Všichni jsme ho už viděli. Je to ten pán, kterého Andrej Babiš políbil těsně poté, co vyhrál volby v říjnu 2017. Marek Prchal, guru sociálních sítí, říká se. A zároveň člověk, který píše všechny ty přihlouplé texty na Babišově Facebooku, a nyní, jak se ukázalo, také na bulvárním webu z vydavatelství Mafra Expres.cz.
Je obecně známo, že Prchal je člověk zamilovaný do iPadů a všemožných dalších tabletů. Tím se vlastně rovnou – a protentokrát celkem upřímně – přiznává k autorství Babišova nového článku. V textu je totiž uvedeno, že si Babiš „sedl k iPadu a pokusil se něco napsat“.
Jinak je samozřejmě jasné, že náš premiér žádné články nepíše, jelikož kompetenci pro tuto činnost naprosto postrádá. Můžete vsadit cokoli, že si nikdy nesedl k žádnému zařízení, aby se pokusil něco napsat. S výjimkou svého mobilu a psaní zuřivých sms, což ale zvládá i v běhu.
Kromě jasných znaků Prchalova rukopisu je ale text, který je nazvaný „Proč se místo hrdosti a radosti nenávidíme?“, pozoruhodný v mnoha ohledech. Zejména tím, že Marek se prostě a jednoduše dojal sám nad sebou.
Prchalův/Babišův článek popisuje ukřivděnost našeho premiéra, kterému si lidé dovolují čas od času připomenout, že estébáci do vrcholných funkcí ve společnosti prostě a jednoduše nepatří. Mezi řádky sice naznačuje, že ti lidé jsou „dobře zorganizovaní“, to znamená zaplacení, protože Prchal stejně jako Babiš vůbec netuší, že na světě se vyskytují osoby, které dělají věci z vlastního přesvědčení a třeba jen proto, že něčemu věří.
A když už se vám zdá, že to fňukání nevydržíte, přijde vrchol všeho. Citát Václava Havla. Babiš spolu s Prchalem někde hluboko uvnitř ví, že by tohle dělat neměl, a tak alespoň napíše: „Snad v této zemi může premiér citovat našeho prvního demokratického prezidenta, jehož uznával celý svět.“
Neměl, Marku. Protože prvního demokratického prezidenta zavřeli do vězení ti, s nimiž současný premiér čile spolupracoval. Je to drzost, stejně jako celý ten dojemný text. A také znamení, že všechny zábrany Babišova týmu padly. Je čas na přestávku. Ztratil jste poslední zbytky soudnosti.
———————————————————–
Protože nebudeme šířit odkaz na Babišův bulvární web Expres, přinášíme ukázku Prchalova textu, který stvořil pod svým uměleckým pseudonymem „Andrej Babiš“:
„Spoustu z nich samozřejmě znám, jsou to „obvyklí podezřelí“. Stále stejní lidé.
„Demonstrují“ proti mně skoro všude. Když je chvíli pozorujete, máte někdy i pocit, že je snad někdo organizuje. Nejsou moc spontánní, jsou trochu příliš disciplinovaní v té agresi. Tentokrát mě ale fakt zaskočili: Už jen nepískali, což je jistě jejich právo, ale dokonce na mě plivali. A před časem na mě pro změnu házeli lahve s vodou, když jsem s nimi večer chtěl diskutovat před Sněmovnou.
Ano, takhle podle některých lidí vypadá demokracie, kterou se tak rádi zaštiťují. Oni ale ve skutečnosti o demokracii jen vykřikují a sami se chovají totalitně. Tihle lidé nechtějí diskutovat, jakoukoli diskusi nenávidí. A stejně tak demokracii.
Když na mě naposled před Českým rozhlasem sprostě nadávali, plivali a znemožnili mi položit věnec a uctít památku obětí ruské invaze, uvědomil jsem si, že jsou to lidé žijící jen nenávistí. Vlastně je mi jich líto, protože nenávidějící člověk nemůže být nikdy šťastný. Věřte mi to nebo ne, já jsem teď objevil jeden projev Václava Havla, poslal mi ho známý a já si ho přečetl.
Hned jsem ho sdílel na Twitteru a reakce byly silně negativní, což mě překvapilo. Havlova slova na mě zapůsobila tak, že ho chci ocitovat znovu. Snad v této zemi může premiér citovat našeho prvního demokratického prezidenta, jehož uznával celý svět.
Jeho projev, který pronesl v roce 1990 v Oslu na Konferenci o nenávisti, perfektně vystihuje mé pocity. „V podvědomí nenávidějících dřímá zvrácený pocit, že jsou jedinými pravými držiteli kompletní pravdy, a tudíž jakýmisi nadlidmi či dokonce bohy, a že z tohoto titulu zasluhují kompletní uznání světa, ba dokonce jeho kompletní povolnost a loajalitu, ne-li slepou poslušnost. Chtějí být středem světa a jsou permanentně frustrováni a podrážděni tím, že svět je jako svůj střed nepřijímá a neuznává, že si jich dokonce snad ani nevšímá, ba že se jim možná i posmívá. Jsou jako rozmazlené či špatně vychované děti,“ řekl tehdy.
A měl pravdu.“
Tolik Marek Prchal alias „Andrej Babiš“.
