Premiér Babiš je velmi alergický, když mu někdo připomíná trestní stíhání. „Já to zásadně odmítám,“ opakuje s tím, že přišel do politiky bojovat s kmotry a korupcí. Nezmiňuje už, že dnes válčí s klientelistickou sítí ve vlastních řadách, v okolí jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka.

„Založil jsem protikorupční hnutí za efektivní stát, dělám to zdarma, všechny peníze posílám samoživitelkám,“ reaguje šéf hnutí ANO podrážděně na výhrady, že je brzdou sestavení vlády demokratických stran. Pokud jeho osobní majetek vzrostl za dobu jeho působení ve vládě dvojnásobně o 40 miliard korun, nelze se divit, že mu nějaké „drobné“ z platu předsedy vlády nebudou chybět. To není jediný paradox výsledků jeho boje s matrixem.

Nejsme jako politici 

„Nejsme jako politici, makáme,“ zněla jednoduchá hesla protestního hnutí ANO, když vstupovalo na politickou scénu. Jeho vůdce, miliardář Andrej Babiš, prohlašoval, že se bude chovat jinak než „tradiční“ politické strany. Že nebude trpět klientelismus a různé kamarádšofty. Jeho hlavním marketingovým motivem bylo rozbití těchto vazeb. Pochopitelně nehlásal, že budou nahrazeny jinými, ještě agresivnějšími strukturami.

Tuto mantru šéf hnutí ANO opakuje do omrzení a nemálo lidí mu pořád věří. Pomiňme prázdnotu těchto sloganů, pokud sám postavil svoje impérium na klientelistických vazbách a lobbingu hlavně v dobách vlád Miloše Zemana a Stanislava Grosse. Nejenže Agrofert za několik posledních let zdvojnásobil státní dotace, ale problémy, které by ještě nedávno byly některými složkami policie a státního zastupitelství kriminalizovány, se objevují i v jeho nejbližším okolí.

Faltýnkova síť

V poslední době na povrch vyplouvají spory mezi Andrejem Babišem a šedou eminencí hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem, jehož lidé obsazují významné posty ve veřejné správě a náležitě z nich těží.

Napětí mezi oběma klíčovými muži hnutí ANO, shodou okolností obviněných z organizování dotačního podvodu, eskalovalo poté, co Hospodářské noviny uveřejnily informaci (18. 4. 2018) o chystané transakci s akciemi státem většinově ovládané telekomunikační společnosti ČD – Telematika s podezřelou rolí lidí blízkých Faltýnkovi.

Stát už několik let usiluje o stoprocentní vlastnictví ČD – Telematiky, která disponuje po firmě O₂ druhou nejrozsáhlejší sítí optických kabelů. Záměrem projektu, nyní podporovaného ministrem dopravy Danem Ťokem, je vytvořit z této společnosti operátora, který bude poskytovat služby celé státní správě.

Majoritu ve firmě dnes drží České dráhy se 69 procenty akcií. Zádrhel spočívá v tom, že stát potřebuje vykoupit menšinový podíl ve vlastnictví miliardáře Pavla Hubáčka. Tento olomoucký byznysmen je blízkým přítelem Jaroslava Faltýnka a podle zjištění Hospodářských novin mohl na tomto obchodu vydělat stovky milionů korun. Nestalo by se tak bez přispění dalších Faltýnkových lidí na příslušných místech.

České dráhy mohly odkoupit třetinový podíl firmy ČD – Telematika už v červnu 2014 od podnikatele Davida Knopa-Kostky, který tehdy za prodej třiceti procent akcií požadoval 198 milionů korun. Předběhla je nečekaně společnost Dial Telecom, která menšinový podíl držela do roku 2016. Tehdy se rozhodla svůj podíl prodat, ovšem České dráhy si i napodruhé nechaly akcie „vyfouknout“. Koupil je Hubáček, který svoji novou firmu UNI Telematika založil těsně před touto operací. Cena se podle veřejně známých odhadů pohybovala v rozmezí 400 až 600 milionů korun.

Dnes chtějí České dráhy převést majoritní vlastnictví akcií na Správu železniční dopravy (SŽDC). Stát se měl poté napotřetí pokusit o odkoupení Hubáčkova podílu a vše bylo na dobré cestě. Tentokrát se už ovšem jeho cena vyšplhala na 1,2 miliardy korun, což je desetinásobek první finanční nabídky z června 2014.

