Po ustavující schůzi poslanecké sněmovny, která v pondělí začíná, definitivně padne vláda Bohuslava Sobotky. Podle ústavy musí podat demisi a prezident jmenuje vládu novou.

Náš současný prezident jmenuje Andreje Babiše předsedou vlády, a to bez jakýchkoli podmínek, jež si dříve prezidenti kladli v zájmu ústavnosti a odpovědnosti parlamentu.

Pak prezident podle Babišova návrhu najmenuje i všechny ministry. Bude to vláda jedné strany. Zeman tím završí svou děsivou roli v české historii.

Budeme dělat, že je to normální. Přitom je to něco, co tu ještě nikdy od Listopadu nebylo. Dokonce i komunisté se snažili po Únoru vytvářet dojem koaliční vlády, třebaže angažovali jen své sluhy z jiných stran.

Babiš tvrdí, že jedná s ostatními stranami, ale o účasti ve vládě se zřejmě nesnaží dohodnout s nikým. Nechce žádnou koalici. Chce vládnout sám se svými podřízenými. Takže sám. Bude se jednat o Babišovo samoděržaví.

Rozsah Babišovy moci bude i bez důvěry parlamentu takový, jaký doposud v České republice nikdo ve svých rukou neměl. Všechny vládní strany až do dnešních dnů dbaly na společné vládnutí a v žádné z nich neměl její lídr absolutní moc. Až nyní Babiš. To je převratná novinka, kterou si málokdo uvědomuje. Přitom k jeho dosud pečlivě budované osobní moci přibude moc další – státní moc.

Jestli vám sdělení o velké a těžko kontrolovatelné moci přijde příliš abstraktní, tak je třeba uvést příklady.

Tak třeba: Skutečně si myslíte, že se Babiš nemůže podívat na kterýkoli bankovní účet v zemi? Na kterýkoli účet svého konkurenta v politice a v podnikání u banky, která má licenci v České republice? Babiš jmenoval jednoho pečlivě vybraného elitního policistu šéfem Finančního analytického úřadu, který má díky boji proti praní špinavých peněz a terorismu právo přesně tohle udělat, když si k tomu vymyslí důvod. Proč asi Babišovi na obsazení této funkce tak záleželo?

Všichni bychom si přáli, aby šéf FAÚ Libor Kazda byl tím nejprofesionálnějším úředníkem resortu financí. Nicméně velí úřadu, který byl dříve označován za „Kalouskovu rozvědku“. A to bylo ještě před zákonem, který od 1. 1. 2017 tento útvar osamostatnil a značně posílil jeho pravomoci kontrolovat finanční toky v Česku. Bylo by opravdu divné, kdyby se Andrej Babiš o tu údajnou „Kalouskovu rozvědku“ nepostaral se svým proslaveným citem pro informace, který tak dobře sedí do jeho profilu zpravodajského pracovníka. Můžeme si samozřejmě myslet, že vášnivý sběratel informací nikdy nepožádá svého podřízeného, kterého si sám vybral, o to, aby mu zjistil, co potřebuje. Naivita je ale hezká jen u dětí nebo u Neználka na Měsíci.

Všimněte si, že u Kalouska, který nikdy ničí svobodu neohrožoval, se mluvilo o „Kalouskově rozvědce“, přičemž mnohem mocnější úřad pod přímou Babišovou kontrolou nikdo nepojmenoval v médiích „Babišova rozvědka“. Proč? Protože tu většina novinářů zachovává konsensus, že se Babiš nekritizuje. To tu totiž dělají jen nějaké hysterky či psychopati. Z Kalouska bylo možné dělat čerta od rána do večera. Z tisíckrát mocnějšího Babiše nikoli. Protože je jasné, že je to nebezpečné. Toť vše.

Andrej Babiš bude mít od prvního dne na Úřadu vlády přístup ke zprávám Bezpečnostní informační služby i služby Vojenského zpravodajství. Bude jim sám zadávat práci. BIS i vojenská rozvědka používají ke své práci operativní techniku, tedy odposlouchávání, sledování a shromažďování informací. Nevíme, jak budou tajné služby loajální k novému předsedovi vlády. Mohou tam být i stateční lidé. Nicméně jsou to tajné služby, a tak se o tom nejspíš nic nedozvíme. Kašpárci mezi pražskými novináři budou jistě i nadále honit Janu Nagyovou za údajné zneužívání vojenské rozvědky, jakkoli šlo o dětinskou záležitost. Nová moc nebude ani trochu tak dětinská a hloupá, aby se jí stalo cokoli podobného. A to – paradoxně – vůbec není dobrá zpráva pro naše právní jistoty.

