S obdivuhodnou lehkostí přestála Angela Merkelová všechny těžkosti posledních měsíců. Optimisticky naladěná šéfka strany a kancléřka je přesvědčena, že Německo uprchlickou krizi zvládne. Ve své hodinové a zřejmě nejemotivnější a nejpůsobivější řeči od nástupu do funkce podrobněji rozebrala myšlenky, které stojí za její proslulou větou „Wir schaffen das – dokážeme to!“, vyslovené poprvé 31. srpna.
Evropa to zvládne
V projevu, ve kterém se mimo jiné snažila přesvědčit i kritiky z vlastní strany, na úvod přiznala, že ještě nezná přesný recept, jak postupovat proti převaděčským mafiím nebo jak účinně zabezpečit hranice Evropské unie. Vzápětí ale nastínila hlavní ideje, o které se opírá její politika. A dle euforické atmosféry a devítiminutových ovací vestoje se dá soudit, že se její slova setkala s nadšeným přijetím. „Máme co do činění s největší uprchlickou vlnou od 2. světové války,“ zdůraznila. „Chceme, aby Evropa tuto zkoušku zvládla. A já jsem přesvědčena, že ji zvládne.“ I když to Evropě občas přijde zatěžko, dodala s narážkou na chybějí solidaritu východoevropských zemí.
Výrazně snížíme počty uprchlíků
„Je zcela bez debat, že Německo stojí před velkým úkolem. I tak silná země, jakou je Německo, je tak velkým počtem uprchlíků dlouhodobě přetížena. A proto chceme počet uprchlíků výrazně snížit,“ dodává kancléřka. Odmítá však zavedení horní hranice pro příjem uprchlíků, jak to požaduje část její strany. Německo ale v uplynulých týdnech přijalo mnohá opatření, která vedou ke snížení celkového počtu žadatelů o azyl. Jednak rozšířilo seznam tzv. „bezpečných zemí“, ze kterých nebudou uprchlíci přijímáni, kam teď nově patří i celý západní Balkán, jednak se plánuje i zpřísnění pravidel pro Afghánistán. To prosadila CDU i přes odpor SPD, jak neopomněla Merkelová zdůraznit. Dále došlo k zefektivnění azylových řízení i odsun zamítnutých migrantů a zkrátila se finanční podpora všude tam, kde to bylo možné a smysluplné.
Na evropské úrovni chce Merkelová úzce spolupracovat s Tureckem a prosadit zřízení tzv. hotspotů a posílení pobřežních hlídek v Řecku. Na mezinárodní úrovni je nutné zlepšit situaci uprchlíků v samotných zemích původu. A spolu s dalšími zeměmi chce dorovnat katastrofální stav finančních prostředků UNHCR.
Dokázat velké věci je německou identitou
V narážce na svůj proslulý slogan „my to dokážeme“ vysvětlila, že si to může dovolit říct, neboť „k identitě Německa patří dokázat velké věci“. Z takových „velkých věcí“ sestávají celé německé poválečné dějiny. Hospodářský zázrak, který vznikl na troskách 2. světové války. Sjednocení Německa, kde připomněla Konrada Adenauera, který o sjednocení usiloval, ale zároveň kladl důraz na to, že musí proběhnout v míru a pokoji. „Počkali jsme si na něj dalších 37 let,“ zdůraznila kancléřka německou cílevědomost. „Sjednotili jsme Německo a vybudovali z něj ve světě vysoce uznávanou zemi.“ Připomněla i slova „kancléře sjednocení“ Helmuta Kohla, který zemím bývalé NDR slíbil „vzkvétající země“: „Když jsem ještě před několika lety projížděla novými spolkovými zeměmi, o vzkvétajících zemích často nemohla být řeč. Pětadvacet let po německém sjednocení můžeme říct: vzkvétající země jsou skutečností.“
Ve věci CDU Merkelová pronesla, že podstatou strany je „ochota ukázat, co v nás vězí“. Největší předností strany podle její šéfky je také to, že není vyhraněnou stranou podnikatelů, ani stranou zaměstnanců, ani chudých, ani bohatých, ale v pravém slova smyslu občanskou stranou pro všechny a doslova „naslouchá starostem lidí a nabízí řešení“. Řešení připomněla Merkelová také v souvislosti s migrační vlnou, o níž pronesla, že bylo správné přijmout v létě tisíce uprchlíků z Maďarska. „Nebylo to nic víc a nic míň než humanitárním imperativem,“ řekla.
Kancléřka a šéfka CDU zároveň zdůraznila: „Stojí za to jít do boje za jednotný evropský postup.“ Důležitá je podle ní spolupráce mezi zeměmi Evropské unie, stejně jako s tranzitními státy a zeměmi původu uprchlíků. Opět se zastala schengenského systému otevřených hranic. „Uzavření se světu není smysluplnou volbou pro 21. století,“ připomněla.
Natruc všem škarohlídům je po tomto sjezdu pozice Angely Merkelové ještě více posílena. V době, ve které se právě nacházíme, je to asi to nejpozoruhodnější. Stačí se porozhlédnout kolem: ve Francii roste vliv Národní fronty, strany, která otevřeně vystupuje proti sjednocené Evropě i tržnímu hospodářství. V Maďarsku prakticky bez opozice vládne pravicový populista Viktor Orbán. V Polsku zažíváme něco na způsob převratu. Španělsku a Portugalsku hrozí, že levicoví populisté po řeckém vzoru zcela zplundrují národní hospodářství. A v Německu? Po včerejšku je jasno: nejen členové strany a funkcionáři Merkelovou podrželi. Také průzkumy veřejného mínění zůstávají překvapivě stabilní. Popularita nové pravicové strany AfD (Alternativy pro Německo) sice stoupá, přesto však zůstává na samotném okraji společnosti. Zdá se, že Němci v krizích zachovávají překvapivě chladnou hlavu. Měli bychom si z nich vzít příklad.