V současné zjitřené atmosféře předcházející spuštění první etapy EET zapadají důležité souvislosti, které by v normální zemi obsadily titulní strany a kritické reportáže.  Majitel Agrofertu prosadil chorvatský model „velkého bratra“, na kterém nejvíce vydělal největší oligarcha v zemi se svým potravinářským gigantem Agrokor. Oba mají mnoho společného.

Chorvatská inspirace

Ministr financí Andrej Babiš se nikdy netajil tím, že se inspiroval chorvatským systémem elektronické evidence tržeb, kde jej prosadila socialistická vláda v roce 2012.  I proto loni v červnu pozval na konferenci o EET tehdejšího chorvatského ministra financí Borise Lalovace, který ve vyspělé Evropě nevídaný systém on-line pokladen vychválil do nebes.

Babišův protějšek řekl zcela bez obalu, že smyslem zavedení EET, v Chorvatsku nazývané fiskalizace, je převzít podrobnou kontrolu nad každým krokem podnikatelů. Nezdůraznil už, že celkový výběr daní se v zemi nezvýšil, a po plném náběhu systému se pohybuje stále kolem 40 miliard kun. Nezmínil také, že objem šedé ekonomiky je v Chorvatsku proti situaci v České republice nadále dvojnásobný, a nezaměstnanost téměř čtyřnásobně vyšší.

Chorvatská vláda, která mezitím loni na podzim padla, vydělala „pouze“ zostřeným a zneužitelným dozorem nad podnikateli a kontrolou nad obrovským množstvím obchodních dat. To rozhodně není málo. Důvodem stagnujícího výběru daní je konec podnikání desítek tisíc drobných prodejců i snížení sazby DPH, které podobně i u nás prosadil ministr Babiš. I proto se jeví jeho reklamní kampaň o výběru 18 miliard korun navíc jako velmi zavádějící. Nehledě na to, že v panice z hrozícího chaosu neustále prosazuje další a další výjimky.

Jugoslávský král

Přesto se v Chorvatsku našel někdo, kdo ze zavedení on-line pokladen výtečně profitoval, a dokonce významně expandoval. Jako jediný posílil svoje postavení potravinářský kolos Agrokor vlastněný nejbohatším oligarchou v zemi, který přes řetězec KONZUM ovládá polovinu chorvatského maloobchodního trhu. Kromě toho provozuje i řadu hotelů a potravinářských firem.

Krach desítek tisíc drobných prodejců Agrokoru nepochybně nahrál do karet. Jeho majitel, Ivica Todorič, shodou okolností dobrý známý Andreje Babiše, nikoli náhodou patřil k hlavním podporovatelům chorvatské fiskalizace.

Jak uvádí Echo24, řetězec KONZUM se dokázal přísnějšímu daňovému dohledu vyhnout. Například vydával dárkové poukázky, které podle internetového časopisu Index rozdělovaly svým zaměstnancům státní podniky a které se na on-line pokladnách neúčtovaly.

Todorič využil posílení své pozice na domácím trhu po likvidaci části konkurence i k expanzi do okolních zemí z teritoria bývalé Jugoslávie. Donedávna měl v regionu dva velké konkurenty. Ve Slovinsku maloobchodní řetězec Mercator a v Srbsku koncern Delta Miroslava Miškoviče.

Todorič v roce 2014 koupil společnost Mercator a dopracoval se k dominantní pozici na maloobchodním trhu ve Slovinsku, přičemž v Chorvatsku tato firma svoje působení utlumila. Největší podíl na trhu získal i v Srbsku, kde prosperují jeho značky Idea a Mercator. Todorič díky expanzi posledních let získal přezdívku nový jugoslávský král, píše Echo24.

Nelze se proto divit, že oligarcha Todorič podporuje rozšíření on-line pokladen i ve Slovinsku a Srbsku, což mu umožní vyčištění trhu a úplné převzetí kontroly nad maloobchodem i v těchto zemích.