Nový premiér obsadí svým člověkem ministerstvo vnitra. Okamžitě se tak může dostat ke všem policejním archivům, které milují všichni přátelé kompromitujících informací. Postupně pak bude mít možnost změnit policejního prezidenta a vedení Generální inspekce bezpečnostních sborů. Od té chvíle je prakticky nemyslitelné, aby jej, jakožto předsedu vlády v čele jednobarevného kabinetu, někdo trestně stíhal. Takový vyšetřovatel by musel mít silnou oporu na státním zastupitelství. Jenže i tato část orgánů státní moci dříve nebo později podlehne vládnoucí straně. Ministr spravedlnosti se dokáže postarat o obsazení míst justičních funkcionářů, vláda může změnit nejvyššího státního zástupce. A to opravdu nevíme nic o tom, že by ten dosavadní byl hrdina.

Andrej Babiš nebude jen premiérem. Bude nadále i držitelem největší mediální a ekonomické moci v zemi. Nejvýznamnějším vydavatelem tisku a největším zaměstnavatelem. Veškeré maskování, kterým tuto skutečnost zakrývá, slouží k faktickému zakrývání obrovského rozsahu moci, kterou již má a která je ohrožena tím, kdyby se o ní moc vědělo a moc mluvilo.

Babiš je největším mediálním magnátem, jelikož vlastní Mafru s Mladou frontou DNES a Lidovými novinami a s nejsilnější soukromou rozhlasovou stanicí Impuls. Hlavní cestu k voličské mase však našel přes „gratis noviny“, neboli zadarmo rozdávaný deník Metro a týdeník 5 + 2 s jeho ohromným nákladem 800 tisíc kusů, které se rovněž rozdávají zadarmo. Tím získal dosah nejsilnějších médií v zemi, více než tři miliony čtenářů a posluchačů. Protože ale ví, že klíčem k voličům jsou televize, má obsazené zpravodajství TV NOVA a TV PRIMA (obecně se má za to, že je skrytě jeho) a nedávno získal i volný přístup do TV Barrandov, která poskytuje zejména neomezený prostor Miloši Zemanovi.

Babiš je nejmocnějším podnikatelem v České republice, i když formálně je nejbohatším Čechem Petr Kellner. Klíčem k ovládání České republiky je regulovaný a dotovaný trh s energetickými surovinami, kde je Babiš předním hráčem a zároveň tím, kdo určuje podmínky. Dokonalé na tom je, že je zároveň i největším příjemcem veřejných a evropských dotací. Formalistická hra na to, že je jeho podnik převeden do svěřenského fondu, je tak infantilní, že ji tu nemusíme zohlednit. Jeho faktická moc tím nijak neutrpěla.

Česká republika se postupně propadá do velmi dobře maskované diktatury. Moderní diktátor není tak hloupý, aby po ulicích provozoval průvody v uniformách. Moderní hybridní diktátor chce, aby jeho režim měl zdání demokracie, a proto nyní usiluje o přízeň předáků Evropského parlamentu. Účast hnutí ANO s jeho vůdcovským principem a ovládáním médií i ekonomiky v evropské frakci liberálů ALDE je geniálním podvodem jako vystřiženým z dějin ruské lži. Ruský „liberální demokrat“ Žirinovskij jistě bledne závistí.

Tohle všechno jsme dopustili tím, že jsme se neodhodlali k jedinému správnému postoji, kterým je nulová tolerance vůči kumulaci moci a konfliktu zájmů.Namísto toho tady necháváme těch pár lidí, kteří se stavějí proti predátorovi moci, vláčet v hnoji pomluv a zesměšňování. Což je obvyklou součástí procesu, kdy diktatura přebírá moc.

Babišova diktatura ale bude fešácká. Obrovsky mu záleží na tom, aby ho Evropa neexkomunikovala. V tom nehrají roli pouze jeho dotace. Je v tom i jeho egoistické libido, které by se cítilo nekomfortně, kdyby na nás musel kleknout otevřeně, jak to dělal svým konkurentům. Musel by přiznat, co je zač. A to se mu zatím nechce. Všechny jeho akce proti konkurenci budou v prvních měsících v rukavičkách a nám nezbude než se modlit, aby o nás měla Evropská unie aspoň poslední zbytky zájmu, které brzdí Andreje Babiše v jeho mocenském rozjezdu pro hvězdy.

Jestli jsme se propadli do diktatury nebo ne, to nepoznáme hned. Babiš nám to neřekne v televizi NOVA. Poznáme to na další marginalizaci jeho kritiků a na personálních čistkách. A také na tom, že na mediální frontě bude klid. Poznáme to na České televizi, kde nyní stále ještě pracují svobodní lidé.

Babiš potřebuje silného konkurenta. Kéž by to byl nový prezident. Ten by nás totiž nyní asi jediný mohl zachránit před maskovanou diktaturou s lidskou tváří a nelidskými projevy za kulisami. Když se tím novým prezidentem stane někdo, kdo celé toto ohromné nebezpečí bude zlehčovat a bagatelizovat, tak budeme pracovat pro budoucí svobodnou společnost znovu v undergroundu.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora