Vládní tažení proti malým podnikatelům nemá konce. Koaliční poslanci s přispěním komunistů a hnutí Úsvit definitivně schválili daňový balíček. Jeho klíčovou součástí je snížení limitů pro uplatnění výdajových paušálů na polovinu, což početné skupině živnostníků zvýší byrokracii. Sobotkova vláda navzdory proklamacím komplikuje život podnikatelům a nehodlá s tím přestat.

Babiš: Nechceme už živnostníky obtěžovat

„Tím, že přicházíme s elektronickou evidencí tržeb a na živnostníky dopadá řada jiných změn, jako je chystaný zákaz kouření v restauracích, omezení výherních automatů, kontrolní hlášení a podobně, nechceme teď znovu zavádět další novinky, kterými bychom tyto lidi obtěžovali,“ nechal se před časem slyšet ministr financí. „Počkáme dva roky, jaký dopad na výběr budou mít současná opatření. Pak by se měla udělat analýza a na jejím základě novela zákona o dani z příjmu. Tu určitě potřebujeme, ale bude to až na další vládě,“ dodal.

Andrej Babiš slovo nesplnil. Na analýze mapující, jak drobní podnikatelé platí daně i sociální odvody na důchody, sice jeho resort zapracoval, nicméně další negativní změny týkající se živnostníků protlačil ještě v Sobotkově vládě.

Co se minulý týden ve sněmovně odehrálo? Vláda protlačila balíček daňových změn vrácený senátem. Na jedné straně sice živnostníkům s výdajovými paušály vrací daňové zvýhodnění na vyživované děti a slevu na druhého rodiče, ale za cenu dramatického ořezání výdajových paušálů na polovinu.

Výdajové paušály se doposud daly využít u příjmů do dvou milionů korun ročně, nyní se tento limit snižuje na jeden milion. Maximální výše paušálních výdajů rovněž klesly na polovinu a jsou rozděleny podle oboru podnikání na čtyři úrovně od 30 do 80 procent (od 300 do 800 tisíc korun).

K tomu je nutné zdůraznit, že zavedení výdajových paušálů bylo hlavně motivováno snahou ulehčit malým podnikatelům bez vlastní účetní od papírování. Aby ti, kteří se pro ně rozhodnou, nemuseli dokládat přesné celoroční výdaje, ale uplatní je paušální procentuální částkou.

Zvýšení odvodů o stovky tisíc?

Co bude tato změna znamenat pro podnikatele s příjmy od jednoho do dvou milionů korun? Server Podnikatel.cz spočítal, jak se jim tyto změny projeví na dani z příjmů a sociálním a zdravotním pojištění. U této skupiny by došlo k výraznému zvýšení odvodů o desítky až stovky tisíc korun ročně podle počtu dětí, přičemž nejhůře by dopadli ti, kteří nemohou uplatňovat žádnou slevu na vyživované dítě.

Například u živnostníků s ročním příjmem dva miliony korun uplatňujícím výdajový paušál 80 procent a nevyživujícím žádné dítě by celkové roční odvody stouply o 290 tisíc korun. Živnostník s jedním dítětem a stejným ročním příjmem uplatňující paušál 60 procent by přišel o 204 tisíce korun.

To jsou ovšem hypotetické propočty, pokud například tito podnikatelé sice neuplatnili slevy na děti, ale mohli je využít jejich zaměstnaní partneři. Návrat daňových slev za cenu omezení paušálů se jim tak v konečném důsledku nemusí vyplatit. Tato změna však především donutí dotčené podnikatele přejít na skutečné vykazování nákladů, takže zamýšlený efekt zlepšení daňového výběru je ve hvězdách. Proč?

Kdo daňově neoptimalizuje, okrádá vlastní rodinu

Samotný ministr financí ukázal cestu, jak z takové situace vybruslit. Všechny podnikatele, s výjimkou sebe sama, označil za zloděje, kteří okrádají stát. Přitom však prokázal mimořádnou schopnost hledat všechny cesty, jak se vyhnout placení daní. Stal se čelným představitelem modifikovaného hesla z minulého režimu: „Kdo daňově neoptimalizuje, okrádá vlastní rodinu.“

Snadno se tak může stát, že jeho ministerstvo nevybere víc, protože dotčení podnikatelé si budou počínat stejně jako hlavní výběrčí daní. Bohužel za cenu dramatického nárůstu papírování a povinnosti vést účetnictví, a to na úkor času na vlastní podnikání.

Andrej Babiš, hlavní projektant největšího nárůstu byrokracie v podnikání v polistopadové historii, tak znovu přiložil pod kotel. Zejména živnostníkům, kteří si musejí sami shánět zakázky, nemají nárok na dovolenou a další zákonem zaručené benefity jako zaměstnanci, a od státu jen požadují, aby je nesvíral stále těsnější administrativní kazajkou. Těm, kteří nemají rozpočet na divizi daňových expertů, schopných vymýšlet kličky typu Čapí hnízdo, korunových dluhopisů nebo nebývale výhodných prodejů vlastní firmě. Těm, kteří současně nepobírají žádné státní dotace.

Tím však atak současné koalice, zejména hnutí ANO a ČSSD, na živnostníky nekončí. Mladá fronta DNES už loni v květnu informovala o tom, že živnostníci platí nízké daně, a vláda si na ně chce proto posvítit. Změny zdanění ale jen navrhne, do voleb je schválit nestihne.

„Posunuli jsme se od původního záměru paušálů, tedy zjednodušení vedení účetnictví pro drobné živnostníky. Dnes jsou výdajové paušály využívány úplně v jiném rozsahu,“ kritizuje Roman Sklenák, šéf poslanců ČSSD. „Výsledné daňové zatížení živnostníků bude stanovovat až ministr financí následující vlády,“ doplnil pro deník Andrej Babiš.

Paušální daň i firmám ve ztrátě?

Podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové, která připravuje nový zákon o daních z příjmů, by nové řešení „mělo zamezit dlouhodobému nevykazování příjmů“. Vycházet bude z výše uvedené analýzy.

Možným řešením by podle ní mohla být povinná paušální daň, nehledě na to, jestli je či není firma ve ztrátě. Záleželo by na tom, v jaké lokalitě živnostník podniká a v jaké živnosti. Jak uvádí Mladá fronta DNES, například v holičství nebo v hospodě by se platila roční paušální daň podle počtu křesel či židlí a podle toho, v jakém kraji by provozovna fungovala. Paušály by se předem stanovily. Inspirace se nabízí v zahraničí. Na Slovensku zavedli každoroční poplatek za licenci na podnikání – podle velikosti firmy začíná na 480 eurech (necelých 13 tisíc korun). Devět tisíc podnikatelů skončilo.

„Nikdo přece nepodniká, aby byl ve ztrátě,“ namítá Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Je-li nějaká pochybnost, že někdo podvádí, pak má berní úřad celou řadu kontrolních mechanismů.“

Ministerstvo financí je však zjevně jiného názoru. Malí a střední podnikatelé přitom tvoří páteř české ekonomiky. Firmy zaměstnávající jednoho až devět pracovníků u nás tvoří více než 95 procent všech podniků. Živnostníci jsou u nás největším zaměstnavatelem, práci u nich nachází více než třetina všech zaměstnanců.

Proto není možné nevidět, jak současná koalice usilovně pracuje na tom, aby se postavení malých podnikatelů a živnostníků zhoršovalo. A to i přes barvotiskové předvolební proklamace, jak na ně myslí. Po příštích volbách však může být ještě hůř.

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora