Odborníci z Centra bezpečnostních studií z CEVRO institutu varují před ovládnutím bezpečnostních složek Andrejem Babišem. Zde je jejich analýza situace.
Zhodnocení současné politické situace, a to nejen okolo sestavování vlády, ale především stavu bezpečnostních sborů a snahy podrobit si orgány činné v trestním řízení, bývá, pravděpodobně záměrně, velmi nepřehledné a málokdo se ve změti polovičatých, protichůdných, zkreslujících a emotivních výroků orientuje. Pozornosti unikají především fakta. Je tedy podstatné si některé klíčové skutečnosti občas připomenout, chceme-li se dopátrat alespoň přiměřeně objektivního stavu věci.
Věta, kterou zveřejnil ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů, pronesená z úst současného trestně stíhaného předsedy vlády v demisi bez důvěry dolní komory Parlamentu – „Když se dohodneme, tak to bude bez skandálu…“ – by byla v minulosti považována za zcela nepřijatelný útok na nezávislost instituce, jejímž úkolem je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin příslušníkem bezpečnostního sboru. Dnes tomu tak není, zřejmě když se kácí prales korupce, padají hodně velké třísky, a tak jsme v přímém přenosu svědky ostrakizace inspekčního orgánu, který měl napravit vadný stav, kdy byla kontrola příslušníků policie prováděna jakýmsi týmem sestaveným, řízeným, financovaným a odpovědným ministrovi vnitra. Ministr tak měl v minulosti faktickou moc utvářet své policejní komando, které mohlo být a zřejmě také bylo, zneužíváno v politickém boji. Pokud se navíc doplnilo různými týmy, jako byl např. Mlýn, jehož konání v mezích zákona neměl kdo nezávislý kontrolovat, bylo rázem MV státem ve státě, na hony vzdáleným demokratické společnosti. Ale zjevně se někomu po těch dobách stýská. Pro připomenutí – Mlýn zřídil, a také rok a půl řídil, veleupřímný, nesmírně pracovitý a oblíbený a ze všech sil proti korupci (zřejmě s těmi největšími mafiány) bojující ministr a později premiér Gross. Tým, jak následně řekl Bublan, se údajně věnoval podezření, že někteří policisté předávají citlivé informace lidem vyšetřovaným v hospodářských kauzách. Jen blázen by se mohl domnívat, že zřizovatel a řídící týmu o jeho činnosti nic nevěděl, byť ze zákona samozřejmě vědět nesměl.
A nyní samozřejmě vůbec nejde o ředitele, kterého si tam minulá vláda, držená při životě A. Babišem, pochybným způsobem dosadila a kterého současná vláda v demisi, držená v umírání stejným A. Babišem, nakonec zákon nezákon vyhodí. Až ho do sboru po letech soud vrátí, nikdo se nezeptá, kdo zaplatí milionové škody, stejně jako se nikdo nezeptal ministryně Válkové v případu šéfa vězeňské služby Dohnala. Na to už jsme si museli s vládnoucími makáči zvyknout, tentokrát navíc jde o konstrukci, ve které nadřízený tvrdí, že Murín nemůže vykonávat žádnou funkci v bezpečnostním sboru, nejen tu ředitelskou. Ale ono jde především o unikátní, nezávislou, a proto všem možným obchodníkům s mocí nadmíru nebezpečnou kontrolní instituci, která je i současným vládním mocipánům dlouhodobě trnem v oku a vůbec se tím netají. Bláboly o Langerovo GIBSu, když skončil v exekutivě před devíti lety, kdy žádná GIBS neexistovala (vznikla 3 roky po jeho odchodu) jsou jen trapnou zástěrkou. Jasně, nelze mu odpustit, že si mohl dovolit jako ministr vnitra říct a do Reformy policie zakomponovat jasný úkol, že inspekce policie musí být nezávislá na ministrovi vnitra přesto a právě proto, že nese politickou odpovědnost za fungování policie. A že sám sebe nikdo kontrolovat nemá, jde-li o životy a bezpečnost nás všech. Stávající premiér naopak – jasně a od srdce zafilosofoval, že je jedno, jestli je samostatná nebo pod vnitrem, tedy přeloženo, že je jedno, jestli je závislá nebo nezávislá, zjevně v tom žádný rozdíl necítí. Je to ale přesně stejný rozdíl jako mezi státem a firmou a jejich řízením, ovlivňováním, vlastněním, budováním a ničením.
