Pro každého premiéra by byly hrátky Miloše Zemana s jeho vládou nedůstojné a trapné. Aby mu prezident, jehož úkolem je pouze bez řečí jmenovat ministra, kádroval jednotlivé kandidáty, dosazoval do vlády své prověřené kamarádíčky a školil ho, koho ano a koho ne, to by zamávalo s každým. A co teprve když se to děje Babišovi, který se považuje za nejschopnějšího manažera minimálně v Evropě.
Pro mnohé pozorovatele vládního porodu je překvapivé, jak si Babiš nechává od Zemana diktovat. Dokazuje to jednu věc. Babišovi na personálním složení vlády zas tak moc nezáleží. Vládu i ministerstva chce řídit sám, jak je zvyklý z byznysu. To znamená, že na ministerstvech chce pouze poslušné lidi, kteří se postarají o objednávky papíru do kopírek, ale veškeré složitější rozhodnutí bude na velkém šéfovi. Potřebuje lidi, kterým může kdykoliv zavolat a oni bez řečí splní jeho pokyn. Nepotřebuje samostatně rozhodující osobnosti, které by například mohli mít své názory.
Pro Babiše je důležité, aby byl premiérem, aby nebyl ve vězení, aby se dařilo Agrofertu a aby mohl rozhodovat o všem. Je mu zcela jedno, jestli bude ministrem zahraničí nějaký Poche, nebo nějaký Zimola. Tuhle kádrovací práci nechá na Zemanovi, který si ji vychutnává. Prezident může ukazovat, jak je důležitý a jak rozhoduje o vládě. Ale jen díky tomu, že ho Babiš nechá. Nadiktoval Zemanovi, která ministretstva chce pro které své lidi a se zbytekem si může Zeman dělat, co chce. Sahat nesmí například na Schillerovou, v poslední době nejbližší spolupracovnici a fanynku velkého pana B., své nezpochybnitelné místo má rovněž důležitý kádr Agrofertu Brabec a tak dále.
Takže ano, Zeman dělá Babišovi hlavního kádrováka a personalistu, ale jen v omezených mantinelech, tam, kde mu to Andrej dovolil a kde může Zeman přisypat trochu soli do otevřených ran ČSSD.