Zvýhodnění velkých společností

Toto jsou praktické dopady zavedení on-line pokladen v balkánských zemích, které Babiš ve svých propagačních spotech nezmiňuje. Jeho pozice na domácím trhu je sice poněkud odlišná, jelikož nevlastní žádný z potravinářských řetězců, je však jejich významným dodavatelem. Nicméně dopady a filozofie zavedení EET jsou stejné.

I domácí model EET zvýhodňuje velké obchodníky proti malým. Předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek k tomu uvádí: „Zákon o zavedení elektronické evidence tržeb je postaven tak, že malí podnikatelé a živnostníci budou mít neuvěřitelně tvrdé podmínky, budou muset okamžitě odesílat účtenky, a to každou zvlášť. Ale velcí hráči budou mít výjimku a budou moci odesílat tzv. agregovaná, tedy souhrnná data, až do pěti dnů.“

Bábek v této souvislosti upozornil i na to, že Svaz cestovního a obchodního ruchu a Hospodářská komora Vladimíra Dlouhého, zastupující silnější hráče na trhu, zavedení EET podporují. Dokonce bez výjimek. „Ale oni sami chtějí výjimku. A to výraznou,“ připomíná Bábek.

Je zjevné, že pro velké firmy s armádou účetních nebude problém tyto systémy implantovat, a to ani finančně, jelikož jen aktualizují svůj pokladní software. Ostatně tím argumentuje i samotný Babiš ve svém komentáři (25. 3. 2015, Novinky.cz), kde přímo odkazuje na Todoričovu firmu.

„Například společnost KONZUM d.d. jako největší maloobchodní řetězec v Chorvatsku vyčíslila své celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb pouze na 5 eur. Veškeré náklady na úpravu software nesla dodavatelská firma v rámci standardní úpravy software. Obdobnou situaci lze očekávat i u části subjektů na českém trhu, a to bez ohledu na jejich velikost,“ argumentuje Babiš, žijící ve zcela jiném světě, než malý podnikatel. Mimochodem, stejná citace se objevila v důvodové zprávě zákona o evidenci tržeb, odkazující na chorvatskou inspiraci.

Co mají společného Agrofert a Agrokor?

Babišův Agrofert má s Agrokorem podobné nejen jméno. Agrokor je podle loňského srovnání desátou největší firmou střední a východní Evropy, zatímco Agrofert je jen o příčku za ním. Obě mají přibližně stejné tržby.

Todorič dlouhodobě uplatňuje vynikající kontakty ve státní správě, kde dokáže úspěšně lobbovat za svoje zájmy. V minulosti těžil z miliardových státních záruk, které umožnily jeho expanzi. Jak uvedlo Echo24, bývalý ministr financí Slavko Linič, autor chorvatského modelu on-line pokladen, předloni odpustil Todoričovu distribučnímu monopolu EPH nedoplatky na daních ve výši 200 milionů kun.

O tom, že chorvatský oligarcha má skvělé kontakty napříč politickým spektrem, dokládá příběh současného ministra financí Zdravko Mariče. Ten přešel do své funkce přímo z Agrokoru, kde působil jako výkonný ředitel pro strategii a kapitálové trhy. Proto je dnes považován za Todoričova muže.

Podobně se choval Andrej Babiš počínaje vládou Miloše Zemana, kdy začal dosazovat svoje zaměstnance do státní správy. Následně bohatě těžil z klientelistických vazeb zejména na ministry sociální demokracie, počínaje Miroslavem Grégrem, konče Stanislavem Grossem. Není divu, že si Babiš s Todoričem tak dobře rozumějí.

Nic nedokládá (nejen) mediální normalizaci v České republice lépe, než mrtvolné ticho kolem podnikatelské minulosti majitele Agrofertu, a na druhé straně o všech okolnostech, které provázejí jeho současné působení v politice. Včetně konkrétních dopadů zavádění fízlovacího a udavačského konceptu on-line pokladen na Balkáně. I v tom je situace v Chorvatsku velmi podobná té naší.