Andrej Babiš začal rozdávat svůj předvolební trhák O čem sním, když náhodou spím, vizi pro Českou republiku v roce 2035. Je to svým způsobem geniální tah, předložit lidem marketingově zabalený populismus, který už nikdo za dvacet nezkontroluje, místo toho zpovídat se, co udělat dnes a zítra. Zvláště když si autor často protiřečí, protože ve skutečnosti dělal pravý opak.

Babišova představa je šťastný, centrálně manažersky řízený svět, jakási obdoba „slunečního státu“ utopického autora Tommasa Campanelly. Tato země zalitá sluncem a protkaná „japonskými“ rychlovlaky však dnes ve skutečnosti připomíná spíše svět jiného autora utopických románů George Orwella a jeho „farmu zvířat“. Takovou vizi Andrej Babiš praktikuje ve skutečnosti a jistě by ve zvýrazňování jejích kontur pokračoval nadále.

Sluneční stát versus farma zvířat

„Novodobý Baťa“, aspoň jak by se rád prezentoval, ve skutečnosti buduje svět, kde je každý stále více kontrolován a hlídán na každém kroku, kde je den po dni sešněrovávána demokracie a podnikatelské svobody. Kde znovu dostávají zelenou udavačské a fízlovací metody a za sebemenší formální pochybení nastupují sankce. Často likvidační.

V čele státu dle jeho slov jako „rodinné firmy“ kynou svým zaměstnancům usměvaví vůdci, kteří skutečnost lakují na růžovo a pod povrchem se tvrdě až mafiánskými metodami vypořádávají s těmi, kdo se jim staví do cesty nebo nesouzní s jejich firemní kulturou.

Neuvěřitelný je už samotný úvod této knížečky napsané lidovým, místy hospodským jazykem, jejíž autor zjevně počítá s neinformovaným publikem. S publikem, kterému stačí rozdávat koblihy a do omrzení opakovat, že všichni kradou a doteď ti hloupí politici, kteří na „politické kořisti tloustnou víc než dvacet let“, všechno dělali špatně. Konečně přijíždí mesiáš na bílém koni, který prostě všechno zařídí a zločiny vymýtí. Jen mu nechat klid na práci a neotravovat ho nějakou parlamentní demokracií.

Babiš se znovu vymezuje vůči Palermu, jehož byl dvacet let sám integrální součástí. A tak se začal rodit jiný utopický sen o soucitném a empatickém multimiliardáři, který jde s lidem, nepotřebuje krást, protože si už vydělal, a zaměstnává desítky tisíc spokojených zaměstnanců. Svými dlouhodobými vizemi se snaží překrýt svoji minulost i současnost, která zdaleka není tak barvotiskově jásavá a pohodová.

Marketingový osvícenec

Jako Fénix z popela povstal marketingový osvícenec, který se ani veřejně netajil svými klientelistickými vazbami za vlád ČSSD, které mu pomáhaly prolobbovat jemu vyhovující zákony, daňové úlevy či štědré státní dotace. Který si do strategických míst už před svým nástupem do vlády dosazoval spřízněné úředníky (Unipetrol, Čepro), aby se mohly rozvíjet jeho obchody se státem.

V tom ohavném světě se stal tento rytíř boje proti zlořádům největším odběratelem státních a evropských dotací, které významnou měrou přispívají k jeho zisku. A které v době jeho působení ve vládě jenom narůstaly, zatímco zločinným živnostníkům, ruinujícím státní rozpočty, šlapal po krku.

Babišova kniha je doslova nabita paradoxy. Osvícenec sní o zemi, kde se dobře žije, kde životy lidí neotravují státní úředníci, nemusí se vyplňovat spousta zbytečných lejster a obcházet desítky úřadů. V praxi zrušil už připravený projekt Jednotného inkasního místa, kde bylo možné podávat všechny daňové doklady u jedné přepážky. Najal tisíce nových státních úředníků, přičemž za jeho působení narostla státní šikana v podnikání jako nikdy předtím. Podnikatele otravují desítky kontrol, jejichž počty narostly. Babišovi fanatičtí daňoví ohaři Martin Janeček z finanční správy a náměstkyně Alena Schillerová vymýšlejí nové formuláře, nové povinné údaje za hranou zdravého rozumu a nové drakonické sankce.

Vize paradoxů

Babiš sní o dobře zaplacených a spokojených zaměstnancích. Přitom v řadě jeho firem jsou dnes v republikovém srovnání podprůměrné platy, a proto musí najímat zahraniční agenturní pracovníky. Například zaměstnanec ve výrobě ve společnosti Vodňanská drůbež může v chladném a vlhkém prostředí očekávat nástupní plat 12,5 tisíce korun, tedy těsně nad minimální mzdou. Pracovník na etiketování výrobků ve stejném podniku dostane v třísměnném provozu od 13,5 tisíce.

Babiš sní o zajištěném stáří důchodců, přičemž správně poukazuje na demografický vývoj, kdy stárnoucí populaci doprovází pokles ekonomicky produktivních lidí. Sní o individuálním spoření, které sám ve vládě pomáhal zrušit. Snižoval věk odchodu do důchodu plánovaný v roce 2030 a změkčoval pravidla pro výpočet valorizace důchodů. Tři a půl roku byl součástí vlády, která žádnou reformu důchodů nepřipravila a naopak zhoršila výhled pro výplatu důchodů do budoucna.

Babiš sní o solidárním světě, kde „budou lidé pyšní na to, že platí daně“. Stěžuje si na „privatizační korupci, pak veřejné zakázky, kde se rozkradly stamiliardy, pak korupci kolem dotací a fondů. Peníze jen pršely, ale zůstával nefunkční stát, zanedbané silnice a vodovody, bossové, kteří chovají tygry a kupují si haciendy v Karibiku za peníze původně vybrané pro všechny“.

To říká člověk živící armádu finančních expertů, kteří mu pomáhají daňově optimalizovat příjmy natolik, že daně ani platit nemusí. Člověk i na evropské úrovni vyšetřovaný kvůli své haciendě z dotačních podvodů, který se zapletl do velmi podezřelých a rovněž policejně vyšetřovaných privatizací typu Unipetrolu. Zanedbané silnice? Kolik kilometrů nových dálnic postavili ministři za hnutí ANO? Téměř nic.

Babiš sní o čisté krajině, přitom jeho chemičky patří k největším znečišťovatelům životního prostředí u nás. A ještě mu jeho tykadla ve státní správě, jako je ministr životního prostředí Richard Brabec, pomáhají výrazně snižovat už vyměřené pokuty pro podniky z Agrofertu, konkrétně kvůli ekologické havárii v přerovské chemičce Precheza.

Babiš sní o živém a rušném, nikoli vylidňujícím se venkově. V praxi předvedl největší zásah do struktury drobného podnikání v polistopadové historii. Svými šikanózními projekty EET, zvyšujícími náklady už tak na hraně přežití se udržujících drobných podnikatelů, zlikvidoval stovky či tisíce vesnických obchůdků, hospůdek a regionálních řemesel. Žádné vládě se nepodařil tak negativní zásah do společenského života na venkově.

Babiš sní o slušném podnikání, a přitom jeho finanční správa pomocí zajišťovacích příkazů likviduje i poctivé podnikatele, protože každého plátce DPH považuje za potenciálního bílého koně a zločince provozujícího karuselové podvody. O jeho mafiánských metodách nepřátelského přebírání podniků nemluvě.

Proč vizi nenaplňoval už dnes?

Dalo by se pokračovat. Drzost? Výsměch? Nikoli, vážně míněný Babišův marketing, soubor hraběcích rad a místy opsaných programů jiných stran, vyšperkovaný utopickým populismem. Spoléhá na to, že část veřejnosti příliš nepřemýšlí o všech souvislostech, zatímco všechny ostatní zločinné politiky by nejraději pozavírala nebo naházela do Vltavy.

Stačí se ptát. Co jste tři a půl roku místo snění o tom, co bude za dvacet let, dělal ve skutečnosti? Proč jste řadu těch skvělých vizí nerealizoval už nyní? Proč na ně máme čekat dvacet let? Ale hlavně, proč jste mnohdy ve skutečnosti dělal pravý opak? Na to už nám jeho marketingoví mágové neodpoví.

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora