Pokud se podíváme do účetních závěrek společnosti Farma Čapí hnízdo, zjistíme, že žádného investora neměla, dokazuje v článku pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.

Ministr financí Andrej Babiš v reakci na „kauzu Čapí hnízdo“ prohlásil, že do společnosti Farma Čapí hnízdo, a. s. „přišel investor, který si nepřál být jmenován, a bylo to akceptováno“. Dále uvedl, že „ví, o koho jde“ a že „Agrofert pouze převzal předlužený projekt této farmy.“

Tato prohlášení však nekorespondují s tím, jaké údaje společnost Farma Čapí hnízdo, a. s. zveřejňovala ve svých auditovaných účetních závěrkách. Jako investor bývá označován subjekt, který vkládá finanční prostředky do nějaké aktivity, v tomto případě do Farmy Čapí hnízdo.

Pokud se však podíváme do účetních závěrek této společnosti, zjistíme, že žádného investora neměla.

Překvapivé odhalení

Vlastní kapitál společnosti se v letech 2009–2013 pohyboval buď v zanedbatelných, nebo dokonce záporných hodnotách. V roce 2009 přitekly do společnosti pouze finanční prostředky od HSBC bank plc. ve výši 263 milionů korun, a to na základě úvěru zajištěného ručitelským prohlášením společnosti AGROFERT HOLDING, a. s., a dotace od Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy ve výši 40 mil. Kč, která byla následně navýšena na 50 mil. Kč.

Společnost sice měla ještě krátkodobé závazky z obchodních vztahů ve výši 120 mil. Kč, které však není možno označit za investici. V následujícím roku byl úvěr zajištěný ručitelským prohlášením společnosti AGROFERT HOLDING, a. s. navýšen dokonce na 400 mil. Kč. Krátkodobé závazky společnosti se postupem času zvyšovaly, a to až do výše 336 mil. Kč v roce 2012, ani to však není možno označit za investici.

V roce 2013 však přišel v závazcích společnosti zlom a krátkodobé závazky i poskytnutý úvěr byly nahrazeny dlouhodobými závazky vůči neznámému subjektu ve výši 571 mil. Kč.

V tomto roce se také Farma Čapí hnízdo, a. s. stala dceřinou společností IMOBA, a. s. a dostala se tak zpět do koncernu AGROFERT. V dubnu 2014 tyto společnosti fúzovaly. Podle projektu fúze přešlo jmění společnosti Farma Čapí hnízdo, a. s. na společnost IMOBA, a. s. Na IMOBA, a. s. tedy musely přejít v roce 2014 i výše zmíněné závazky vůči neznámému subjektu ve výši 571 mil. Kč.

Pokud se však podíváme do účetní závěrky společnosti IMOBA, a. s. za rok 2014, žádné takové závazky tam zachyceny nejsou. Vysvětlení je jediné možné. Závazky Farmy Čapí hnízdo ve výši 571 mil. Kč nebyly vůči nikomu jinému, než právě vůči IMOBA, a. s., a zanikly při fúzi splynutím. Z výše uvedeného vyplývá, že až do roku 2013 žádný Babišem zmiňovaný investor neexistoval. A pokud se ve společnosti Farma Čapí hnízdo v roce 2013 investor vyskytl, nebyl jím nikdo jiný než IMOBA, a. s. z koncernu AGROFERT.

Záhadná role neznámého investora

Stejně tak neodpovídá účetním závěrkám tvrzení, že projekt Farmy Čapí hnízdo byl předlužený. O předlužení by šlo tehdy, měla-li by Farma Čapí hnízdo více věřitelů a zároveň by souhrn jejích závazků převyšoval hodnotu jejího majetku. V roce 2013, kdy se Farma Čapí hnízdo stala součástí holdingu AGROFERT, však hodnota majetku této společnosti činila 659 mil. Kč, ale závazky měla pouze ve výši 581 mil. Kč. O předlužení tedy nemůže být vůbec řeč.

Ministr Andrej Babiš dále uvedl, že „skupina Agrofert byla strategickým partnerem farmy a podepsala dohodu o budoucí spolupráci v únoru 2008. Dále pronajala farmě pozemky a dále poskytla ručení na úvěr na financování projektu ve výši 350 milionů Kč, na které podepsala smlouvu v červnu 2008.“

Nabízí se však otázka, co z takového strategického partnerství skupina AGROFERT měla. Projekt vytvořila společnost, která před rokem 2008 patřila do koncernu, vytvořila ho na pozemcích koncernové společnosti, projekt obchodně vedly osoby spjaté s AGROFERTem nebo jeho majitelem, a celé to bylo financováno z úvěru, za který se zaručil právě AGROFERT. Jaká mohla být role neznámého investora, tak zůstává záhadou.