Danielu Písařovicovou diváci pravidelně vídají na svých obrazovkách jako moderátorku Událostí, objevuje se i v pořadu Události, komentáře. V říjnu se ale objeví i v o něco neobvyklejší roli – soutěži Stardance. To všechno v době, kdy tlaky na veřejnoprávní média rostou a jejich odpůrci jsou čím dál tím hlasitější. Dokáží se ještě novináři v České televizi bránit autocenzuře?

K rozhovoru se spolu scházíme 21. srpna. Před několika minutami hovořil před Českým rozhlasem u příležitosti připomínky padesáti let od okupace Československa předseda senátu Milan Štech o tom, jak je nutné bránit veřejnoprávní média. Jak se na jejich roli díváte vy, zevnitř České televize?

Výročí, jako je toto, je přesně momentem, kdy musíme být opravdu slyšet, aby se nezapomínalo na to, co se dělo v minulosti. Společně s Českým rozhlasem, samozřejmě. V průběhu roku není mnoho významnějších dat, na která bychom měli poukazovat, než 21. srpen a invaze vojsk Varšavské smlouvy. V rámci Událostí jsme uveřejnili výzkum, který ukázal, že mnoho lidí opravdu neví, co se před padesáti lety dělo.

Jak ke zvyšování povědomí o naší historii mohou veřejnoprávní média přispět?

Tím, že budeme informovat kvalitně. ČT 24 dnes třeba po celý den vysílá ze speciálního studia a pozvala si do něj celou řadu hostů – takových, aby byl výběr co možná nejpestřejší. V Událostech jsme už celý týden před výročím 21. srpen připomínali. Nejrůznějšími zajímavými, neotřelými reportážemi. Abychom třeba k televizi přitáhli i mladší publikum, které se zas až tolik nedívá a má mnohdy největší mezery, co se dějin týče. Je potřeba zavzpomínat na novodobé události a poukázat na ně. Veřejnoprávní televize i rozhlas toto z mého pohledu činí.

Stále častěji zaznívají z jedné strany politického spektra útoky na Českou televizi, z druhé strany se ale zase zdá, že si paradoxně díky tomu mnoho lidí uvědomuje její důležitost. Myslíte, že je opravdu možné být vyvážený a objektivní? Kdy už je to pět minut pro Hitlera a pět minut pro Žida?

To je velmi složitá otázka, nad kterou často přemýšlím. O objektivitu a vyváženost se samozřejmě snažíme. Nejvíc jsem si to uvědomovala před prezidentskými volbami, zejména před druhým kolem. Editoři měřili, aby oba kandidáti měli úplně stejný počet sekund na vyjádření. Což už se může zdát přitažené za vlasy. Co změní dvě vteřiny, že? Vzhledem k neustálým výtkám a útokům chtěla mít ale ČT opravdu čisté svědomí a nechtěla, aby jí kdokoli cokoli mohl vyčítat. Nikdo pak – i na základě této maličkosti – nemůže tvrdit, že by Česká televize někomu nadržovala a zpracovávala věci tak, jak se jí to hodí. Coby insider mám pocit, že smysl pro korektnost je v televizi enormní. Prostor pro vyjádření dostávají všechny politické strany, vše se pečlivě zapisuje do tabulek. Ale je logické, že když je nějaká strana ve vládě nebo má ve sněmovně větší zastoupení, že bude slyšet častěji. Všechno musíme vnímat v určitém kontextu – průzkumy měřící pouze jednu veličinu, jsou opravdu vytržené z kontextu. Když se vrátím k prezidentské volbě, byli jsme opravdu hyperkorektní. Mluvili jsme o tom na poradách, před vysíláním. A pak jsme taky kontrolováni. Ale je jasné, že vždycky tady bude někdo, komu se to líbit nebude, ke spokojenosti všech to dotáhnout nemůžeme. 

Myslíte si, že stále se zvyšující tlak může u někoho vést k nějaké formě autocenzury?

Doufám, že tomu tak není. Já si u sebe nepamatuji moment, kdy bych si řekla, že něco raději neudělám, aby mi za to někdo nevynadal nebo mě nekritizoval. Novináři by měli dělat svoji práci stále stejně. Vždycky se budou ozývat politici, že se jim něco nelíbí a budou se nás snažit usměrňovat. V tom případě bychom měli tím spíš vytrvat a nenechat se od našeho úsilí odradit. Tlaku ze strany politiků bychom v žádném případě neměli ustupovat. Ale doba je vyšponovaná, to je pravda.

Jak vnímáte atmosféru v České televizi?

Čím dál tím horší, pokud jde o tlak zvenčí. Zároveň se z toho nikdo uvnitř nehroutí a není hysterický. Stále se snažíme dělat svoji práci dobře, pořád se nad ní zamýšlíme a debatujeme mezi sebou. Zveřejňujeme informace tak, jak přicházejí, a když je někde nějaká pochybnost, snažíme se problému přijít na kloub. 

Když jsme v Revue FORUM přinesli rozhovor s vaším kolegou Václavem Moravcem, říkal mi, že má pocit, že spolu se sílící koalicí proti veřejnoprávním médiím zároveň sílí hrozně zákonných změn, které mohou vést až k zestátnění České televize. Vnímáte to taky tak?

Samozřejmě že tu hrozbu vnímám. Pořád jsem ale optimistická. Když jsem viděla, kolik lidí přišlo kvůli nezávislosti České televize na Václavské náměstí, říkala jsem si, že kdyby začaly vznikat větší tlaky na zestátnění ČT, semknutí lidí a jejich odpor by je mohl zastavit. Zestátnění by byla podle mě katastrofa.

Je pro Danielu moderování Událostí vrcholem kariéry?

Jak se těší na účast v soutěži Stardance?

Jak se dívá na politickou angažovanost umělců?

Jaký vliv mají na vnímání veřejnoprávních médií dezinformace?

Tohle všechno a ještě mnohem víc najdete v novém čísle Revue FORUM. Předplaťte si jej ZDE.

Revue Forum Banner
Johana Hovorková
Johana Hovorková
Hlavní editorka deníku FORUM 24
Další články autora