Aféra Šlachtagate, která vyústila v zatím nejvážnější vládní krizi, je mnohem zásadnější, než se na první pohled zdá. V této partii nejde jen o osud jednoho plukovníka, kterého jeho ochránce Babiš, někteří státní zástupci a spřátelení novináři utvrzovali v jeho výjimečnosti. Především ukázala směr, jak zastavit rozpínavost Babišistánu, který narazil na svoje limity.

Andrej Babiš vyhodnotil plán organizační změny v policii jako ohrožení vlastní moci. Proto proti ní přes vlastní média rozpoutal nezvykle agresivní kampaň. Zúčastnili se jí mnozí aktéři, na které se potom často odkazoval. Ti si museli uvědomovat, že tak podpírají udržení jeho vlivu v bezpečnostních složkách, který se nečekaně začal hroutit v základech.

[ctete]63128[/ctete]

Babišův živý štít

Šéfovi ANO se hodil každý hlas, který policejní reformu zpochybňoval. Obratem jej vytěžil. Ať už šlo o státní zástupce, tzv. protikorupční aktivisty, jednotlivce v ostatních politických stranách, nebo novináře z Respektu. Pro něj je výhodné postavit je před sebe jako živý štít, a nechat je bojovat de facto v jeho prospěch. Většině z nich to vůbec nepřijde divné. Vždyť spolu s Babišem, který vyrostl díky gigantickému klientelismu a neprůhlednému financování v počátcích podnikání, bojují za „správnou věc“.

O ztrátě kontroly nad vývojem svědčí Babišova viditelná nervozita. Majitel Agrofertu musel nasadit silové metody, které zná z byznysu. Opravdu nevidí rád, když mu někdo leze do zelí. A pokud takové aktivity přesáhnou určitou mez, použije všechny metody, aby svého konkurenta oslabil, „nepřátelsky“ převzal nebo zničil. Jakákoli ztráta vlivu je nemyslitelná.

V politice se chová úplně stejně, vždyť chce stát řídit jako firmu. Proto na klíčová místa ve státní správě dosazuje nebo vyhledává spřízněné figury, které mu pomáhají pěstovat jeho ekonomický a politický vliv. A v případě ohrožení svých zájmů startuje osvědčený „východní“ raketeering v podobě nevybíravého zastrašování a vydírání. Nehodlá se přitom zastavit před ničím a rozumí jenom síle. A jak se ukazuje, jedině síla ho může zastavit či aspoň přibrzdit.

Šlachtovo taktizování

Za samostatnou kapitolu stojí kroky bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty. Dobrovolně se zúčastnil této vysoké hry, ve které nešlo v první řadě o něj, ale o posílení či oslabení Babišova vlivu. Tím se definitivně zařadil po jeho bok, a ačkoli se přímému propojování bránil, ztratil svoji deklarovanou nezávislost.

Zároveň zcela odhalil způsob svého uvažování. Žil v představě, že si může dovolit vše, jelikož má vlivné přímluvce. Proto si dovolil teatrálně složit funkci a ohlásit, že se vrátí jedině tehdy, pokud bude zastavena reorganizace a odstoupí policejní prezident. To je zcela nemyslitelný postup, který odporuje všem služebním předpisům.

Když poté zaznamenal, že jeho politický spojenec Babiš vyhrožuje vypovězením koaliční smlouvy, nesprávně vyhodnotil, že tím policejní reforma končí. Spřízněnému serveru Aktuálně.cz oznámil, že jej poslední vývoj vede k přehodnocení rozhodnutí opustit policii. Téhož dne krátce poté, co ministr vnitra organizační změnu podepsal, definitivně oznámil, že za těchto okolností pro sebe v policii nevidí místo.

Šlachta až příliš okatě ladil svoji taktiku s Babišovou strategií a všechno vsadil na jednu kartu. Nakonec tak sám sobě uzavřel dveře v policejním sboru.

Amatérismus hnutí ANO

Aféra Šlachtagate zároveň ukázala, že Babiš možná ovládá jednoduchý a populistický marketing, který části veřejnosti vyhovuje, ale z politické strategie nepochopil vůbec nic. Jinak by nemohl kalkulovat s nesmyslnou představou, že je možné vypovědět koaliční smlouvu a zároveň zůstat ve vládě.

Tato představa odporuje všem pravidlům parlamentní demokracie. Je jen dalším potvrzením, že hnutí ANO je skutečně chybou v systému, jak tvrdí jeho šéf, jelikož se stále častěji pouští cestou cimrmanovských slepých uliček. Jak by asi mohla fungovat vláda, kde si její část drží křesla a zároveň odmítá dodržovat její programové prohlášení? Kde by hnutí ANO v parlamentu hledalo spojence pro prosazování svých návrhů? Snad mezi komunisty, jako v případě zdanění církevních restitucí?

Toto nepochopení parlamentní malé násobilky je jen produktem politického amatérismu hnutí ANO, který překonává věhlas Věcí veřejných. Ani Vít Bárta by si něco podobného nedovolil. Není divu, že někdo racionálnější Babišovi tuto myšlenku rozmluvil. Jediným myslitelným krokem by v takovém případě byla demise ministrů z hnutí ANO, což Babiš nepřipustí. Je to příliš riskantní krok, který by se mu mohl vymstít.

Pelikánovy veletoče

Někteří aktéři koaličního sporu sehrávají tragikomickou roli. V první řadě ministr spravedlnosti Pelikán, který oznámil, že policejní reorganizace je takový problém, že by v případě jejího schválení vážně uvažoval o rezignaci. Prý je ohroženo vyšetřování korupčních kauz a hrozí úniky informací ze živých spisů. Ke svému slibu se však dnes nehlásí.

Přitom především ze Šlachtových kauz unikají informace z policejních protokolů už několik let jak na běžícím pásu, a to zejména do Babišova tisku. Jsou používány jako nástroj politického boje, a je velkou chybou dozorujících státních zástupců, že už dávno v této věci neiniciovali vyšetřování. Proč asi?

Typickým příkladem je aktivita Ištvanových lidí, kteří zřejmě v policejní reorganizaci spatřují zločinné spolčení nebo sabotáž proti státu. Podobné konstrukty se už v jejich právním arzenálu objevily. Nejenže jejich zásah na policejním prezidiu probíhal on-line, ale zároveň byl doprovázen masivním únikem ze živého spisu do Lidových novin.

Na tento lapsus by měl dohlédnout nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, protože zdroje tohoto nezákonného úniku jsou možné jen dva: Šlachtův ÚOOZ nebo olomoucké vrchní státní zastupitelství.

Protikorupční manipulace

Asi nejtrapnější kulisou této hry je Babišova manipulativní snaha poukázat na to, že hnutí ANO je dnes jediným garantem boje proti korupci. Jestli bylo do této doby ohroženo vyšetřování některých kauz, tak zejména těch spojených s ministrem financí. O tom svědčí odposlouchávání vyšetřovatelů Čapího hnízda Šlachtovým útvarem a zjevná snaha je zpochybnit, což majitel luxusní farmy často používá.

Další kauza Agrotec, kde byli Babišovi manažeři obžalováni po zvláštních průtazích dva roky od jejich obvinění, se pohnula až dnes. Za normálních okolností by už rezignoval minimálně první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, který v té době firmu vedl.

Babiš zároveň zapomněl, že bývalý hlavní manažer hnutí ANO, Vladislav Koval, už byl za korupci pravomocně odsouzen. A nechce ani slyšet, že je ve hře vyšetřování podezření z bankovních manipulací v jeho rezortu či ovlivňování čerpání evropských fondů ve prospěch velkých chemických firem v čele s Agrofertem.

Je signifikantní, že podle Babiše „všetci kradnú“, jenom obvinění dotýkající se jeho osoby jsou účelová a vylhaná.

Vrátí impérium úder?

Odstartování policejní reorganizace je důležitý zlom, který zasadil rozpínavosti Babišistánu citelnou ránu. To však neznamená, že válka končí. Agrofert prohrál jednu bitvu, nikoli válku. Lidové noviny jistě chystají munici pro její pokračování. Už dnes avizují, že vyústěním této kauzy může být skandál na policejním prezidiu. Potenciálním útokům budou vystaveni všichni, kdo se oligarchovým zájmům postavili.

Čas ukáže, jestli to v takovém případě budou kauzy tak či onak spojené s činností Šlachtova protimafiánského útvaru. Tato pravděpodobnost hraničí s jistotou. Zároveň však platí bumerangový efekt. V aféře Šlachtagate Lidové noviny svému majiteli prokázaly medvědí službu a přispěly ke Šlachtově diskreditaci. To samozřejmě hrozí ve všech podobných případech do budoucna.

[ctete]63624[/ctete]