Stojí za zmínku, že na propojení politiky, orgánů policie a organizovaného zločinu, upozorňovala v minulosti tzv. Kubiceho zpráva. Ačkoliv se řada informací v ní obsažených nikdy nepotvrdila ani nevyvrátila, není možné ji naopak zcela přehlížet. Zejména v oblasti práce policejních orgánů obsahovala řadu alarmujících vodítek, ukazujících tristní stav policie. Tehdejší Inspekce ministra vnitra však, ve svém důsledku proti vlastnímu ministrovi, nekonala. Navíc se v roce 2006 ukázalo, že Inspekce ministra vnitra, stejně tak jako policie, nadužívala odposlechy telekomunikačního provozu. Ve stejném roce tyto informace potvrdil dopisem, adresovaným Poslanecké sněmovně a tehdejšímu ministrovi spravedlnosti, tehdejší ředitel Útvaru zvláštních činností, který tyto odposlechy zajišťoval. Jeho dopis byl projednán v utajeném režimu v bezpečnostním výboru a na základě tohoto jednání ministr vnitra odvolal v říjnu 2006 tehdejší, maximálně závislé vedení inspekce.
Vznik GIBS byl tedy predikován v souvislosti s Reformou policie, jako nezávislá kontrola. Koncept zahrnoval úvahy o tom, komu bude tato instituce podřízena a vůči kterým subjektům bude mít jurisdikci. Do té doby prováděli vyšetřování příslušníků policie státní zástupci, což se naprosto neosvědčovalo. Mimo jiné i proto, že o policejní práci stejně nic nevěděli a ostřílení policisté, kteří se, byť výjimečně, dali na stranu zločinu, jim nakonec nedali šanci cokoliv prokázat. Zřejmě dodnes to někteří státní zástupci nesou velmi těžce. Teprve v souvislosti s přípravou nového zákona o policii došlo na rozhodnutí, jak by měla GIBS vypadat, komu bude ředitel GIBS podřízený a jaké kompetence bude mít. Do doby účinnosti zákona o GIBS, která se předpokládala od roku 2010, byla v zákoně o Policii ČR vymezena Inspekce Policie ČR. Ta nově zahrnovala i občanské zaměstnance policie, na které mezitím v rámci zcivilnění přešla celá řada úkolů úředních osob, a také zkoušky spolehlivosti, které jako jediná instituce může inspekce vykonávat.
Zákon o GIBS byl navržen Parlamentu na základě protikorupční strategie vlády v roce 2010 a byl schválen s účinností od 1. 1. 2012. Po dlouho očekávané a velice potřebné Reformě policie a v návaznosti na schválení nového zákona o policii byl tento neutěšený stav přímého vlivu ministra vnitra na IMV vyřešen tím, že nový zákon odňal pravomoc jmenovat ředitele inspekce ministrovi vnitra a svěřil ji do rukou vládě. Vláda, jako kolektivní orgán, měla přitom zamezit přímému vlivu na instituci jediným ministrem a zavedla jmenování, resp. i případné odvolání, na rozhodnutí celé vlády. To však nebyla jediná změna. Pro jmenování ředitele vládou bylo nejdříve zapotřebí projednání v gesčním výboru Poslanecké sněmovny, zabývajícím se bezpečností. V tomto svém závazku vláda predikovala další významný posun. Nejen, že se mělo jednat o zcela novou, a dokonce i ekonomicky nezávislou, kontrolní instituci pro kontrolu zákonnosti skutků příslušníků policie, ale poprvé měl být rozšířen okruh kontrolovaných subjektů i na všechny příslušníky a zaměstnance hned několika bezpečnostních sborů. Jednalo se tak o zcela průlomový a bezprecedentní návrh vytvoření efektivní kontroly vybraných bezpečnostních sborů. Samozřejmě je otázkou, do jaké míry se to, vzhledem k všeobecně neutěšené personální situaci u všech bezpečnostních sborů, a možná cíleně nepříznivé rozpočtové situaci v minulých letech, povedlo. Jenže prvoligový tým se neruší proto, že nemá dobrého obránce či útočníka. To se řeší jinak.
