Premiér v demisi Andrej Babiš postupně dokonává svůj státní převrat. Chce toho co nejvíce stihnout do chvíle, než s ním do chomoutu konečně vlezou sociální demokraté, aby se definitivně zničili a smazali z politické mapy. Ještě před tím ale budou předstírat, jak ho v zájmu demokracie hlídají.

Mnozí lidé považují slovní spojení “státní převrat” stejně jako pojem “diktatura” za přehnaný a nenáležitý k naší situaci. Ale nenechte se zmást – neopakujeme historii v jejích starých kulisách. Není tu řeč o střílení v ulicích a uniformách na každém kroku. Ani o fanatické ideologii. Přichází zcela nová éra a všichni sledujeme, jak se kola dějin otáčejí. Starý a odpudivý obsah se může snadno skrýt do nové a třeba i líbivé formy.

To, co momentálně realizuje šéf hnutí ANO, je postupné přebírání státu a vytvoření korporativistického modelu, v němž Babiš efektivně zkombinuje prvky lehkého vůdcovského fašismu se socialismem tak, aby výhodně a bezproblémově fungoval jeho holding Agrofert s novou divizí jménem Česká republika. Termín socialismus znamená opak individualismu (nikoli kapitalismu, jak se mnozí domnívají), a právě o něj Babiš a jeho vláda usilují postupným omezováním svobody, samostatnosti (zejména v podnikatelské sféře) a posilováním státní moci a kontroly. Drzost člověka, který v Evropském parlamentu umístil své hnutí mezi liberály a nechává si říkat „centrista“, je vskutku fascinující, když si uvědomíme, že nám znovu zavádí systém všemocného státu a centrálního řízení.

Konec dělby moci

Definitivně jasno je od chvíle, kdy se ukázalo, že za Babišem znovu stojí státní zástupci, kteří se spolu s ním podílejí na odstranění nepohodlného šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína.

To je opravdu vážná chvíle. Znamená to totiž, že již skutečně padlo to, co dělá demokracii demokracií: Myšlenka dělby a kontroly moci.

Státní zástupci sepsali elaborát, s jehož pomocí se spojili s výkonnou mocí (premiérem v demisi) proti policii. Nejde samozřejmě o konkrétního plukovníka Murína, ale o způsob, jak zastrašit úplně všechny vysoce postavené šéfy jednotlivých bezpečnostních složek v čele s těmi, které vyšetřují kauzu Čapí hnízdo a další Babišovy zřejmé potíže se zákonem.

Mocenský válec se přitom vymkl veřejné kontrole. Babiš nejprve zničil, zneškodnil nebo si ochočil nejsilnější média v České republice. Tím zásadně narušil zpravodajskou agendu všech ostatních médií, a to bohužel i s těmi veřejnoprávními. Českou televizi se ještě chystá dorazit, což bude další krok ke konečnému podlomení demokracie. Nemusí přitom televizi nutně zestátnit, jak požaduje Tomio Okamura. Hravě dokáže zničit její nezávislost tím, že nechá personálně obměnit její radu, až sněmovna neschválí její výroční zprávy. A pak se za obligátní pomoci svých kolaborantů vypořádá s jejími redaktory, které nazývá zkorumpovanou pakáží.

Poslední Babišovy kroky, které se udály paradoxně v době výročí sedmdesáti let od února 1948, který také začal spory o policejní špičky v době, kdy vládnoucí moc ovládala podstatnou část médií, ukazují, že předseda vlády má už situaci pevně v rukou.

Je otázkou, koho se Andrej Babiš rozhodne zbavit po Murínovi: Nabízí se policejní prezident Tomáš Tuhý, kterého se premiér v demisi pokoušel již v minulosti zdiskreditovat přes své Lidové noviny. Je také možné, že se bude snažit rozprášit Národní centrálu proti organizovanému zločinu, kterou vytvořil jeden z jeho hlavních nepřátel Milan Chovanec. Možností je více, většina kót je však už dobyta.

Máme poslední šanci: Ukázat Babišovi a jeho pomocníkům, a to včetně těch, kteří by se měli chovat jako zástupci demokratického státu, a nikoli holdingu Agrofert, že jim to neprojde bez pozornosti veřejnosti. A tam, kde je veřejnost v ulicích, tam je také vidět ze zahraničí. To je totiž jedna z mála věcí, které se Andrej Babiš ještě stále bojí. Babiš se bojí lidí na náměstích.  A Babiš se také bojí mezinárodního veřejného mínění a rizika své izolace.

V tom je naše poslední šance před definitivním nastolením odporného režimu, který bude po vzoru Ruska převlečený do demokratické maškarády, ale pod ní půjde o tu nejcyničtější samovládu oligarchy, který se nezastaví před ničím.

Naše šance je v masívním veřejném odporu vůči likvidaci naší svobody a našeho demokratického státu.

Právě v této době je nutné bránit nezávislou žurnalistiku. Předplaťte si Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Johana Hovorková
Johana Hovorková
Hlavní editorka deníku FORUM 24
Další články autora