Česko se stává stále slavnějším. Světová média si totiž začala všímat našeho domácího vývoje.

V pátek 19. ledna jsme dospěli do bodu, který je opravdu světovou kuriozitou prvního řádu: Český parlament vydal předsedu vlády české policii k trestnímu stíhání. Co se to asi v té zemi děje, řekne si zahraniční čtenář novin.

Jenže teď přijde ještě jedna a ještě větší kuriozita, nad níž zůstane pozorovatelům rozum stát: Premiér v demisi vydaný k trestnímu stíhání sestavuje novou vládu. Vážně vede jednání o možné programové shodě s místními radikály, kteří hodlají odvést zemi ze západních spojeneckých struktur a bojují proti uprchlíkům, kteří v té zemi vůbec nejsou.

Tady se asi někdo dočista zbláznil. Jenže tím ty absurdity zdaleka nekončí.

Předseda vlády Andrej Babiš oznámil z parlamentní tribuny, že v České republice si lze objednat trestní stíhání a na objednávku je možné dostat kohokoli do vězení. Z kontextu plyne, že za tím stojí mafie.

Zahraniční čtenář novin znejistí, zda v té zemi už neprobíhá občanská válka. A nám to tady přijde už skoro normální, protože naše veřejnost si za těch pět let s Babišem (a také se Zemanem) postupně zvykla už téměř na cokoli.

Babiš vůbec nepochopil, jaký význam mají jeho výroky. Je zvyklý bezuzdně a nekontrolovaně plácat, jak se mu zamane, a nemá téměř žádné povědomí o smyslu a dosahu svých výroků a o jejich kontextu, který jim dává jeho státní funkce.

On prostě vůbec neví, co říká. To je jediné možné vysvětlení, protože jinak by musel po svých včerejších výrocích logicky ihned nadobro odejít z politiky jako poražený a neúspěšný člověk.

Nařčení české policie a justice, že v České republice lze kohokoli na objednávku dostat do vězení, říká ve sněmovně premiér a nedávný dlouholetý vicepremiér, tedy rozhodující politický lídr, který již čtyři roky sedí ve vládě. Jeho hnutí už čtyři roky řídí ministerstvo spravedlnosti a čerstvě obsadilo i ministerstvo vnitra. Takže v překladu Babiš říká: Pod naší vládou se může komukoli stát, že se ocitne nespravedlivě ve vězení a dostane ho tam mafie. Babiš zjevně netuší, že jeho úkolem státníka je zabezpečit občanům právní jistoty.

Bývala ministryně spravedlnosti a docentka právnické fakulty Helena Válková pak v televizi vysvětlovala, že tato slova Andrej Babiš neřekl jako předseda vlády, nýbrž jako stíhaný občan. Tím tu absurditu ale jenom korunovala. Babiš by měl mít zřejmě na krku ceduli, která by oznamovala, kdy vystupuje jako předseda vlády a kdy jako štvanec mafie a údajné justiční zvůle. Obyčejný divák by si totiž mohl myslet, že premiér na parlamentní tribuně mluví vždycky z titulu premiéra.

Několik let to vypadalo, že se Babišovi podaří udělat z České republiky dusivou temnou zemi, v níž se budou neustále utahovat šrouby a v níž dojde k likvidaci kritiky, k marginalizaci opozice a k potlačení politické soutěže. To se skoro povedlo. Nyní je ale situace poněkud jiná. Autoritativní koncept se Babišovi dosud realizovat nepovedlo a zbyla tu jen obnažená absurdita jeho naprosté hlouposti a barbarství.

A touto absurditou, hloupostí a barbarstvím bavíme svět. Na české situaci je zarážející, jací lidé se tu dostávají do čela státu. To je podstata té ohromné ostudy.