V týdeníku DOTYK vyšel pozoruhodný rozhovor s politologem Petrem Robejškem. Jeho výrazně proruské a protizápadní vyznění je nepochybně důvodem, proč o tomto rozhovoru rozsáhle a s gustem referovaly Parlamentní listy, které se zcela orientují na rozkládání české společnosti a demontáž západní orientace polistopadové české politiky. Pominuly přitom, že rozhovor měl díky otázkám Karla Hvížďaly značně polemický charakter, a vtiskly mu svůj nezaměnitelně vykřičený styl, který v originální verzi nemá.

Docent Petr Robejšek vysvětlil čtenářům, že západní politici prováděli na Ukrajině zahraničněpolitické dobrodružství a Vladimir Putin prostě jen využil šance, tedy toho, že Západ není schopen bojovat. O morálním či bezpečnostním rozměru ruské agrese proti suverénnímu sousednímu státu neřekl Robejšek ani slovo. Zato nešetří Ameriku, že se pokoušela nezodpovědně Ukrajinu „pozápadnit“. Z logiky Robejškova výkladu vyplývá, že pozápadňování je jakási nevkusná činnost, kterou si Západ nemůže dovolit proto, že je slabý, a Rusko si naopak může dovolit okupovat části Ukrajiny proto, že je silné a ochotné bojovat.

Tuto svoji interpretaci situace prezentuje jako „inteligentní vhled“, který je osvobozený od předsudků vůči Rusku. Nechybí tu ani oblíbená mantra všech příslušníků proruské páté kolony, že Rusko má být spojencem Západu v boji s Islámským státem. Podle Robejška je ruská akce v Sýrii pozitivní a efektivní.

Tento styl politologické analýzy má jednu zásadní závadu. Člověku je celkem jasné, co tím Robejšek sleduje. Především je třeba zakrýt to ohromné svinstvo, kterého se Putinův režim dopustil vůči téměř bezbranné a těžce zkoušené Ukrajině. A ruskou pomoc syrskému prezidentovi Asadovi, tedy v podstatě masovému vrahovi, je třeba vykreslit jako hrdinný boj s islámským terorismem, na jaký se Západ nezmůže.

Robejšek si může tyto řeči dovolit říkat ve slušné společnosti týdeníku Dotyk proto, že má image moudrého profesora a erudovaného analytika. Jenže o to je jeho obraz světa právě nebezpečnější. Ovládá dokonale marketing svých myšlenek. Punc vědeckého přístupu. Když ale jdeme na kořen sdělení, tak je to v podstatě prezentace postojů Moskvy. Jen je zabalená tak, aby to Moskvě ještě více pomohlo. Člověk si musí klást otázku, proč to ten pan docent vlastně dělá. Ví to, že pracuje pro Moskvu, a nebo ne? To je otázka, kterou může zodpovědět jen on sám.

Základní ideou svobodného světa, která autoritativním režimům ani trochu nevoní, je spravedlnost. Putin je opravdu velmi schopný politik a Západ v současné době postrádá silné a přesvědčivé vůdce. To je pravda. Ale z toho ani trochu neplyne, že si Putin může dělat, co chce. Petr Robejšek totiž nepřímo hlásá právo brutální síly a staví ho proti západnímu pojetí spravedlnosti, které se v současné době jeví jako bezzubé, a tudíž vlastně směšné.

Robejšek, žijící a působící v Německu, jistě není jediným intelektuálem, který se v luxusu západního světa zabývá jeho poškozováním. A to s veškerou akademickou noblesou a elegancí. A proto je tento typ myšlení třeba sledovat a zbavit ho jeho vědecké masky.

Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora