V reakci na politiku Donalda Trumpa roste bojkot amerických firem. Přeborníky jsou v tom facebookové skupiny ve Švédsku a Dánsku – každá z nich má více než 80 tisíc členů. Ti si vzájemně doporučují alternativy ke známým značkám z USA a dávají tipy na aplikace, které umí skenovat zboží a zjišťovat, odkud pochází. Aby však měl protest nějaký efekt, je podle Evy Ossianssonové, výzkumnice v oboru obchodních značek, potřeba zacílit na produkty, které jsou americkým symbolem.

Řada lidí ve skupinách například píše, že prodali akcie amerických fondů, nebo se vzdali cesty do USA. Už těžší je pro některé obejít se bez amerického zboží každodenní potřeby – mobilu, výpočetní techniky, sociálních sítí či médií. Podle Ossianssonové by to ale stejně nemuselo mít žádoucí dopad.

Zmiňuje přitom příklady, které by ekonomiku velkých nadnárodních firem mohly skutečně negativně ovlivnit, pokud by ovšem svou spotřebu změnilo mnohem více trhů než švédský a dánský.

„Zaměření na jednotlivé značky, které jsou silně spojeny s USA, může být účinnější,“ uvedla odbornice z Göteborské univerzity. Zacílením na značky s tímto symbolickým významem by podle ní bojkot dosáhl politické úrovně. Důkazem toho, že se to začíná dařit, jsou podle ní úvahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, zda místo amerických zbraní nekupovat evropské nebo francouzské.

Dále čtěte

Američané prosí Dánsko o pomoc s vejci. V době, kdy téměř polovina Dánů vnímá USA jako hrozbu

Ve Spojených státech panuje vaječná krize a tamní úřady nyní požádaly dánské producenty, zda mohou vyvážet…

Jako příklad efektivního protestu pro spotřebitele pak výzkumnice uvádí bojkot automobilky Tesla, který Trumpa přiměl udělat firmě reklamu. „Tesla je naprosto jasně značka spojená s Elonem Muskem a má extrémní symbolickou hodnotu. Mezi další patří McDonald’s, který je silně spojován s Trumpem, a Coca Cola a Pepsi.“

Většina podobných bojkotů v minulosti mělo podle deníku Dagens Nyheter malý dopad, ale existují výjimky. „Obvykle se vyzdvihuje ten proti francouzským vínům po francouzském jaderném testu v Tichomoří v roce 1995. Stal se celosvětovým bojkotem a ve Švédsku se následující rok snížil prodej téměř o polovinu. Pomohla mu skutečnost, že k francouzským vínům existovalo mnoho alternativ.“