Bojovník proti elektronické evidenci tržeb Ivo Hucl vystoupil ve čtvrtek v Senátu Parlamentu České republiky. Měl dostat prostor, aby řekl své k petici proti EET, kterou inicioval a pod kterou se podepsalo 20 tisíc lidí. Ivo Hucl prostor skutečně dostal. Ovšem na místo slíbených 20 minut měl jen 6 minut. Nemohl tak přednést svůj projev. Proto ho deník FORUM 24 přináší. V neupravené formě je zde:

Vážený pane předsedo, vážení senátoři,

rád bych zde pronesl několik slov jménem více než 20.000 signatářů Petice za zrušení zákona  č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb. Některé argumenty většina z Vás již slyšela, přesto považujeme jejich shrnutí na tomto plénu za důležité.

Je tomu právě rok, co prakticky vstoupila v platnost první „vlna“ tohoto zákona.  Ministerstvo financí oslavilo toto výročí pajánem v Lidových novinách z pera náměstkyně Aleny Schillerové s názvem Báječná léta s EET – rok první. Je více než symbolické, že název textu je vypůjčen z titulu knihy, v které autor líčí příběh rodiny vzdorující nastupující normalizaci.

Zákonem o EET bylo dosud „postiženo“ 161.000 živnostníků. Co tedy onen „báječný“ rok
s EET českým občanům přinesl? Jak zlepšil jejich život, jak narovnal podnikatelské prostředí? Jakým přínosem byl pro státní pokladnu?

Je třeba připomenout, že mnohokrát zdůrazňovanou prestiž EET jako druhého nejlepšího zákona roku 2016 v anketě Zákon roku trochu devalvuje nedávno udělená hlavní Anticena
v anketě Křišťálová lupa. Tu odborná porota udělila EET za zbytečné a nepromyšlené zavádění elektronické evidence v on-line světě, které výrazně zhoršilo zákaznický servis.

Do jisté míry je však nutné ocenit jeho technické zavedení. Systém, přestože je zastaralý a bude muset být inovován, funguje relativně dobře a byl spuštěn jen s malými technickými komplikacemi – například dablováním tržeb nebo výpadky připojení. Obdivuhodná jsou i zveřejněná data, že podnikatelé vystavili 3,3 miliardy účtenek, že průměrná délka odezvy z centrály je 15 milisekund, že byly zaregistrovány tržby (nikoliv příjmy) za 1,1 biliónu korun. Čte se to krásně. Škoda ale že tato čísla nemají žádný skutečný obsah a praktický smysl. Vypovídají jen o naprostém odtržení od reality vysokých státních úředníků. Je děsivé, jak nesnesitelně lehce zmizel z těchto tabulek člověk a jeho skutečná každodenní práce.

K čemu mělo EET posloužit? Především k eliminaci daňových úniků a šedé ekonomiky. Největší úniky podle statistik pramenily a pramení v ČR z obchodu s pohonnými hmotami, lihem, elektronikou, obilím, masem a ve stavebnictví. Za zloděje však byli označeni hlavně řemeslníci, hostinští a drobní podnikatelé. Kuratela EET dopadá především na občany, kteří podnikají na venkově; postavili zde domy, dílny, koupili pole, založili rodiny, které se často na jejich podnikání podílejí. Devadesát procent těchto živnostníků poctivě plní své povinnosti, komunikují s úřady, podávají daňová přiznání. Nemají možnost se odstěhovat, vyvést zisky do daňových rájů či si je za pomoci daňových expertů výrazně vylepšit. Opravdu tady někdo věří, že tito lidé budou riskovat svá pracně budovaná zázemí kvůli několika tisícovkám neodvedené daně? Legálně neplatit daně, vyvádět peníze z ČR mohou velké koncerny a korporace, nikoliv někdo, jehož živnost může několik negativních referencí zcela zničit. Jistě, někteří občas udělají chybu, protože zákony, předpisy a nařízení, která se na ně valí, již nezvládne ani odborné právně-ekonomické pracoviště. A živnostník pracující 10 až 16 hodin denně nemá na studium těchto abstraktních materiálů ani energii, ani čas. Takoví podnikatelé spíše potřebují poradit a pomoci, ne trestat neustálým šmírováním a likvidačními pokutami. Pokud se nechají zkrachovat jen proto, že mají malé zisky, bude to mít pro český venkov dlouhodobé sociální, kulturní i emancipační důsledky. Ne všechno, co se nedá vyjádřit penězi, je totiž bezcenné.

Šedou ekonomiku je možné vnímat jako problém třeba v Bolívii nebo v Gruzii, ale ne v Čechách. Zde si podnikání mimo „systém“ dobrovolně vybere převážně jen organizovaný zločin, který si tak jako tak EET zcela jistě pořizovat nebude. V těchto případech jsou na místě právní nástroje jako policie, exekuce nebo následně EET jako trest a ochranný dohled. Pokud někteří drobní živnostníci vstupují do stínu šedé ekonomiky, není to z jejich strany volba, ale životní nutnost, jak vzdorovat obrovskému přímému nebo i nepřímému daňovému zatížení ze strany státu, aby jim vůbec zbylo na holé živobytí. Ani EET od těchto podnikatelů nevybere do státní pokladny korunu navíc. Místo tohoto nejnákladnějšího
a nejkomplikovanějšího nástroje na výběr daní všech dob s návdavkem infantilní Účtenkovky by bylo účelnější zřídit při finanční správě poradenská centra, která těmto lidem nabídnou pomoc – například jednodušší verzi placení daní. Finanční úřady se musí začít chovat ne jako exekutoři, ale jako majitelé firem, kteří chtějí, aby se jim klienti vraceli.

A výběr daní? Paní náměstkyně uvádí, že jen na DPH bylo na konci října meziroční navýšení o 26 mld. Kč, což představuje nárůst o 9,1 procenta, při růstu HDP 4,1 procenta. Odhlédneme-li od nekorektnosti této analýzy a faktu, že přesná data budou k dispozici, až se odevzdají daňová přiznání za rok 2017, je nutné toto číslo ještě výrazně „očistit“ a zkorigovat. Dávat ho do přímé souvislosti jen s EET není opravdu fér. Své sehrála inflace, nárůst cen v restauracích a ubytovacích zařízeních (částečně vlivem EET), zvýšení cen některých potravin, růst mezd, růst důchodů a nízká nezaměstnanost. Občané mají prostě více peněz a více utrácejí. Jen za poslední rok přijelo do ČR o půl milionu zahraničních turistů vice než dříve, což je nejvyšší číslo od počátku tisíciletí. Optimistická data je nutné ponížit o další náklady: o desítky milionů za správu IT systému, 86 milionů měsíčně za Účtenkovku, o platy stovek nových úředníků; též o výdaje na 76.000 kontrol, kterými finanční správa potěšila v minulém roce podnikatele a samozřejmě za 12.000 správních řízení a administraci 4.000 pokut. Nejdůležitější informací by pro vás mělo být (tato data jsme z MF získali včera), že nárůst přihlášení k DPH u oborů bez EET byl oproti roku 2016 trojnásobný než u oborů s EET, navíc u oborů s EET klesl podíl na výběru DPH asi o 1,75%, což lze vyčíslit ztrátou kolem 6 mld. Kč/rok.

Podle informací finační správy se nejhorší pesimistické prognózy o desítkách tisíc končících živností nenaplnily. Podle jiných informací pozastavil nebo zcela ukončil živnost každý desátý. Většinou s podnikáním průběžně končí někteří starší podnikatelé, důchodci, malé trafiky, koloniály a některé venkovské hospody; své ordinace se chystají uzavřít starší obvodní lékaři. Jen v mém bezprostředním okolí ukončil podnikání zámečník, řezník, dvě trafiky, koloniál. Paní náměstkyně Schillerová má určitě pravdu, že existují i jiné důvody, proč tyto živnosti zavírají. Zapomněla však dodat, že čtyři nejdůležitější – nárůst byrokracie,  zvyšování minimální mzdy, zákaz kouření a zavedení EET – padají na vrub špatných rozhodnutí minulé vlády. Jen 20 % nynějších potíží způsobují živnostníkům jiné důvody, například nedostatek kvalifikovaného personálu.

Velkým mýtem se stalo též tvrzení o narovnání podnikatelského prostředí. Jedna signatářka mi napsala: „Ptám se vás, kde jsou v EET schované hodnoty jako rovnost, svoboda podnikání a demokracie? Není to spíš jedna z tváří diktatury?“ EET podnikatelské prostředí nenarovnává. Z podstaty rovnosti je totiž zcela lhostejné, zda všichni podnikají s pokladnami, nebo bez pokladen; důležité je, že k této skutečnosti přistupují s důvěrou a svobodně. EET však od počátku neplatí pro všechny a každá výjimka vnáší do podnikatelského prostředí jen další pokřivení, nespravedlnost a diskriminaci. Například IT gramotné zvýhodňuje před IT negramotnými, i když tito dosud technologie ke svému podnikání vůbec nepotřebovali. Ale hlavně rozevírá nůžky nerovnosti mezi podnikáním ve městech a na venkově. Kupní síla, hustota osídlení nebo dopravní obslužnost jsou totiž na venkově a ve městěch zcela rozdílné a nesrovnatelné.

V psychologické rovině působí EET jako víra, která musí nejdříve stvořit démony, aby obhájila sama sebe. Démonem jsou živnostníci a podnikatelé, kteří se rozhodli neviset na státu a živit se vlastní prací. Vykoupení z jejich nekalých rejdů údajně přináší všespasitelná účtenka. Opravdu někdo vážně věří, že bude-li někde evidováno každé prodané kafe, lízátko nebo párek, stane se svět lepším místem k žití? Ve třetím tisíciletí je to chmurně středověká vize.

EET také daleko výrazněji zasahuje do ekonomiky provozu, než jak se uvádí.
Z “kalkulačky“ za 3 tisíce se často vyklubalo zařízení za dvacet i více tisíc korun. Systémy, které podnikatelům přinášejí i vedlejší pozitivní efekty jako například vedení skladového hospodářství, jsou řádově ještě dražší. Další investicí jsou měsíční platby za internet nebo servis; zařízení srovnatelné kvalitou s mobilním telefonem nevydrží víc než mobilní telefon, za 3 roky se bude muset koupit nové. A i kdyby toto zařízení stálo jen 2.000 Kč, nemá vůbec smysl, aby si ho pořizoval třeba jazzový hudebník, který za rok prodá na koncertech 100 autorských cédéček. Velice zdržují opravy odeslaných překlepů. Další nepřímá zatížení popsala signatářka, která provozuje Rýchorskou boudu v Krkonoších: “Prodej se díky čekání na lístky EET několikanásobně zdržuje, často někdo nevydrží a odejde. Další personál bych mohla zaměstnant na úklid účtenek, které se v Národním parku válí všude kolem.“

Bagatelizují se problémy s internetovým připojením. Hlavní problém není jen jeho úplná absence, ale především dílčí výpadky. Systém nezvládá částečné odesílání dat a než pokladní systém obdrží chybový kód, kolikrát čekáte několik minut. Tuto okolnost mohou dosvědčit i pracovníci finanční správy, kteří u nás při prováděné kontrole EET čekali přes 10 minut. Ve špičkách internet vypadává tak třikrát v týdnu, hlavně o sobotách a nedělích. Jistě, tržbu můžete odeslat později. Pro velkou firmu nebo hotel, která má stálý office, to problém není. Jenže když musíte obsloužit frontu lidí, stává se situace neřešitelnou. Většina drobných venkovských podnikatelů si totiž jednoduše nemůže dovolit práci externích účetních, kteří by odstraňovali chyby.

Třetí a čtvrtá vlna EET je ve smyslu fiskálního očekávání ještě problematičtější. Zájem na neevidenci totiž nebude mít v první řadě řemeslník, ale zákazník. Pokud nepotřebuje generovat fakturační náklady, vydělá okamžitě několikanásobně více, než nabízí ve výhrách Účtenkovka. Možnost kontroly například u kominíků, instalatérů nebo zedníků je téměř nulová. Někteří se již teď vrací k melouchaření. Finanční správa by musela najmout celou armádu nové ideopolicie, aby dokázala 100% dodržování zákona skutečně uhlídat.

EET je špatně připravený zákon, který byl schválen bez řádné oponentury a který nepřináší nic ani státu, ani podnikatelům; deklarované přínosy jsou více než sporné. Vzhledem
k potřebě neustálých úlev, výjimek a změn EET podnikatelské prostředí nenarovnává, ale jen pokřivuje. Diskutované vyjmutí pro plátce paušální daně nebo živností s obratem do 250.000, 500.000 nebo 750.000 znamenají pro část živnostníků jistou úlevu, ale praktický význam by přinesla až diskuze o obratech od 2 milionů korun. Tím se však v zákoně otevírají příliš velké díry a prostředí k podnikání se dále komplikuje a zhoršuje. Deziluzi poctivých živnostníků z politiky minulé vlády je nutné rozředit nějakým pozitivně motivačním gestem. Pro tuto zemi je totiž jejich každodenní práce z hlediska dlouhodobé perspektivy přínosnější než působení na dotacích a pobídkách parazitujících velkých korporací. Jako nejúčinnější pomoc v jejich nelehkém údělu vidí signatáři této petice v definitivním zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.                                                           Ivo Hucl

 

 

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner