Ve čtvrtek 23. srpna zveřejnila britská vláda 25 dokumentů, ve kterých narýsovala, jaký vývoj by ve Spojeném království nastal, pokud by Británie a Evropská unie nedospěly k dohodě o podobě brexitu. Tedy pokud by v březnu příštího roku, kdy britské členství v EU fakticky zanikne, došlo na obávaný no-deal scénář.

Nejen pro zastánce důsledné rozluky mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií, ale i pro místní zastánce odchodu Česka z EU to není právě radostná četba. Přiznaným poselstvím vlády je, že „bude hůř“, a to z řady důvodů. Do série 25 dokumentů se jich vešla celá řada, pro obecnější politickou debatu o brexitu, která přesahuje britské ostrovy, jsou ale důležité především tři.

Za prvé, Spojené království bude po tvrdém odchodu byrokratičtější než dosud. Tato pilulka je obzvláště hořká pro ty, kdo tak rádi prodávají svůj svatý boj s Bruselem pomocí příslibů úřednické diety – opak bude v případě tvrdého brexitu pravdou. Vláda Jejího Veličenstva bude muset najmout tisíce nových úředníků. Firmy, ať už velké, či menší, budou muset o jednu věc či jedno potvrzení žádat na více místech. Produkty či služby budou muset najednou splňovat dva regulační režimy (britský a evropský), takže budou muset vyhovět požadavkům obou. Ve dvou jiných lhůtách, na dvou jiných formulářích, s dvojicí zcela jiných požadavků a nároků. Dosud přitom stačil jen jeden režim čili jedny požadavky.

Proklamace o návratu nezávislosti britských ostrovů na tyranském kontinentu se ukázaly jako nerealistické a zavádějící. A podobné fantasmagorie probleskávají také českou politikou.

Za druhé, v řadě oblastí britská vláda otevřeně oznámila, že i po tvrdé rozluce bude nadále akceptovat požadavky a regulační režim EU. Důvodem je ostrovní poznání, že v opačném případě by vzájemný kontakt prostě nefungoval a zhroutil by se, na čemž by Británie tratila o poznání více než EU. Příznačné přitom je, že no-deal dokumenty implicitně říkají, že britská vláda očekává, že EU bude tento přístup akceptovat. Tak jako tak, proklamace o návratu plné suverenity a nezávislosti britských ostrovů na tyranském kontinentu se ukázaly jako nerealistické a zavádějící. A opět: podobné fantasmagorie probleskávají také českou politikou.

Za třetí, z dokumentů je patrné, že britská vláda nedokázala vypracovat žádné řešení budoucího vztahu mezi Irskem a Severním Irskem. Logickým důsledkem tvrdého brexitu je nastolení plnohodnotné hranice na irském ostrově, tomu se však vláda – z historicky a politicky dobře známých a pochopitelných důvodů – chce vyhnout. Kvadraturu kruhu ale v no-deal dokumentech řeší omluvným krčením ramen a špatně maskovanou vírou, že na scénář bouchnutí dveřmi, s nimiž upadne i klika a ztratí se všechny klíče, nakonec nedojde. Jelikož pokud všechny další dílčí problémy brexitu lze zamaskovat, zamlžit a rétoricky aspoň zčásti svalit na zlý Brusel, irský problém evropská integrace nezaložila. Ba naopak – její prostředí a mechanismy jej spíše učinily řešitelným civilizovanou cestou.

Bylo by chybné interpretovat výše vyřečené jako špatně tajený pošklebek britské vládě a tamějším proponentům odchodu z Unie. Evropská integrace má k dokonalosti daleko a odchod z ní představuje legitimní politické rozhodnutí. Každý další krok britské vlády, kterým se Spojené království březnu 2019 přibližuje, ale deptá svou pochmurností a dokládá, že tvůrci brexitu neměli v době jeho kování potuchu o jeho skutečných dopadech na ty, kterým rozhodnutí o britském členství svěřili. Nebo je prostě záměrně zamlčeli.

Revue Forum Banner
Petr Kaniok
Petr Kaniok
Expert na politický systém EU
Další články autora