Premiér Andrej Babiš má jen třicetiprocentní svět. Tento trend ukázaly jak senátní a komunální volby, tak i vývoj po nich. Kritici současného premiéra by se měli zaměřit na zbytek národa. Komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka v rozhovoru pro Revue FORUM popisuje nejen aktuální situaci a její příčiny, ale i možnosti dalšího vývoje, který by se mohl podobat tomu, jak skončil Vladimír Mečiar.

Co pro Andreje Babiše, podle vás, znamená výsledek komunálních a senátních voleb?

[ctete postid=“220378″ title=“Pavel Šafr: Obrana před Babišem a příběh českých médií v nové knize“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/45526126_516973565444289_5353478040686952448_n-385×230.jpg“ excerpt=“V těchto dnech vychází kniha OBRANA PŘED BABIŠEM, v níž Pavel Šafr v rozhovoru s “ permalink=“http://forum24.cz/pavel-safr-obrana-pred-babisem-a-pribeh-ceskych-medii-v-nove-knize/“]220378[/ctete]

Komunální volby byly – řečeno s Václavem Klausem – nevítězstvím Andreje Babiše a senátní volby byly jeho  jednoznačnou porážkou, protože získání pouze jediného ze sedmadvaceti mandátů se nedá charakterizovat jinak. A proč mluvím o nevítězství? Babišovo hnutí se na prvním místě umístilo v sedmnácti ze sedmadvaceti statutárních měst. Premiér se snažil mobilizovat třetinu českého národa, která jej setrvale podporuje, což se mu nepodařilo. 

A pak je tu fenomén Prahy. Z nějakého záhadného důvodu více než polovinu všech prostředků na volební kampaň dal do Prahy. Tam soustředil pozornost svých marketérů, všechny náklady a výdaje a přesto v hlavním městě nezvítězil. Můžeme vést spor o to, co bylo důvodem toho, že se takto orientoval na Prahu: Byl to symbolický důvod? Nebo se jednalo o důvody byznysové? Já bych se přikláněl spíše k tomu druhému. 

To byl hlavní důvod, proč Babiš po volbách vystupoval jako kdyby je mále prohrál?

Hlavní zklamání pro Andreje Babiše nebyl samotný volební výsledek, koneckonců získal největší počet hlasů. Zdrtilo ho to, co se dělo po nich. Najednou zjistil, že dramaticky přichází o koaliční potenciál. Výsledky voleb ukázaly, že lidé, kteří chodí k volbám, se dělí na babišovskou třetinu a na ty ostatní. Ty zbylé dvě třetiny sice nejsou jednotné, ale stále více u nich vzrůstá odpor ke koalicím s Babišem. 

Jak se to projevilo?

Už při sestavování městských a obecních rad i ve druhém kole senátních voleb. Když se například chtějí lidé z ANO někam dostat do koalice, musí za to politicky tvrdě zaplatit, takže jejich zastoupení neodpovídá výsledku voleb. Politologicky řečeno, jsou „podreprezentovaní“ a namísto seniorního postavení musí vzít za vděk juniorním.  To je možná nejvýraznější signál letošních dvojích voleb. 

Co způsobuje oslabení Babišovy pozice?

Jednak oslabili jeho vládní koaliční partneři, (ČSSD a KSČM), stejně jako poslušní čekatelé na přijetí do nějaké budoucí vlády v čele s Okamurovou SPD. Začíná z toho být téměř politický zákon: kdo si s Andrejem Babišem vytvoří bližší politický vztah, ať už je to přímá koalice, tolerované partnerství nebo zmiňované čekatelství v podobě pana Okamury, střednědobě na to vždycky doplácí. 

Proč?

Vychází to z tradiční voličské mentality, která říká: Proč budu volit kopii, když mohu volit originál? Pro levicové voliče je originálem Andrej Babiš, nikoli sociální demokraté nebo komunisté. Pro populistické voliče, kteří hlasovali pro Tomia Okamuru z důvodu rizik vyplývajících z migrace po roce 2015, se Babiš vyprofiloval jako nejhlasitější kritik migrace v českých poměrech. Strany, které s ním spolupracují, na to ohromně doplácejí, což jeho koaliční potenciál oslabuje ještě víc.

Navíc, marná sláva, Babiš je silná figura, která se všichni bojí a nanejvýš na něj poštěkávají. Tábor Babišových oponentů se tak stále více zvětšuje a rozmáhá se nechuť jít s ním do nějaké formy spolupráce. To je jeden z důvodů. 

A další? 

V médiích se o tom sice moc nepíše, ale ti, co s Babišem, ať už na jakékoli úrovni spolupracují, mají ve svém profesním i osobním životě velký reputační problém. Práce pro Babiše je dnes něčím, za co se většina jeho spolupracovníků stydí. A to žádný z Babišových spolupracovníků nejde pod 150 tisíc měsíčně. Prostě se za ta léta nahromadilo tolik věcí, že byla překročena nějaká tenká hranice, dělící přijatelnost od nepřijatelnosti. A to je co říct, protože v Česku je to hranice hodně posuvná. 

K čemu tento vývoj povede?

Co by mohlo narušit jednotu těch třiceti procent voličů hnutí ANO?

Jakou roli hraje to, že Babiše podporuje prezident Zeman?

Proč povstal Tomio Okamura?

Andrej Babiš vysál ČSSD a komunisty. Co by je mohlo vrátit zpátky na scénu?

Tohle a ještě mnohem víc se dozvíte v aktuálním Revue FORUM. Objednávejte ZDE!