Andrej Babiš se v den výročí 17. listopadu ohradil proti názorům, že jsou dnes ohroženy svoboda a demokracie. Podle něj už je a ještě bude líp. Jeho názor nesdílí stovky tisíc malých podnikatelů a živnostníků, kterým připravil „dárek“ v podobě EET, skrývající mnohá úskalí. Ačkoli ministr financí vylučuje zneužití dat, nebude to s jejich ochranou tak jednoduché.

Data jsou ohrožena

Dva týdny před spuštěním revolučního projektu elektronické evidence tržeb (EET), který se v první etapě týká desítek tisíc restauratérů a hoteliérů, vyvstávají mnohé problémy a nejasnosti. Mezi nimi i ochrana odesílaných dat, za kterou jsou odpovědní podnikatelé. Mnozí z nich přitom tuto novou povinnost zatím nevnímají, neshánějí si příslušné autentizační údaje, a spíše jsou zaneprázdněni pořizováním nové technologie, která je připraví o čas i peníze za zvýšené provozní náklady.

Už na samém počátku zrodu nápadu převzít balkánský model on-line pokladen zástupci podnikatelů varovali před tím, že spuštěním EET hrozí zneužívání dat. Dnes je zřejmé, že odpovědnost podnikatelů je větší než jen povinný nákup elektronické pokladny s tiskárnou, zajištění spolehlivého připojení k internetu a odesílání účtů pod sankcemi až půl milionu korun. Každý uživatel EET plně zodpovídá i za to, že ochrání data a jejich vkládání do systému nebo používaného zařízení před zneužitím.

Nebezpečí zneužití dat připouštějí i dodavatelé technologie, což je v přímém rozporu s ujišťováním Ministerstva financí, že úniky údajů o tržbách nehrozí.

„Je to podobné jako u platební karty, kdy si člověk musí chránit PIN, měl by kartu používat s určitou opatrností a samozřejmě by měl pravidelně sledovat proběhlé transakce, zda mezi nimi není nějaká podvodná nebo podezřelá,“ řekl Jiří Berger, expert na kybernetickou bezpečnost ze společnosti eet1, poskytovatele softwaru pro EET pro server iHned.cz.

Malí podnikatelé a živnostníci si tak musí ohlídat zejména bezpečné vkládání dat a jejich odeslání. Pokud tak neučiní, hrozí jim vysoká pokuta až 50 tisíc korun. Ta jim může být vyměřena v případě porušení povinnosti zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

Za ochranu zpracovaných dat ponese odpovědnost Ministerstvo financí, přičemž její největší díl, a zároveň riziko úniku obchodních dat, bude ležet na bedrech Finanční správy. Právě tam se bude ukládat obrovské množství obchodních údajů.

„V kombinaci s kontrolním hlášením, kde jsou zase dodavatelské vztahy, může mít případný zájemce k dispozici kompletní obrázek o restauraci. Obecně lze proto říci, že pokud se v rámci EET budou evidovat data z účtenek, pak zde také existuje riziko jejich úniku. Jedinou stoprocentní ochranou by bylo tyto informace vůbec neevidovat,“ dodal Zbyněk Švec ze společnosti Septim.cz.

Naivní obhájci EET

Neplatí tedy slova naivních, ale o to vášnivějších obhájců EET typu Martina Komárka, který v jedné z rozhlasových debat prohlašoval: „Data z EET nelze zneužít. Jsou naprosto neškodná, je to jen drobná administrativní formalita, prostě pošlete účtenku na server, to se naprosto nijak nedá zneužít.“

Taková bagatelizace je naprosto nemístná, a nedá se omluvit jako v případě Komárka prostou neznalostí. Babišův poslanec dokonce na námitku, že pro malé podnikatele je v zákoně připraven mnohem přísnější režim než pro obchodní řetězce, odvětil, že mu to nevadí. Ti velcí jsou prý poctiví. Zejména koncerny typu Agrofert ovšem zaměstnávají divize daňových poradců, kteří úspěšně optimalizují daně tak, že se obří holding ministra financí nevejde mezi dvacítku největších plátců daní z příjmu.

