EET nemá velký efekt, kontroly jsou laxní, stěžuje si šéf asociace Juračka

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka si postěžoval, že kvůli laxním kontrolám EET se nadále podvádí a příliš se nezlepšila situace na maloobchodním trhu. Juračka, odjakživa velký obhájce EET, nyní bezděky přiznává, že Babišův klíčový projekt selhal. Řešení ovšem nevidí v jeho zrušení, ale v zesílení státní represe.

[ctete postid=“172599″ title=“Daňový džihád narazil. Pět ústavních soudců navrhlo úplné zrušení EET“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/EET-Účtenkovka-385×230.jpeg“ excerpt=“Ústavní soud částečně vyhověl stížnosti opozice a zrušil některé části zákona o EET. “ permalink=“http://forum24.cz/danovy-dzihad-narazil-pet-ustavnich-soudcu-navrhlo-uplne-zruseni-eet/“]172599[/ctete]

Zdeněk Juračka zastupuje devatenáct maloobchodních řetězců a výrobců potravin (mimo jiné pekárna PENAM z Agrofertu) s celkovým počtem sedmi tisíc prodejen a 30 tisíci zaměstnanci, představujícími necelou čtvrtinu maloobchodního trhu s potravinami. Hlavním posláním a cílem asociace je hájit zájmy svých členů, z velké části zajišťujících obchodní obslužnost venkova, chránit a rozvíjet tradici českých prodejen.

Čekali jsme větší efekt, podvádí se dál

Zájmy svých členů asociace možná hájí, ovšem dopady vládní legislativy, včetně EET, mezitím přispěly k uzavření stovek malých venkovských obchůdků a zhoršily obchodní obslužnost venkova.

Juračka napadl fungování finanční správy na nedávném kongresu Samoška v Olomouci: „Potvrdilo se nám to, že většina těch, co podváděla předtím, tak podvádí znovu. Prostě se zatím nedocílilo efektu, který se od EET očekával,“ uvedl. Opírá se přitom o analýzu agentury Nielsen, dělanou na vzorku 700 prodejen, jejíž výsledky budou prezentovány dne 7. února. Nezmínil ovšem, kolik z nich spadá do jeho asociace.

„Je to asi zejména tím, že kontroly, které jsou vedeny z finančních úřadů, jsou neúplné a laxní. Víceméně se stává to, že je vidět, že to dělají z povinnosti, aby měli kladnou čárku, že v prodejně byli,“ tvrdí Juračka, přičemž dokonce berní úředníky nařkl, že záměrně nejdou do prodejen, o kterých vědí, že by tam něco zjistili.

„My jsme EET podpořili ne kvůli výběru daní, ale proto, že to má udělat pořádek na trhu a zrovnoprávnit trh,“ uzavřel Juračka svůj soud.

Počet kontrol a výše sankcí výrazně stouply

Proti jeho slovům se ohradila finanční správa, která argumentovala rekordním počtem 78 tisíc kontrol od doby zavedení EET, tedy od předloňského prosince. Je tak zdaleka nejaktivnějším kontrolním orgánem státní správy. Že by její kontroly probíhaly laxně? Zdeněk Juračka zřejmě žije v jiném časoprostoru.

Mnozí drobní podnikatelé si naopak stěžují na neúměrnou a do té doby nezažitou šikanu finančních úředníků, která v součtu s dalšími kontrolami jiných státních orgánů a novými administrativními povinnostmi ubírá peníze, energii, čas a chuť podnikat.

Jak uvádí portál Podnikatel.cz, řada z nich nyní musí finanční správě například vysvětlovat několik měsíců stará storna nákupů ve výši několika korun, přestože jejich denní tržby činí desítky tisíc korun. Nejvyšší udělená pokuta zatím činí 260 tisíc korun a průměrná výše sankce se již blíží hranici 10 tisíc korun.

Průvodním jevem současné babišistánské éry je naopak zmnožení kontrol a drakonické zvýšení sankcí i za drobná a často neúmyslná pochybení. Nejextrémnějším příkladem tohoto typu je rozhodnutí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj na základě kontroly Krámku u radnice v Krnově. Majiteli obchodu udělil pokutu ve výši 11 tisíc korun za to, že jeho prodavačka nevystavila účtenku za prodej koláčku v ceně deseti korun. Tento obchod přitom loni navštívilo pět kontrol a z toho v jediném případě došlo k pochybení.

Narovnání trhu nenastalo

V jedné věci má Juračka pravdu. Efektu zavedení nákladného a komplikovaného systému on-line pokladen nebylo dosaženo, což ovšem není vina kvality státní kontroly. O tom svědčí nedávno zveřejněné údaje z databází finanční správy, že výběr DPH loni rostl rychleji v oblastech, kterých se EET netýká. Je přitom způsobený zejména ekonomickým růstem a z toho vyplývající zvýšenou spotřebou. Data, jimiž šermuje finanční správa, že zavedení EET přineslo pět miliard korun navíc, nelze nijak ověřit.

Juračka přiznal, že nezafungoval ani další důvod zavedení EET, a sice narovnání podnikatelského prostředí. Zřejmě si ho představoval tak, že trh opustí drobní živnostníci a nechají se zaměstnat v jeho maloobchodních řetězcích. Tento exodus pracovní síly do Juračkovy asociace však nenastal.

Z Juračkova výstupu dále vyplývá, že zcela postrádá smysl spuštění třetí a čtvrté vlny EET, pozastavené ústavním soudem. Týká se stovek tisíc řemeslníků a podnikatelů ve službách, kde bude kontrola ještě obtížnější. Nebo si snad bude berní úředník nechávat na náklady státu vylepšovat byt například novými rozvody elektřiny, aby poté zasáhl proti řemeslníkovi, který mu nabídne nižší cenu „bez dokladu“? Rostoucí státní represe totiž naopak vede k většímu odklonu do šedé ekonomiky.

EET poslední kapka

V reálném životě tak platí spíše disentní stanovisko pěti soudců ústavního soudu, kteří v reakci na stížnost pravicových opozičních poslanců podpořili úplné zrušení EET. Uvádí se v něm mimo jiné:

[ctete postid=“173189″ title=“Stát udělil pokutu 11 tisíc za prodej koláčku v ceně deseti korun“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/EET-protest-385×230.jpeg“ excerpt=“Absurdity počínání finanční správy dosud nedosáhly dna. Majiteli obchodu v Krnově “ permalink=“http://forum24.cz/stat-udelil-pokutu-11-tisic-za-prodej-kolacku-v-cene-deseti-korun/“]173189[/ctete]

„Někdy by zájem na daňové disciplíně měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat. A těmto lidem, především těm drobnějším mezi nimi, tedy lidem s obratem (což není totéž co zisk) např. v jednotkách milionů korun ročně, by stát měl administrativu spojenou s podnikáním co nejvíc ulehčit, a to i za cenu menšího daňového výnosu (který je zde tak jako tak marginální). Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v ,okrajových‘ oblastech (hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, studenti atd.). Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou ,poslední kapkou‘, která je vyžene z podnikání, případně je nažene do ,šedé ekonomiky‘, což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu.“

Zdeněk Juračka je svým myšlením přesně opačným představitelem byrokrata, který nehájí zájmy živnostníků, ale podlézavou horlivostí si pravděpodobně říká o nějakou funkci ve státní správě. Ministerstvo financí bude mít ovšem ve sněmovně problém prosadit změny týkající se třetí a čtvrté vlny EET, požadované ústavním soudem, takže otazník nad smyslem tohoto systému do budoucna vyvstane tak jako tak.