Bývalí premiéři Petr Pithart, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek odmítají změny ústavy, které by změnily český volební systém nebo počty poslanců a senátorů. Řekli to dnes v debatě pořádané Politologickým klubem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro zavedení většinového volebního systému se v předchozím bloku debaty vyslovil vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Řekl, že koaliční vládnutí je problematické. V podstatě jediným jiným možným řešením by tak byla vláda jedné, ve volbách vítězné strany.

„Když se člověk zabývá ústavou, tak najde dílčí věci, co má smysl měnit. Ale radikální revize, jako přechod k prezidentskému nebo většinovému systému, k tomu důvody nejsou,“ řekl Špidla. „Sny, že se ústavní změnou otevřou nebesa a sestoupí mesiáš, jsou naivní a nebezpečné,“ prohlásil.

Podle Pitharta sice ústava není dokonalá, její znění je ale povedené, a proto by se do ní mělo zasahovat co nejméně. Změny ústavy totiž podle něj mohou narušit stabilitu celého českého společenského zřízení. „Musíme se bát otevřít ústavu. Nikdo neví, co se (při jednání o její změně) domluví, a nakonec z toho bude galimatyáš,“ řekl.

Paroubek uvedl, že podporuje neustálé drobné změny ústavy, ale žádný razantní zásah do základního právního dokumentu. Výslovně odmítl zavádění většinového systému při volbě do sněmovny a návrh na snížení počtu poslanců a senátorů. „Chceme, aby demokracie byla reprezentativní, aby to bylo co nejširší uplatnění politického spektra v různých názorech,“ řekl.

Babiš předtím prohlásil, že je třeba zajistit efektivnější systém vládnutí. „Hlavní problém je koaliční vládnutí. Jenom dvě vlády dovládly, pana Klause a pana Zemana. Možná i my dovládneme. Mezitím bylo jedenáct vlád, které vládly jen dva roky. Efektivnější pro řízení státu by byl většinový systém,“ řekl dnes vicepremiér. Už v únoru na sněmu hnutí ANO mluvil o snížení počtu poslanců a senátorů ze současných 281 na 101.

Paroubek dnes také odmítl posilování pravomocí prezidenta republiky. Podle něj k tomu není důvod ani po změně způsobu volby hlavy státu, kterou od roku 2013 nevolí zákonodárci, ale občané. I v Rakousku, kde se prezident rovněž volí přímo, je podle Paroubka role hlavy státu spíš ceremoniální.

Zavedení přímé volby prezidenta dnes v debatě Politologického klubu označili za chybu vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek i šéf poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.