Chybovost lidského faktoru ve státní správě nelze nikdy vyloučit. Navíc samotný ministr financí, který do Finanční správy dosadil své lidi, je v gigantickém střetu zájmů. Velké firmy dnes platí velké sumy za cílení reklamy, průzkumy trhu a analýzu velkých dat kvůli zvýšení svého prodeje, a proto je vyloučeno, aby nikoho nezajímala data o finančních transakcích konkurenčních firem, například v dané lokalitě. Významně se tak rozšiřuje korupční prostor.

EET je dokonalý nástroj pro likvidaci konkurenčního prostředí, jelikož přesná data o tržbách podniků v konkrétním čase budou k dispozici jako na zlatém podnosu. A pokud citlivé údaje podnikatele či firmy skutečně uniknou, stát na něj ještě může ukázat, že si je nedokonale ochránil, a napaří mu finanční sankce. Samotný zákon o elektronické evidenci tržeb je přitom ohledně zabezpečení dat zcela děravý.

Boj proti nenávisti a závisti?

Represivní nástroje zaváděné Andrejem Babišem, přičemž EET zdaleka není jediná, mu nebrání stavět se do role obhájce svobody a demokracie.

„Svoboda a demokracie jsou ty největší hodnoty. Nemyslím, že by byly ohroženy, jak se to dnes snaží některé osoby lidem namlouvat a vytvářet špatnou náladu. Je třeba se ptát, proč takovou atmosféru vytvářejí… Myslím, že bychom se měli snažit o zlepšení nálady ve společnosti a bojovat proti nenávisti a závisti. Naší zemi se daří, přeju si, aby se dařilo všem. A jsem přesvědčen, že už je a bude ještě líp,“ prohlásil šéf hnutí ANO.

Tato rétorika poněkud připomíná období komunismu, jen se zaměnila některá slovíčka. Naše země vzkvétá, to jen některé pochybné živly (osoby) tuto idylku narušují, šíří ve společnosti špatnou náladu a podrývají snahu „politbyra“ budovat lepší zítřky.

Ani si zřejmě neuvědomuje, že nenávist a závist populisticky šíří právě on. Podle něj všichni kradou a zejména malí podnikatelé a živnostníci jsou žábou na prameni naplňování státního rozpočtu. Především na ně je potřeba si došlápnout a svázat je udavačským systémem, který jejich nekalé rejdy zarazí. Pro Babiše není prioritou v době ekonomického růstu snížit daně a reformovat vládní výdaje, ale vyždímat z daňových poplatníků co nejvíc. A ještě se tím chlubí.

Je nehorázné, když o svobodě a demokracii vykládá dobře prověřený a privilegovaný komunistický aparátčík. Člověk, který ještě v roce 2011 komunistický režim idealizoval, když vyzdvihl, že „v roce 1989 nemělo Československo žádné dluhy“. A prohlašoval zcela vážně, že za RVHP se dalo se Sověty obchodovat lépe, než dnes s Evropskou unií.

Normalizovaná média

O svobodě hovoří oligarcha, který si nakoupil vlivná média a další si zavázal, takže veřejnost se o jeho problematické minulosti i přítomnosti nedozvídá téměř nic.

Žijeme v době, kdy selhávají i veřejnoprávní média. Do Českého rozhlasu už dorazila mediální divize Agrofertu, zatímco hlavní večerní zprávy České televize stále více zavánějí provládní servilitou. V Událostech ČT nejsou výjimkou barvotiskové reportáže, jak úspěšně se daří zejména živnostníkům, a jak 90 procent malých a středních podniků hledí do budoucího roku s optimismem. O nárůstu byrokracie ani slovo.

Žijeme v době viditelných změn. Mění se svět, mění se Evropa, a mění se Česká republika, což by nás mělo zajímat nejvíc. Do role obhájce svobody a demokracie se staví bývalý čelný lobbista, který zbohatl na obchodech se státem díky klientelistickým vazbám na vlády sociální demokracie. Oligarcha, který si stát formuje jako vlastní firmu, svými návrhy omezuje podnikatelské svobody a parlamentní demokracií pohrdá. Že je to chucpe? Jistě, ale stále je hodně lidí, kteří tomuto nevěrohodnému kýči věří.