„I ten takzvaný Hrad musí v zájmu státu zůstat pro všechny časy budoucí ohradou proti politické malosti, fanatismu a korupci.“
Český rozhlas tento týden zveřejnil unikátní zvukový záznam projevu Tomáše Garrigua Masaryka, který měl 28. října 1931 k zástupcům Národního shromáždění a vlády.
Dovolil jsem si jednu jeho část vytrhnout z kontextu doby první republiky a zasadit jej do reálií dnešní doby. Ujišťuji vás, že je asi z 80 procent totožný s autentickým projevem TGM. Což jen dokazuje, jaký vizionář náš první prezident byl a jak erudovaný politik stál u zrodu naší stoleté státnosti.
Tady je tedy můj improvizovaný a zčásti fiktivní projev, který bych si představoval, že by za normálních okolností zazněl ve Vladislavském sále Pražského hradu…
Vážení spoluobčané.
Po listopadové revoluci 1989 se do správy věcí veřejných dostali také lidé, kteří na vznesené úkoly nestačili ani mravně, ani vzděláním. Nebudeme si proto zastírat fakta, že jsou u nás ve vrcholné politice stále i lidé, kteří svého veřejného postavení zneužívají k tomu, aby si jen pohodlně žili, bohatli a zametali stopy za hříchy svými i svých přátel.
Je správné bojovat proti korupci a podvodům. Takže je-li někdo korupčníkem nebo spojencem korupčníků, je v zájmu státu, aby byl odstraněn. Je-li ještě k tomu politicky činným, je to dvojnásob nutné.
Poctiví občané našeho státu musí být před nepravostmi chráněni. Proti korupci a podvodům tedy musí umět bojovat nejen vláda a parlament, nýbrž všichni další, kdo se podílejí na společenském životě národa.
Jsou to především škola a učitelé, duchovní všech církví a v neposlední řadě i spisovatelé a žurnalisté všech směrů. Apeluji proto na všechny tyto instituce a profese, a na inteligenci zejména. Protože za naše národní obrození do značné míry děkujeme literatuře a inteligenci. Listopadovou revolucí a nabytím svébytnosti a svobody, se tato obrodná práce nestala méně potřebnou, než v době naší totalitní minulosti.
V posledním roce jsme prošli třemi volbami. Voliči rozhodli, že chtějí změnu. Jenže tato změna není k lepšímu. Uvrhla nás do neviditelné krize, která se jednou ukáže a vyvře na povrch.
I přes rozdílné politické názory a ideologie je ale zřejmé, že většina voličů chce od svých představitelů poctivost, mravní vystupování a smířlivou politiku.
I ze svobodných voleb vzejdou často lidé, kteří veřejnost spíše otravují a anarchizují. Avšak není pravda, že by se měly ze společnosti odstraňovat různé politické názory a kriticismus. Je ovšem pravda, že se musí odstraňovat zkorumpovaní lidé, že musí ustupovat z veřejného života ti, kdo se v minulosti dopouštěli podvodů, nebo ti, kdo zemi vytrhávají z kořenů prozápadní a demokratické orientace.
I ten takzvaný Hrad musí v zájmu státu zůstat pro všechny časy budoucí ohradou proti politické malosti, fanatismu a korupci.
Je docela v pořádku, že rozkladné elementy jsou ve sporu s těmi, kteří hájí právo a pořádek. Ale v pořádku není, když tu rozkladné elementy vládnou.
Na Hradě a ve Strakově akademii musí sedět lidé, kteří nejsou zločinci a vlastizrádci.
Abychom mohli slavit i dalších sto let státnosti, apeluji tak na větší rozum a zdravý úsudek.
Autentický projev TGM vypadal takto:
“U nás převratem v době revoluce politické a hospodářské dostali se do správy veřejných věcí také lidé, kteří na vznesené úkoly nestačili ani mravně, ani vzděláním. Nebudeme si zastírat fakta, že jsou u nás lidé, kteří svého veřejného postavení zneužívají k tomu, aby bez práce pohodlně žili a bohatli. Žaluje se právem na korupci. Je-li někdo korupčníkem nebo spojencem korupčníků, je v zájmu státu, aby byl odstraněn. Je-li ještě k tomu politicky činným, je to dvojnásob nutné. Poctiví občané našeho státu musí být chráněni, a tu vláda a parlament musí svorně a cílevědomě postupovat a všeliké korupci čelit. Avšak nejen vláda a parlament, nýbrž všecky stavy a jednoty, co jsou povoláni vzdávat státu a národům směr a je vychovávat.
Je to především škola a učitelstvo všech stupňů, je tu duchovenstvo všech církví a jsou tu také spisovatelé a žurnalisté všech směrů.
Apeluji na tyto orgány, apeluji na inteligenci vůbec. My za naše národní obrození do značné míry děkujeme literatuře a inteligenci; převratem a nabytím samostatnosti, tato obrodní práce nestala se méně potřebnou, než v době naší závislosti. Nebyl bych upřímný, kdybych neřekl, že naše inteligence prožívá krizi. Francouzský spisovatel nedávno konstatoval zradu inteligentů – přemýšlejme také o poměrech našich!
Prodělali jsme zase jednou volby. Jimi voličstvo v ohromné většině se zachovalo klidně a dalo najevo, že od svých představitelů si přeje práci klidnou. Pokud dovedu pozorovat, a pozoruji bedlivě, neprojevuje se ve voličstvu nespokojenost, neboť není k ní příčiny: ale jsou lidé, kteří veřejnost otravují a anarchizují. Je charakteristické, že v tom mají vedení lidé, jimž republika svěřila vážné úkoly, které však nedovedli vyplnit. Není pravda, že se odstraňují odpůrcové političtí – odstraňují se a musí ustupovat z veřejného života lidé korumpovaní. Ten takzvaný Hrad sa v zájmu státu, a musí zůstat pro všechny časy budoucí ohradou proti politické malosti, fantastice a korupci. Je docela v pořádku, že elementy rozkladné jsou proti těm, kteří hájí právo a pořádek.”
Celý si ho můžete poslechnout zde.