Theresa Mayová ustála první týden po neúspěšných volbách, ale její pozice je čím dál slabší. Dává dohromady menšinovou vládu s podporou severoirských unionistů, což na ostrovech jitří staré vášně. Bývalý britský premiér John Major varoval před obnovením násilí v Severním Irsku.

Oponenti i média ji bombardují zleva zprava. „Mayová vrávorá k vyjednávání s Bruselem jako opilec na parkovišti, nebojácným tempem, ale vratkou chůzí. V žádném případě by neměla sedat za volant,“ napsal Guardian. „Konzervativci si dali podruhé vlastní gól, nejdříve to zbytečné referendum o brexitu a pak nesmyslné předčasné volby Mayové – Británie je ještě více polarizovaná. Politický střed se vypařil. Uspěly extrémy a Daily Mail. Můžeme se „těšit“ na ekonomický propad v důsledku nejistoty,“ glosoval komentátor New York Times Roger Cohen. Ale ne všichni na Theresu Mayovou nadávají. Třeba labouristé jí vlastně mohou poděkovat. „Téměř vlastními silami vzkřísila labouristy Jeremyho Corbyna,“ napsal Cohen.

Mayová chce vést menšinovou vládu s podporou severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Nebude to koalice, unionisté pouze podpoří klíčové parlamentní návrhy konzervativců Theresy Mayové. Britové se po ohlášení dohody mezi britskými konzervativci a DUP vrhli na internet, den po volbách byla zkratka DUP mezi nevyhledávanějšími hesly na Googlu.

Chystaná podpora DUP pro menšinovou vládu Mayové ale na ostrovech rozvířila vášně. Kritici premiérce vyčítají, že jedná se stranou dědiců protestantského fundamentalisty a dlouholetého předsedy Iana Paisleyho, který byl vyhlášený svými plamennými projevy a pravidelnými protesty proti katolíkům, ekumenistům (hnutí za sbližování křesťanských církví) či homosexuálům.

Severoirští unionisté jsou proti potratům či homosexuálním sňatkům a adopcím. Potraty jsou dokonce v Severním Irsku dodnes zakázané, s výjimkou specifických případů, kdy porod ohrožuje matku. Na rozdíl od irských nacionalistů, kteří si přejí zrušení hranice mezi oběma Irsky a ukončení vlády z Westminsteru, chtějí unionisté zachovat své spojení s Británií. Patřili také mezi zastánce brexitu, přestože 56 procent obyvatel Severního Irska hlasovala pro zachování britského unijního členství.

Dohodu s DUP výrazně kritizoval například bývalý britský premiér John Major. Obává se destabilizace Severního Irska a potenciálního ohrožení Velkopáteční dohody z roku 1998, jež Severnímu Irsku přinesla relativní mír po letitém konfliktu. Smlouva například uznala, že většina Severních Irů si přeje zůstat ve Spojeném království. Paisley a jeho strana tehdy podmínkám smlouvy oponovala. Major se bojí, že se „tvrdí muži z ukřivděných komunit na obou stranách mohou navrátit k násilí.“ Mayová se podle BBC měla na konci minulého týdne sejít také s ostatními severoirskými stranami, včetně prokatolických irských nacionalistů ze Sinn Féin.

Vládnutí zcela určitě nebude harmonické. Mayová se bude v rámci vlastní partaje opírat také o třináct mandátů skotských konzervativců. Zajímavá bude spolupráce mezi sociálně konzervativní DUP a skotskými konzervativci, skotskou větev tradiční pravicové strany vede otevřeně homosexuální politička Ruth Davidsonová, která postavila problémy ženských práv či homosexuálních sňatků do popředí své politiky. To je téměř pravý opak toho, co hlásají severoirští unionisté. Kritici už Mayové vyčetli, že chystaná menšinová vláda bude za daných okolností nestabilní a lze očekávat střety mezi jednotlivými frakcemi.

Složitá je situace také uvnitř konzervativní strany, kde bude Mayová narážet na odpor jak tvrdého křídla, které rovněž požaduje tvrdý brexit, tak části partaje, která byla vlastně proti opuštění Evropské unie. „Občanská válka toryů trvá už od začátku devadesátých let a referendum ji mělo vyřešit. Teď ale znovu zuří,“ řekl Chris Grey z Royal Holloway college v Londýně.

Kdo vyjedná brexit?

Mayová je v klinči i na evropské scéně. Vyjednávání o podmínkách brexitu mají podle plánu začít už v pondělí a v Bruselu povážlivě roste nervozita. Mayová ztratila poslance a plánuje vládu s podporou kontroverzní euroskeptické partaje seveoirských unionistů. Mandát Mayové pro vyjednání „tvrdého“ brexitu (opuštění společného trhu, úplné zastavení migrace) je však oslabený. Také britský expremiér David Cameron Mayovou vyzval, aby zvolila kompromis „měkčího“ řešení. Ani DUP si nepřeje tvrdou hranici mezi oběma Irsky (Irská republika je členem EU) či opuštění celní unie, které by přineslo přísnější hraniční kontroly. Právě opuštění celní unie je přitom jeden z proklamovaných cílů Mayové pro nadcházející vyjednávání.

Britský list Guardian též informoval, že pokud Mayová hodlá najednou vyjednávat podmínky budoucího obchodu i podmínky rozchodu mezi Londýnem s Bruselem, může se začátek jednání o podmínkách brexitu posunout až o rok, protože by Brusel musel připravit nový mandát pro svého hlavního vyjednavače Michela Barniera. To by mohlo dohodu paralyzovat. Brusel také chce, aby Londýn nejdřív řešil občanská práva či fungování irské hranice, teprve potom obchod. Podle britských médií chce Mayová řešit vše najednou. Británie opustí EU 29. března 2019, a to bez ohledu na to, zda se s Bruselem domluví na nových obchodních podmínkách, či nikoli. Čas běží.