Výše zmíněnou větu o dohodě bez skandálu, která by mohla mít podle v minulosti používaných výkladů některých státních zástupců potenciál na zahájení trestního řízení, trestně stíhaný předseda vlády v demisi nepopřel, ani nepotvrdil, a tak lze dovozovat, že se tak stalo. Andrej Babiš ve svých prohlášeních přiznal, že má pro své současné jednání k ruce závažné informace od státních zástupců. To ovšem znamená, že se k trestně stíhanému premiérovi v demisi tyto závažné informace od státních zástupců dostávají. Pokud by se mělo jednat o informace z probíhajícího trestního řízení, jednalo by se o další významný skandál, který by měly řešit orgány činné v trestním řízení, protože není možné, aby, byť i předseda vlády, dostával rozpracované a neukončené kauzy vypracované státními zástupci. Pokud se však jedná o informace z již ukončeného kárného řízení, je nadmíru úsměvné, že se k jeho projednání svolává Bezpečnostní rada státu. Navíc samotným premiérem je ředitel GIBS označován za „ohrožení demokracie“. Je o to víc dobré nezapomínat a znovu připomenout, že stejný člověk, coby první vicepremiér minulé vlády, neúnavně, spolu se svými spoluhybateli (hnutí asi spolustraníky nemá) či zaměstnanci, zejména v komisi pro kontrolu GIBS Poslanecké sněmovny, neúnavně usiloval o odvolání i předcházejícího ředitele, který zjevně žádným ohrožením nebyl, ale k jeho škodě – byl příliš nezávislý. A to dnešním, stejně jako včerejším zlatokopům v čele Strakovy akademie, nadmíru nevyhovovalo. Představa, že v čele GIBS sedí někdo, kdo nemá žádného kmotra ani ve Strakovce ani na Kachlíku (což zcela objektivně a mimo jakoukoliv pochybnost I. Bílek ani v Sobotkovi ani v Babišovi ani v Chovancovi neměl), byla pro vládu 1. vicepremiéra Babiše a ministra vnitra Chovance, stejně jako zjevně je pro vládu premiéra v demisi Babiše, nepředstavitelná. Ale možná se mýlíme, kéž by, a nový šéf GIBS nebude ani bývalý sluha v bezpečnostní divizi kteréhokoliv z československých miliardářů ani aktivní účastník v přímém přenosu léta probíhající války policistů či celníků.
Na čtvrtečním bezpečnostním výboru sněmovny pronesl trestně stíhaný premiér v demisi, že zprostí ředitele GIBS výkonu služby. Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů tak může učinit na základě důvodného podezření ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování. Zatím takové důvody nebyly veřejnosti představeny a lze se jen dohadovat, jakým způsobem chce Andrej Babiš se státními zástupci konstruovat zproštění výkonu služby ředitele GIBS bez zjevných nových důkazů. Zatím nejsou známy ani důvody, které by mohly vést k propuštění ředitele GIBS na základě spáchání trestného činu.
Čtvrteční jednání výboru pro bezpečnost zároveň již poněkolikáté potvrdilo, že existuje dobře známá sněmovní koalice, která je schopná nejen porušovat pravidla jednání (což je také zákon!) a bez uzardění nahrávat a dělat stafáž v mocenských hrátkách o bezpečnostní sbory. Současný předseda vlády v demisi bez důvěry Poslanecké sněmovny je navíc v enormním střetu zájmu, kdy jako trestně stíhaná osoba zároveň spravuje nebo má vliv na všechny významné instituce státu určené a pověřené vést spravedlivé trestní řízení. I proto nás veřejně prezentované úvahy o zrušení nezávislosti GIBS a jejím navrácení do role poskoků MV vrací o mnoho let zpět. A podnikatelsko-extrémistická hlasovací mašinérie v PS na klidu nepřidá, je-li ochotna zajít až před rok 1989, jak tomu bylo při volbě šéfa kontrolní komise GIBS. Jsme neustále ubezpečováni, že to takto těch 18 procent všech oprávněných voličů Andreje Babiše (30 procent hlasů při šedesátiprocentní volební účasti) chtělo. A vůbec není důvod to zpochybňovat. Zbývá však zásadní otázka, která je, zejména v oblasti bezpečnosti, naprosto klíčová (a kdo tomu nevěří, ať se jde podívat na Slovensko) – co chtělo těch 82 procent všech voličů, kteří buď k volbám nepřišli anebo dali hlas někomu jinému?
Nad dalším vývojem v naší zemi se tak vznáší mlha, která dopadá i na bezpečnostní sbory a jejich činnost. Až se vyjasní a mlha se rozpustí, ukáže se, jaké škody byly napáchány. Snad nebudou nevratné…
Centrum bezpečnostních studií (CEBES) při vysoké škole CEVRO Institut