Dělá byznys a zakrývá to politikou

Z nepochopitelné liknavosti zástupců státu, kteří „zaspali“ výhodnější možnosti nákupu menšinového podílu akcií, je podle deníku odpovědný především bývalý náměstek ministra dopravy, dnes předseda dozorčí rady Českých drah a ČD – Telematiky Milan Feranec. Současný poslanec hnutí ANO je letitým Faltýnkovým souputníkem z Agrofertu.

Kolem ČD – Telematiky se pohybovali i další Faltýnkovi emisaři. Vedle Ferance také přerovský advokát Květoslav Hlína, rovněž navázaný na Agrofert. Hlínova kancelář HSP & Partners spolupracuje nejen s řadou podniků Babišova holdingu, ale mezi její klienty patří v resortu dopravy i České dráhy, ČD – Telematika, ČD – Informační systémy nebo SŽDC.

O tom, že se něco děje, svědčí následující vývoj. Po zveřejnění výše uvedených informací se daly věci do pohybu. Ministr dopravy Ťok krátce poté oznámil, že transakci s akciemi ČD – Telematiky pozastavuje a resort ukončuje spolupráci s Ferancem a Hlínou. Feranec má skončit v čele dozorčích rad a Hlína přijde o zakázky na železnici.

Ťok by tento radikální krok jistě neučinil bez premiérova posvěcení. Faltýnek už podle zdrojů z Babišova okolí začíná ohrožovat celé hnutí ANO, protože „dělá byznys a zakrývá to politikou“.

Nicméně krok je to nedostatečný a jen stěží ohrozí Faltýnkovo výsadní postavení v hierarchii hnutí ANO. Je těžko nahraditelný a ví toho příliš mnoho. Spíš jde jen o varovný výstřel do vzduchu poté, co se prolákl jeden velmi pochybný obchod.

Šedá eminence Prahy

Vedle aktivit v resortu dopravy je nejvíce kritizováno působení Faltýnkových lidí ve firmách ovládaných pražským magistrátem. O problematické roli advokáta Květoslava Hlíny na pražském magistrátu se přitom hovoří už delší dobu.

„Hnutí ANO vstoupilo do politiky i proto, aby rozprášilo klientelistické sítě, tady se však další vytvořila. Hlína si myslí, že když má politické krytí od Faltýnka, tak může úplně všechno,“ tvrdil zdroj blízký nejužšímu vedení ANO už před rokem.

Do Faltýnkovy skupiny totiž patří i Hlínův bývalý koncipient Martin Gillar, který je od roku 2016 ředitelem pražského dopravního podniku. Dříve byl i místopředsedou představenstva ČD – Telematiky. Kuloárové zprávy hovoří o tom, že dopravní podnik fakticky řídí Hlína, jehož kancelář od něj dostává zakázky, stejně jako z pražského magistrátu. Končící primátorka a bývalá protikorupční aktivistka Adriana Krnáčová s tím neudělala vůbec nic a koaliční partneři jen přihlížejí.

Její nástupce v čele Transparency International David Ondráčka označil Hlínu za šedou eminenci Prahy napojenou na Agrofert. „Začíná mít podobnou roli jako zákulisní hráči, kteří ovládali Prahu dříve,“ řekl s odkazem na někdejší pozici lobbisty Romana Janouška.

Hlína má dokonce paradoxně podobně jako dříve Janoušek kancelář v galerii Myšák na Václavském náměstí. Několik let působil ve vedoucích funkcích firmy Lacero Tergus společně s Rittigovými právníky Peterem Kmetěm a Davidem Michalem. Ivo Rittig je přitom Babišem považován za exemplárního „nepřítele státu“, i když se s ním zná přes dvacet let, tykají si, a podle lobbistových slov mají leccos spolu za sebou.

„Já s panem Hlínou nemám nic společného a byl jsem zásadně proti jeho angažmá od počátku,“ distancuje se dnes Babiš od Faltýnkova advokáta s tím, že je za něj plně zodpovědný ředitel dopravního podniku.

To zní skoro jako vtip. Svět je příliš malý a Andrej Babiš může jen stěží působit jako věrohodný bojovník proti korupci a klientelistickým sítím, když se vyskytují v těsné blízkosti hnutí ANO. I když na jeho miliardové obchody se státem, například s podnikem Čepro, kde Agrofert dosáhl na dodávkách bionafty dominantního postavení, nemají.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora