O stále rostoucí nenávisti mezi ČSSD a Babišovým hnutím ANO si neštěbetají jen vrabci na malostranských střechách. Každý, kdo sleduje české politické dění, ví, že obejmutí hlavních koaličních stran připomíná mnohem více vzájemnou torturu než partnerskou lásku.

Na straně ČSSD je zjevně nervozita mnohem vyšší, protože koalice s Babišem nemůže být jiná než asymetrická. ČSSD dala hnutí ANO více, než od něj získala. Dala mu legitimitu a ustupuje mu v nehoráznostech, jako jsou podpora oligarchova byznysu s biopalivy, nadstandardní postavení Agrofertu v přijímání dotací a získávání zakázek, a ještě navíc musí předstírat, že nevidí Babišovy snahy ingerovat do justice a udržovat přátelské vztahy s elitními policisty.

Za to má ČSSD post premiéra. To je sice hodně a Sobotka umí držet jistou fazónu demokratické kultury. Ale na druhou stranu, kdyby českým premiérem byl už dva roky Babiš, tak by zdaleka nemohl hrát tolik sám sobě do karet, jako když je ministrem financí. A nevyhnutelný proces jeho historického znemožnění by proběhl mnohem rychleji, kdyby seděl ve Strakovce. Takhle je totiž ve výhodné pozici, že může pořád hrát někoho, kdo je stále jednou nohou v opozici proti vládě tradiční strany, nemá tu nejvyšší zodpovědnost a přitom si užívá dostatek, či spíše přebytek moci.

Blížící se volby do zastupitelstev krajů přinesou zcela jistě turbulence, jaké tato vláda ještě nezažila. Andrej Babiš je konzistentní a věrný své minulosti. Jeho hlavní volební zbraní je kompromitování soupeřů. To je u Státní bezpečnosti letitá tradice. Jeho hlavním soupeřem přitom bude nyní jeho koaliční partner. Tedy ČSSD. Představa, že tento volební boj se bez klasického estébáckého folkloru tentokrát obejde, by byla zcela naivní. Babiš má navíc zbraně, které ČSSD nemá: Média.

Nadcházející volební boj je přitom nejzazší jistotou koaličního konfliktu. Je mnohem pravděpobnější, že se ještě dříve odehrají jiné bitvy. Třeba bitva o Šlachtův Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, kde má Babiš dlouhodobě své přátele.

Novoroční přání, aby nadcházející rok byl „šťastný a veselý“, má pro českou vládní koalici a zejména pro sociální demokraty velmi ironický podtext. Jestli bude pro ČSSD tento rok šťastný, to se ještě ukáže. Ale veselý bude zcela jistě tak, až bude mrznout úsměv.

Neměli bychom si zastírat, že osud české demokracie je nyní velmi svázán s tím, jak se k této výzvě sociální demokraté postaví. Módní slovo „výzva“ se dnes dobře hodí pro označení každého velkého průšvihu. A ten se zcela jistě blíží. Přirozeným spojencem Andreje Babiše je Miloš Zeman, a nikoli Bohuslav Sobotka.

Pavel Šafr

Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora