ČSSD chce za nového ministra zemědělství Miroslava Tomana. Bývalý člen Rusnokovy vlády a Zemanův sponzor je ovšem spíš kandidátem Hradu, komunistů, potravinářské lobby a premiéra Babiše. Po krachu rodinné firmy Tomanových, která skončila u mafiánského bosse Krejčíře, zbyly dluhy 600 milionů korun.

Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman mladší je označován za „nezpochybnitelného odborníka“. Vedle bývalého kouzelníka se sponzorskými dary ČSSD Miroslava Pocheho je bezesporu nejzajímavější postavou, která má obohatit Babišovu menšinovou vládu. Je samozřejmě otázkou, zda se vůbec vládní koalice dohodne, nicméně oficiálně představený kandidát na post ministra zemědělství zasluhuje pozornost.

Syn komunistického papaláše

Syn bývalého místopředsedy komunistické vlády Miroslava Tomana, jemuž prezident Miloš Zeman udělil státní vyznamenání, na sebe poprvé významněji upozornil v létě 2013. Tehdy se stal ministrem zemědělství v prezidentské mimoparlamentní vládě Jiřího Rusnoka, která nakonec nezískala důvěru. Agrotrade, rodinná firma Tomanových, předtím přispěla na Zemanovu kampaň půl milionem korun. Téhož roku neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách jako lídr v Ústeckém kraji za hradní filiálku Stranu práv občanů. Jen mimochodem, dnes chce Miroslav Toman mladší vstoupit do ČSSD.

Už tehdy se v kuloárech neslo, že Andrej Babiš, majitel dominantního hráče na zemědělském a potravinářském trhu Agrofertu, má ve vládě svého ministra. Nedopustil by totiž, aby Potravinářskou komoru vedl někdo, kdo je mu proti srsti. Oligarcha sice tyto spekulace odmítal, nicméně se tehdy nechal slyšet, že je rád, že je Toman ministrem.

Historická paměť ministerstva

Prvním krokem, který Miroslav Toman mladší učinil po nástupu do úřadu, bylo navrácení portrétů ministrů z komunistické éry na jednu z hlavních chodeb, odkud je nechal odstranit jeho předchůdce Petr Bendl (ODS). Nechtěl se prý dívat na obličeje lidí, kteří v době násilné kolektivizace přivedli zemědělství tam, kam ho přivedli.

Nový šéf resortu byl zjevně jiného názoru. „Je to historická paměť ministerstva. Není důvod, aby tu nevisely,“ zdůvodnil své rozhodnutí a na zeď se tak vrátil i jeho otec, který seděl ve vládě Lubomíra Štrougala.

Má mu být za co vděčný. Po pádu komunistického režimu rozjeli ještě společně s bratrem Zdeňkem úspěšný potravinářský byznys. Přesněji řečeno úspěšný často na úkor jiných firem a daňového poplatníka. Klíčovou roli v něm hrála výše uvedená společnost Agrotrade, jeden z největších domácích potravinářských koncernů, který mimo jiné vlastnil drůbežárny Xaverov, producenta čajů Jemča nebo výrobce přísad do jídel Boneco.

Média věnovala podnikání Tomanů, v lecčems podobnému stylu majitele Agrofertu, pozornost už v minulosti. Podle časopisu Týden (2006) společnost Agrotrade „vypumpovala“ řadu firem. Týdeník Profit o dva roky později uvedl, že většina drůbežářských podniků pod taktovkou rodinného klanu zkrachovala, ale vždy na tom vydělal.

Kam zmizely stovky milionů?

Agrotrade se dostal výrazněji do zorného úhlu médií v červenci 2013. Tehdy přinesl týdeník Respekt informace o podivných osudech společnosti, a podrobněji se jim věnovali Reportéři ČT loni v květnu. V začátcích získala stamilionové bankovní úvěry hlavně od České spořitelny a nakupovala za ně podíly v potravinářských podnicích. Zatímco její dluhy rostly, většina majetku byla převedena jinam.

V červnu 2001 Tomanovi náhle přepsali těžce zadluženou společnost Agrotrade na neprůhlednou kyperskou společnost Finch Enterprises, přejmenovala se na Technology Leasing a přestala splácet dluhy České spořitelně.

V polovině roku 2002 došlo k nejpodezřelejší transakci, když firmu přes nastrčené spolupracovníky ovládl známý mafiánský boss Radovan Krejčíř, který v té době ještě působil v České republice. Následně na ni byl vyhlášen konkurz a Krejčíř byl za její vytunelování odsouzen na osm let vězení. Později uprchl do Jihoafrické republiky, kde jako šéf podsvětí vyfasoval třicet pět let.

Podle Respektu však byla soudem uznaná vytunelovaná částka ve výši 107 milionů, která šla za Krejčířem, mnohem menší, než celkový dluh bývalé firmy Tomanových ve výši téměř miliardy korun. Kam zmizely další stovky milionů?

Miroslav Toman mladší tvrdil, že s touto firmou a jejími dluhy nemá nic společného a chtěl se s Respektem soudit. Nakonec však ze soudu sešlo.

Nejvíce tratil daňový poplatník

O nejvíce peněz při krachu Technology Leasing přišel stát. Největším věřitelem byla státní Česká konsolidační agentura, jíž bankrotující společnost dlužila více než půl miliardy korun. Česká spořitelna na ni totiž převedla řadu rizikových úvěrů, což jí umožnila vláda Miloše Zemana, když rozhodla o jejím prodeji rakouské bance Erste.

Rodina Tomanových na bankrot své někdejší vlajkové lodi nejen nijak nedoplatila, ale dokázala z ní v rámci konkurzního řízení přes prostředníky získat zpět pro sebe nejzajímavější majetek v podobě akcií drůbežáren Xaverov. Jak uvedli Reportéři ČT, původně je výhodně koupila realitní developerská společnost Amádeus Real, která tak přišla k majetku v hodnotě nejméně 70 milionů korun. Vzápětí došlo k podivnému obchodu, kdy tyto akcie obratem prodala za pouhý milion korun.

Zlatá vejce z Xaverova

Pointa příběhu spočívá v tom, že tyto akcie získala za sedmdesátinásobně nižší cenu, než byly oceněny samotnou developerskou firmou, Českomoravská plemenářská unie, kterou v té době ovládala rodina Tomanů. Byla tak dokončena finanční operace, při níž se původní vlastník v rámci konkurzního řízení dostal přes „bílé koně“ k lukrativnější části svého majetku. Konkurzní správce byl později „shodou okolností“ zaměstnán ve společnosti Amádeus Real.

Po ukončení konkurzu museli věřitelé, především stát, odepsat zhruba 600 milionů korun. Tomanových se to už netýkalo, přičemž stejnojmenná akciová společnost Agrotrade, která s tou původní nemá nic společného, dále podniká. Do obchodního rejstříku byla zapsaná v říjnu 2002, dluhy nemá skoro žádné a patří jí řada firem jako Xavergen (chov krůt a kuřat), Xaverov (maso a polotovary) nebo Boneco (majonézy).

Zdeněk Toman řídí rodinné firmy a jeho bratr se angažuje v profesních komorách, souvisejících s oborem jejich podnikání. Když dostane příležitost, tak znovu nastoupí na ministerstvo zemědělství. Bude vědět, jak dále posílit rodinný byznys. Vyzval už předchozí Sobotkovu vládu, aby zavedla povinné kvóty pro obchodní řetězce, na jejichž pultech by muselo být až 80 procent potravin vyrobených v České republice. Tehdy to ještě nevyšlo, ale dnes? Vždyť by nejvíce vydělal Agrofert.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora