V době, kdy premiér Andrej Babiš na evropské i domácí půdě opakuje, že Česká republika rozhodně žádné uprchlíky přijímat nebude, vzniká s podporu některých politiků iniciativa, která má vést k tomu, že Česko poskytne útočiště několika desítkám dětí z uprchlických táborů v Řecku, případně z Libanonu.
S nápadem, že by Česká republika mohla či spíše měla přijmout pět desítek dětí, osiřelých dívek i chlapců vesměs mladších osmnácti let a převážně ze Sýrie, přišla europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Podporu sbírá i mezi politiky v Česku. Svou iniciativu představila již i veřejně v rámci stranických primárek pro volby do Evropského parlamentu.
„Rozhodně kvůli tomu nečekám slávu, naopak musím těžce vysvětlovat, že máme projevit solidaritu, a tím spíše u dětí. Nechci to také dělat sólově, ale v dohodě se širší komunitou a s politiky KDU-ČSL. Když s někým mluvím, cítím podporu, ale pořád dokola slyším, jak je to politicky ožehavé,“ připouští Šojdrová.
Sedmnáctiletý nebo tříletá?
„Absolvovala jsem 14 konferencí v regionech, kde jsem svou ideu představila, někde byli odvážnější, jinde méně, ale nikdo neřekl ne,“ shrnuje Šojdrová, která nakonec na lidovecké kandidátce pro podzimní volby do Evropského parlamentu získala třetí místo.
Jistá odměřenost je znát i v reakci předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka na dotaz HlídacíPes.org, zda o iniciativě ví a jak se k ní jeho strana staví:
„Víme, že se o tom uvažuje, ale žádné rozhodnutí nepadlo. Máme k tomu doplňující otázky, není to dořešené. Debata byla i o tom, že pokud to jsou sedmnáctiletí sirotci, je to jiné, než když to jsou tříletí sirotci. Není to nic, co bychom schválili, nebo odmítli, debata bude pokračovat dále,“ říká Bělobrádek.
Problém s tím, jak by česká veřejnost vnímala zejména přijetí chlapců ve věku jen mírně pod hranicí 18 let, cítí i Šojdrová. V řeckých táborech, které letos v dubnu navštívila, podle jejích slov mezi dětmi bez doprovodu dospělých převládají právě chlapci ve věku 12–17 let.
„Můžeme si vzít i sirotky z táborů v Libanonu, kde jich je v nižším dětském věku mnohem více. Rozumím lidem, co mají obavy, mám je též. Ale skupiny nezaopatřených sirotků se může bát jen hlupák nebo sobec. Vždyť je to naopak prevence jejich budoucí radikalizace. Jediné, co je zapotřebí, je politická odvaha,“ konstatuje Šojdrová.
Podle ní zároveň není nutné udělovat ihned všem azyl. „Šlo by o doplňkovou ochranu, lze to pojmout primárně jako ochranu dětí,“ říká europoslankyně. V případě, že by se rodinní příslušníci později k dítěti přihlásili, rodina by se nescelovala na území Česka, ale dítě by se vrátilo zpět, mimo území České republiky.
Jen se záštitou vlády
O možnosti přijetí dětí, sirotků, či obecně těch, které nedoprovází žádný dospělý příbuzný, jednala Šojdrová zatím neoficiálně s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ten již v nově jmenované vládě zastává post ministra obrany).
„Tuto iniciativu paní europoslankyně pouze okrajově zmínila na setkání s panem ministrem s tím, že nebyla předmětem konkrétní diskuze,“ říká za ministerstvo vnitra mluvčí Hana Malá.
„Případné rozhodnutí o přijetí takové skupiny by však nebylo pouze záležitostí ministerstva vnitra, ale podobně jako v obdobných případech v minulosti by šlo o diskuzi a především rozhodnutí celé vlády,“ dodává.
Premiér Andrej Babiš se, podobně jako většinové české veřejné mínění, staví k jakémukoli přijímání uprchlíků negativně. „„Migrace není český problém. Nechodí sem a ani nechtějí,“ nechal se Babiš slyšet minulý týden na summitu v Bruselu.
Je to jen jeden autobus
Na druhé straně nápad přijmout syrské sirotky, třeba i velmi malé děti, je v Česku zcela nový.
Sama Michaela Šojdrová zdůrazňuje, že akci by musel zaštítit stát, respektive vláda.
„Mělo by to být na základě usnesení vlády a po projednání v Poslanecké sněmovně. Úředníci Ministerstva vnitra by pak pečlivě vybrali konkrétní děti, zodpovědně a s kompetencí, kterou k tomu mají. Lze to stihnout snadno v řádu měsíců. Padesát dětí – vždyť to je jeden autobus,“ říká Šojdrová.
O tyto děti by se v Česku postaraly neziskové a charitativní organizace, případně dětské domovy zřizované kraji nebo církvemi.
Podle údajů organizace International Rescue Committee z dubna 2018 je jen v Řecku – na pevnině i přilehlých ostrovech celkem 3050 nedoprovázených dětí – tedy nezletilých migrantů bez doprovodu dospělé osoby.
Vyšlo na webu Hlídacípes.org
