Našemu prezidentovi se podařilo vnutit české veřejnosti absurdní tezi, že ke svému životu potřebujeme skvělé vztahy s Čínou. Už jeho předchůdce zmanipuloval část české veřejnosti k negativnímu vztahu vůči Evropě a naopak Rusko vykreslil celkem sympaticky. Tato dlouhodobá práce Klause a Zemana proti českému spojenectví se Západem přináší postupně své plody. Část české veřejnosti je schopná opustit jakoukoli racionalitu a přimknout se ke slovanskému dubisku a k vidině čínských investic. Co na tom, že ty investice jsou v celkovém objemu směšné a výprodej českých firem Číňanům není právě s ohledem na jejich autoritativní režim a globální mocenské choutky v souladu s našimi národními strategickými i bezpečnostními zájmy? A co na tom, že Rusko násilně anektovalo území cizího suverénního státu? Takhle Klaus a Zeman určují tón a stanovují nové normy české politiky, která nyní vyvrcholila konfliktem o kvóty na přerozdělování uprchlíků.

České republice se „podařilo“ zcela změnit svůj obraz. Ze vzorné země, v níž proběhly po pádu komunismu účinné demokratické reformy a jež si získávala respekt po celém světě, jsme se díky populistickým politikům dostali mezi sobecké kverulanty s nepříliš důstojnými vlastnostmi. Čeští diplomaté v EU upozorňují, že o České republice se už nemluví jako o „jedné z nových zemí v EU“, nýbrž prostě jako o východní Evropě. Antipatie k Čechům se již prý odráží i v čistě mezilidských vztazích. Deník Právo dnes uvádí, že na jednom aktuálním evropském jednání belgický kolega české zástupce ani nepozdravil.

Antizápadní styl české politiky se díky imigrační krizi odkryl v nevídané míře. Sobotkovo hlasité odmítání kvót opravdu naštvalo mnoho evropských politiků. Sobotka může mít ke kvótám legitimní výhrady. Nabízí se především ta výhrada, že nelze nikoho nutit, aby u nás bydlel, když tu bydlet nechce. Nicméně principiálně negativní a navíc hlasitý postoj je skutečně pro Českou republiku nebezpečný a vymstí se nám. Stačí se totiž podívat do tabulek, k jak směšně nízkým číslům nás Evropa při stanovení kvót „nutí“. Česká republika by bez problémů zvládla desetinásobek těch tří tisíc přidělených běženců. Podstatnější téma dialogu s Evropou, než jsou aktuální kvóty, je to, co bude dál. Jaká opatření dohromady EU přijme, aby se nekontrolovatelná imigrace zabrzdila a zastavila. Toho lze však dosáhnout pouze při intenzivní spolupráci s evropskými spojenci.

Česká republika nastoupila velice nebezpečný kurz politiky. Stavíme se zády k epicentru civilizace, kultury i bohatství. Orientujeme se na despocie, jejichž mentalita a částečně i životní úroveň zamrzla ve středověku. Putujeme do pralesa, kde se prohánějí druhohorní ještěři. Až se definitivně odpoutáme od toho nenáviděného Západu se všemi jeho kulturními vymoženostmi, jimiž tak pohrdáme, tak se o nás určitě Rusko s Čínou moc hezky postarají. Hlavně tedy o Miloše Zemana. On se k těm druhohorním ještěrům celkem hodí.

Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora