Průzkumy veřejného mínění ukazují, že skandály Andreje Babiše nemají vliv na volební preference. Je to jednak tím, že masová média vůbec neplní svou funkci obrany veřejnosti, a jednak také tím, že třetina aktivních voličů (nikoli obyvatelstva) touží po vládě pevné ruky a Babiš jim tuto ruku podává. Morální otázky jsou těmto lidem zcela ukradené. Celý slavný boj proti korupci byl jen výrazem touhy části veřejnosti změnit politický systém.
Pokud se předpovědi průzkumů naplní, jmenuje Miloš Zeman po vítězných volbách Andreje Babiše předsedou vlády. Hlavní otázkou však je, kdo Babišovi k moci pomůže tím, že s ním utvoří koalici. Nejpravděpodobnějším Babišovým partnerem je Křesťanská a demokratická unie. Když ji ovšem spojení se Starosty nestáhne pod hranici volitelnosti.
Ministři KDU pravidelně s Babišovým hnutím kooperovali a sám Babiš prohlásil, že KDU „není ztracená“. Ke koalici s Babišem je dále ochotná část ODS. Musel by se v ní sice odehrát jistý drobný převrat, ale zejména Václav Klaus junior by se zjevně moc nerozmýšlel. Stačilo by říci, že půjde o „antiimigrační vládu národní jednoty v boji proti islámu“, a bude v ODS vymalováno.
Jak potom bude vypadat Babišův režim? Půjde opravdu o čistou diktaturu?
To by bylo moc primitivní. Babiš nemá jasný program, protože není politik. K fanatické diktatuře nemá ani žádnou ideologii. Jisté je ale to, že bude dál rozšiřovat a upevňovat svou moc. Protože to je jeho základní životní náplň. Za posledních 25 let nedělal nic jiného.
A je také jisté, že se bude mstít. Protože od skandálu s Čapím hnízdem až po vládní krizi a odhalení mnoha jeho odpudivých praktik dostává od svých kritiků dost těžkou čočku. A to si nenechá líbit.
Babišovým nepochybným cílem je držet ministerstvo vnitra, ministerstvo spravedlnosti a přirozeně ministerstvo financí. To je totiž trojúhelník moci. Nejvíce se těší na ministerstvo vnitra, protože doslova miluje policejní svazky.
Lze očekávat, že nástup Babišovy vlády bude spojen s ohromným marketingem. Babiš bude třeba přísahat na demokracii. Hlavním cílem bude nejprve zmást veřejnost a opít ji rohlíkem.
A pak to začne. Přijde Babišova hodina pomsty. Zhruba sto lidí v zemi bude mít skutečný problém, nicméně bude se s nimi zacházet diferencovaně.
Tou klíčovou zbraní bude nepochybně difamace a očerňování. A nebude to dělat osobně Babiš. Má na to lidi. Část lidí bude prostě zcela zhanobena a lid uvěří tomu, že tito „bývalí lidé“ – jak tuto skupinu poražených hezky nazval V. I. Lenin – jsou samí psychopati a zloději.
Část lidí bude zatčena, ale zcela jistě za věci, které nijak nesouvisí s politikou. Půjde prostě o definitivní vítězství antikorupční revoluce. A pak se také sem tam někdo ztratí.
Je zcela jisté, že Babišův režim skončí špatně, protože jeho hnutí nemá žádný ideový fundament a stojí čistě na kariérismu. A to je pro udržení moci zoufale málo. Ale než se Babišova moc zhroutí, projdeme bohužel peklem. A skutečnou odpovědnost za to peklo ponesou ti, kdo Babišovi pomáhají, protože nejsou ochotni vidět zásadní nemravnost a principiální nepřijatelnost hnutí ANO.