První ročník Ekonomické olympiády pro středoškoláky ukázal, že ekonomie a finance jsou na našich středních školách podceňovány nebo špatně zaměřeny. U některých otázek však středoškoláci překvapili pozitivně.

Spousta Čechů v hospodě či kadeřnictví ráda hodnotí hospodářské výsledky vlády nebo vývoj ekonomiky (zvlášť pokud zrovna probíhá krize), na vzorku čtyř tisíc českých středoškoláků se však ukazuje, že česká společnost ekonomické pojmy a fungování ekonomiky příliš nechápe. Nejhorší je, že studenti neznají ani jednoduché úročení, které přitom bude po celý život ovlivňovat jejich prkenice i bankovní konta, bez ohledu na to, zda si budou spořit (či investovat), nebo si naopak budou peníze půjčovat.

Není to ale až tak překvapivé, když si vzpomeneme, že exministr financí Andrej Babiš nerozumí pojmům, jako jsou „tržby“ nebo „investice“, a prezident a prognostik Miloš Zeman nechápe fungování peněžní ekonomiky, jak jsme vás již informovali.

Olympiády se zúčastnili studenti gymnázií, obchodních akademií i dalších typů středních škol.

Nejjednodušší úlohy na výpočet úroků bylo schopno vypočítat jen 22 % studentů. České domácnosti přitom kvůli půjčkám na své běžné fungování dluží dlouhodobě kolem 300 miliard korun a kvůli půjčkám na bydlení dluží dokonce už přes bilion korun s rostoucí tendencí. Mezi základní ekonomické znalosti sice patří, že zadlužení nemusí být vždy chybou, zvlášť pokud jsme ochotni více, či méně riskovat a přijímat případnou prohru. Tak vysoké zadlužení domácností, zejména pokud jde o zadlužení jen kvůli spotřebě, je však varovné.

Pro správné vyhodnocení půjčky lidé kromě výpočtu úroků potřebují také vědět, co vůbec znamená zkratka RPSN uvedená ve smlouvě. Vysvětlit její účel dokázalo 55 % soutěžících středoškoláků.

Jak dopadly otázky z makroekonomie? Očekávali bychom, že se studenti budou alespoň zhruba orientovat v pojmech, jako je HDP či inflace. Zrovna HDP však dopadl tragicky. Jen 18 % studentů vědělo, co se zhruba do HDP započítává. Že existuje nějaká souvislost mezi tištěním (nebo v dnešní době už spíše „elektronickou tvorbou“) velkého množství peněz a růstem cen, pak vědělo 40 % soutěžících. Pojem „progresivní zdanění“, kterého si zřejmě ještě užijeme v letošní předvolební kampani, však znalo 57 % studentů.

Spousta lidí (dokonce včetně některých ekonomů) nechápe princip poptávky a nabídky. Vznikají tak třeba spory o to, do jaké míry se na českých benzinkách projeví zvýšení (či případné snížení) specifické spotřební daně uvalené na pohonné hmoty, třebaže oba tábory ekonomů používají klidně i stejná data. Řada lidí vyjadřujících se k ekonomickým otázkám si v praxi také plete rostoucí zájem o určité zboží výhradně v důsledku snížení ceny na straně jedné a v důsledku změny myšlení zákazníků (třeba vlivem přechodu na zdravější životní styl) na straně druhé.

Ani v rámci Ekonomické olympiády úlohy s poptávkou nevyvolaly velké nadšení. Úspěšnost činila 30 %.

V aktuálním hospodářském dění se studenti vyznají mnohem lépe než v makroekonomii (jako takové). Je vidět, že se studenti zajímají zejména o kurz koruny. Aktuální kurz koruny k euru znalo dokonce 93 % soutěžících. Avšak jen 49 % studentů vědělo, že se vládní dluh České republiky pohybuje už v řádu bilionů korun.

Sláva vítězům, čest poraženým a doufejme, že se ekonomické povědomí veřejnosti v zájmu lidí samotných zlepší.

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora