkových právech právě této společnosti. Zbývajících asi 80 % pravděpodobně zůstalo právě hlavní společnosti Babišova koncernu Agrofert, tedy společnosti, která se tehdy jmenovala Agrofert holding. Přinejmenším měla 80% podíl na právech hlasovacích. Jedná se zřejmě o zaokrouhlené údaje, takže nelze vyloučit, že si nepatrný podíl na dividendách ponechal, ať už z jakéhokoli důvodu, také Andrej Babiš jako soukromá osoba, ale to není tak podstatné. [ctete]106887[/ctete]
Většinu svého podílu tedy prodal (buď přímo, nebo případně přes krátkodobého prostředníka) společnosti Rapaces Group. Jedná se o společnost s ručením omezeným, která vznikla jen krátce před nákupem tohoto obrovského podílu na společnosti Profrost a zanikla 1. ledna 2017. Většinový obchodní podíl na ní téměř po celou dobu (s výjimkou posledního půlroku existence firmy) držela Babišova manažerka Simona Sokolová, která firmu následně prodala Agrofertu. Firma také po většinu času sídlila u paní Sokolové. Jednalo se zkrátka o takovou schránku pro držení menšinového podílu na společnosti Profrost a získávání z toho vyplývajících dividendových výnosů. Takový postup je neobvyklý, měly by se o něj pro jistotu zajímat příslušné úřady, avšak nemusí na něm být nutně nic špatného. Možná že se jen jednalo o způsob, jak finančně motivovat především tuto významnou a nesporně úspěšnou manažerku a spolu s ní v menší míře i některé další lidi. [ctete]106890[/ctete]
Problém však je v ceně, kterou Babiš údajně za svoje podíly v Profrostu od Rapaces Group (nebo spíše od paní Sokolové, která své společnosti peníze půjčila) získal. Jak totiž vyplývá z účetní závěrky Rapaces Group za rok 2010, firma podíly koupila za 20,4 milionu korun (čili za pětinu celkové výše navýšeného základního kapitálu, protože základní kapitál tvořil, jak se zdá z účetnictví, prakticky celou hodnotu firmy). Tedy nikoli za 527,5 milionu korun, jak tvrdí Andrej Babiš. Taková je totiž hodnota podílů v účetní závěrce a navíc je v ní uvedeno, že se jedná o ocenění právě v pořizovací ceně. Pokud by přitom byly podíly nakoupeny dráž, nebo v tomto případě podle Babiše dokonce výrazně dráž, než byla jejich účetní hodnota (tedy přinejmenším na první pohled nevýhodně), objevil by se v případné konsolidované účetní závěrce Rapaces Group za rok 2010 oceňovací rozdíl (tzv. goodwill).
Cena akcií se odvíjí od majetkového podílu. Jednalo se o velmi perspektivní společnost, která právě v roce 2010 navýšila podle své výroční zprávy svůj zisk před zdaněním o úžasných 30 % oproti roku předchozímu, ale to už byl zřejmě vliv paní Sokolové a jejího řízení. I přes perspektivnost společnosti však byla její realizovaná (zaplacená) cena úplně jiná, než tvrdí Andrej Babiš ve svém „auditovaném“ (ověřovaném) prohlášení. [ctete]106035[/ctete]
Jediným vysvětlením kromě Babišovy grandiózní lži by snad bylo, že Babiš prodal 20% podíl na Profrostu paní Sokolové a „její“ firmě velmi výhodně, takže by oněch 20,4 milionu korun bylo jen malým zlomkem reálné hodnoty celé firmy. Zároveň by prodal někomu jinému (pravděpodobně svému Agrofertu) ještě svůj zbývající podíl na dividendách a majetku (cca 1 % až 2 %), avšak mnohem dráž. Otázkou však je, zda by takto směl postupovat, tedy zda by svou pomocí pro paní Sokolovou nepoškodil třeba nějaké své případné věřitele. Navíc není z účetnictví zřejmé, v čem by spočívala ta vysoká hodnota firmy Profrost. V do té doby nevykázané marketingové značce? Babiš má co vysvětlovat.