Spojenci hnutí ANO komunisté a SPD Tomia Okamury, kteří ve sněmovně vytvořili společný hlasovací blok, mají velký problém se členstvím NATO a souvisejícím vysíláním vojáků do zahraničních misí. Situace je z hlediska bezpečnostního ukotvení České republiky o to závažnější, že tento blok může být snadno překlopen do vládní většiny.
O citlivosti současné povolební situace svědčí skutečnost, že téměř milion voličů dalo hlas parlamentním seskupením, která otevřeně zpochybňují členství v Severoatlantické alianci. Nabourávají tedy bezpečnostní kotvu, kterou České republice garantuje Článek 5 Severoatlantické smlouvy, zajišťující vojenskou pomoc členů NATO v případě napadení.
Zamyslel bych se
Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury svůj odpor proti členství NATO a z něho vyplývajícím spojeneckým závazkům vůbec nezastírají.
[ctete postid=“169701″ title=“Je loutkou kmotrů, nazval Babiš Okamuru. Teď usiluje o jeho podporu“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/Okamura-Babiš-385×230.jpg“ excerpt=“„Je loutkou kmotrů a skutečným ohrožením demokracie,“ tvrdil před volbami Babiš o “ permalink=“http://forum24.cz/je-loutkou-kmotru-nazval-babis-okamuru-ted-usiluje-o-jeho-podporu/“]169701[/ctete]
Komunisté mají vystoupení ze Severoatlantické aliance přímo v programu. „Neustálé vytváření obrazu nepřátel a znepřátelených bloků je velmi špatnou cestou, která jen vede k neustálým konfliktům,“ vysvětluje předseda Vojtěch Filip. Česká republika by měla být podle něho suverénní. Vzhledem k tradičním vazbám komunistů na Moskvu si lze domyslet, jak si tuto „suverenitu“ představují.
Podobně se projevili představitelé SPD téhož dne, kdy poslanecká sněmovna hlasovala o vedení výborů. Tedy i o vedení bezpečnostního výboru, kdy se strhla slovní bitka kolem Okamurova kandidáta Radka Kotena, podivného příznivce konspiračních teorií a šiřitele hoaxů ruské propagandy.
Koten se na tiskové konferenci předcházející volbě nebyl schopen vyjádřit, jak by hlasoval v případném referendu o vystoupení z NATO. „Pokud by k tomu došlo, zamyslel bych se, zda v této chvíli ano, či ne,“ přemítal nahlas. Následně reagoval podrážděný Okamura: „Netlačte nás prosím vás do hloupých otázek a hloupých odpovědí!“
Referendum o vystoupení z NATO
Poté, co byl Koten zvolen, už Okamura svou cílovou vizi sdělil naplno. „Ideální model by byl, aby Česká republika dokázala bránit sebe sama,“ prohlásil s tím, že například Rakousko rovněž není v NATO. „Jsme pro to, abychom zahájili diskusi o tom, že když si občané budou chtít sesbírat podpisy pod referendum o vystoupení České republiky z NATO, tak my v tom v žádném případě bránit nebudeme.“
Rakouský příklad ovšem není příliš šťastný. Našemu jižnímu sousedovi byla neutralita vnucena mezinárodními závazky a stál za ní tlak Moskvy. Rakousko získalo plnou suverenitu v poválečném uspořádání výměnou za příslib, že zůstane neutrální a nestane se součástí západního bloku. Proto muselo vtělit ustanovení o permanentní neutralitě země do ústavy v roce 1955.
S koncem studené války se v Rakousku oživily i úvahy o vstupu do NATO, které podporují hlavně pravicové strany lidovců a Svobodných. Ty v roce 2001 prosadily bezpečnostní doktrínu umožňující budoucí přistoupení k NATO. Konec neutrality však zatím blokuje rakouská levice v čele se sociální demokracií a zelenými.
Mise nepodporujeme
Okamurovci (s nimi i komunisté) by se nejraději vydali opačným směrem, zatímco se počet členů NATO rozrůstá o další země východního společenství. O tom svědčí i jejich přístup k zahraničním vojenským misím NATO.
Tomio Okamura prohlásil, že nepodpoří účast české armády v žádné vojenské misi, která nemá mandát Rady bezpečnosti OSN. Ta je ovšem v podobných případech často paralyzována vety Ruska a Číny, přičemž především pro Moskvu je samotná existence NATO trnem v patě.
„Jsme dlouhodobými kritiky zahraničních intervencí pod hlavičkou NATO,“ tvrdí šéf SPD. Proto chce prosadit takový zákon o referendu, ve kterém by veřejnost mohla rozhodovat i o vysílání zahraniční misí. Mimochodem základním parametrem pro spuštění referenda dle Okamury je iniciace 100 tisíc podpisů. To je pouhá desetina současných voličů obou antisystémových stran, které členství v NATO zpochybňují.
Respekt a úcta
V této souvislosti je nutné připomenout, že členství v NATO přináší nejen obranné bezpečnostní jistoty, ale i spojenecké závazky. Jedním z nich je vysílání stovek vojáků české armády do zahraničních vojenských operací.
Naše jednotky jsou spojenci velice ceněny, mnozí jejich účastníci jsou vyznamenáváni za statečnost a zaslouží si respekt a úctu. Čeští vojáci nejsou v těchto nebezpečných teritoriích jen proto, že jsme součástí spojeneckých sil a je to od nás očekáváno, ale především proto, že čelíme stoupajícím civilizačním hrozbám, a zodpovědná země nemůže stát stranou jejich řešení.
Od komunistů a okamurovců, tedy populistických okrajů politického spektra, nelze v tomto směru očekávat nic, kromě vyvolávání izolacionistických nálad. Obě strany představují skutečně vážné bezpečnostní riziko, a je plnou odpovědností Andreje Babiše, že s nimi vytvořil neformální koalici. Jen proto, že špatně maskuje jeho prvořadý zájem vládnout sám, ačkoli demokratické strany nevážně vyzývá ke spolupráci.
Obchody za toleranci vlády
Jde jen o to, za co hnutí ANO podporu menšinové vlády vyobchoduje. Budou parametry referenda „okamurovsky“ měkké a budou se týkat i nejcitlivějších otázek národní bezpečnosti? Obětuje Babiš zahraniční mise, pokud na tom bude viset tolerance vlády komunisty a okamurovci? To by ovšem znamenalo téměř totéž, jako bychom z NATO vystoupili, protože se staneme nespolehlivými partnery.
[ctete postid=“169354″ title=“Co říkali Babiš, Faltýnek, komunisté a Okamura při první žádosti o vydání?“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/Čapí-hnízdo-sgl-385×230.jpg“ excerpt=“Nový předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček se uvedl skandálním výrokem, že při “ permalink=“http://forum24.cz/co-rikali-babis-faltynek-komuniste-a-okamura-pri-prvni-zadosti-o-vydani/“]169354[/ctete]
Tyto dva subjekty v každém případě vysílání jednotek v rámci spojeneckých operací nepodpoří. Ve hře je přitom posílení kontingentů v Afghánistánu v misi Resolute Support a v Iráku, přičemž čeští vojáci působí i v dalších zemích (Kosovo, Bosna a Hercegovina, Somálsko, Mali, Sinaj…).
Hnutí ANO bude muset hledat hlasy jinde, u Babišem nenáviděných systémových stran demokratické pravice a ČSSD, které označuje za součást matrixu. Pokud mu tedy vůbec na bezpečnostním ukotvení země záleží. To nic nemění na tom, že se vlády v zemi poprvé po listopadu 1989 ujímá neformální koalice, která je bezpečnostním rizikem sama o sobě.