Prezident Emmanuel Macron se chce pokusit zpřísnit kontrolu imigrace do Francie, urychlit deportace a zpřísnit kvalifikaci pro azyl. Píší o tom stránky bloomberg.com.

Vláda předložila návrh zákona ve středu. Budou ho projednávat zákonodárné výbory v obou parlamentních komorách a pozměňovací návrhy budou předkládat opoziční strany na pravé i levé části politického spektra. K projednávání by pak mělo dojít v dubnu.

Návrh narušuje soudržnost Macronovy pravolevé většiny a někteří její politici už ho kritizovali. Sdružení migrantů a Francouzská liga lidských práv také vyjádřily svůj nesouhlas, a pracovníci státní azylové instituce OFPRA plánují stávku.

Poslední reforma imigračních pravidel Francie proběhla v červenci 2015 v důsledku silné vlny žadatelů o azyl a migrantů, kteří uprchli z válečných oblastí a ekonomických potíží na Středním východě a v Africe.

Macron opakovaně řekl, že s partnery z Evropské unie bude usilovat o zesílení imigračních pravidel a zajistí, že 27členný blok zemí bude lépe připraven, pokud jde o předpisy a personální obsazení. Měl by tak snáze čelit nežádoucím příchozím. Už ve svém zářijovém projevu o Evropě Macron vyzval EU, aby do jednoho roku vytvořila společnou přistěhovaleckou politiku.

Ministr vnitra Gerard Collomb řekl minulý měsíc, že ​​budoucí zákon si klade za cíl postavit Francii na rovinu s evropskými sousedy, protože stávající pravidla jeho země jsou „mnohem příznivější“ než v ostatních  zemích.

Návrh zákona čelí opozici od obou konzervativních republikánských stran, které tvrdí, že návrh není dost tvrdý a levicových stran a lidskoprávních skupin, které soudí, že jde proti dlouhé tradici solidarity a udělování azylu ve Francii. Poukazuje se také na některé nevyřešené záležitosti. Například ten, komu byl azyl zamítnut, by se musel odvolat do patnácti dnů, a ne do třiceti, jak je tomu teď. Jenže žadatel nemívá svou vlastní poštovní schránku, a tak se nová navrhovaná lhůta jeví jako dost krátká.

Cílem zákona je zdvojnásobit dobu, po kterou mohou být nelegální migranti zadrženi, a zkrátit lhůty pro podání žádosti o azyl. Nezákonné překročení hranic by mělo být trestným činem, který by mohl být trestán jedním rokem vězení a pokutou. Zahrnuje také některá opatření, která mají pomoci urychlit integraci legálních migrantů do francouzské společnosti.

Průzkum Elabe, zveřejněný v lednu, ukázal, že 61 procent respondentů nevěřilo, že by vláda mohla imigrační zákony reformovat. Průzkum BVA ukázal, že 63 procent respondentů tvrdí, že ve Francii je přistěhovalců příliš mnoho.

Jak konstatuje německý Der Spiegel, v podstatě jde ohledně uprchlíků o debatu, která se vede mnohem důkladněji v Německu než ve Francii. Macron byl jedním z mála, kdo veřejně vyjádřil pochopení pro linii německé kancléřky Angely Merkelové. Řekl, že zachránila svým kontroverzním rozhodnutím v roce 2015 evropskou „kolektivní důstojnost“.

Ale stejně jako samotná Merkelová se Macron chystá zrušit auru člověka štědrého k uprchlíkům a jde mu také o politický kredit. Dvě třetiny francouzských občanů tvrdí v průzkumech, že jeho cizinecká politika je příliš laxní. Po několika měsících teď jeho popularita opět roste.