Slavného písničkáře Boba Dylana jako výtvarníka budou moci poznat návštěvníci výstavy, která bude od středy přístupná v Křížové chodbě Staroměstské radnice. Jmenuje se On the Road s podtitulem Neznámá tvář známého umělce a potrvá do konce srpna. V expozici je téměř 50 Dylanových obrázků z let 2008 až 2014, kolekce jeho gramofonových desek a fotografie Alana Pajera, které zachycují Václava Havla a Boba Dylana během jeho koncertu v Praze začátkem listopadu 2005.

„Podařilo se nám získat kolekci 55 děl. Jsou to práce, které vznikaly na základě jeho skic, jež si vytvářel během svých cest,“ řekl ČTK galerista Zdeněk Kočík, jehož Gallery of Art Prague (GOAP) výstavu uspořádala ve spolupráci s Halcyon Gallery London. V ní viděl Dylanovy práce poprvé před dvěma lety.

„Zjistil jsem, že Halcyon Gallery vydala kolekci jeho velkých barevných věcí a hned napoprvé se mi to líbilo. Říká, že celý život si skicuje tužkou. Z jeho cest jsou tam úžasné věci, když cestovali v 60. letech po Americe. Říká, že nejezdili po žádných dálnicích, ale že to brali křížem krážem přes venkov a malé motely, hospůdky a že si to strašně užívali. Jeho nejhezčí věci jsou z těchto cest,“ řekl galerista.

Vystavená díla jsou číslovaná a signovaná, popisky jako techniku děl uvádějí termín giclee, což je jedna z technologií inkoustového digitálního tisku. Užívají ji umělci i galerie a každá giclee kopie je vždy opatřena i signaturou; často jsou také tyto tisky opatřovány certifikátem autenticity.

Pětasedmdesátiletý americký muzikant patří k lidem, kteří celosvětově nejvíce ovlivnili populární hudbu. Velká část jeho nejproslulejší tvorby pochází z bouřlivých 60. let. Dylanovy texty se vzpíraly všem konvencím dobové populární hudby a měly velký dopad na rodící se kontrakulturu. Lze v nich najít různé politické, sociální, filozofické a literární vlivy. Také za to dostal loni Nobelovu cenu, což se stalo nejradikálnějším rozhodnutím švédské Akademie od roku 1901. Dylan se stal prvním muzikantem, který tuto cenu získal.

Vliv Dylanových písní byl obrovský a z některých jeho raných písní, jako Blowin‘ in the Wind nebo The Times They Are a-Changin‘, si americké hnutí za občanská práva a protiválečné hnutí udělalo skoro hymny. Šestiminutovým singlem Like a Rolling Stone, kterým se v roce 1965 rozešel se svými kořeny ve folkové hudbě, proměnil Bob Dylan radikálně definici populární hudby. Za zapojení elektrických hudebních nástrojů sklidil odsudek a kritiku milovníků folku.

Dylan často své texty kořenil literaturou. Sám také publikoval básně a beletrii, mezi ně patří sbírka básní z roku 1970 nazvaná Tarantule a Kroniky, memoáry vydané v roce 2004. Od 60. let se věnuje malování a kreslení, námětem jeho děl je často tradiční americká krajina, zážitky a postřehy z cest, které absolvoval během své hudební kariéry.

Výstavu můžete navštívit ve dnech 7. 6. 2017–31. 8. 2018, každý den od 10 do 19 hodin.