KSČM má právo na moc, tvrdí Vojtěch Filip a vzápětí naznačuje, jak si to představuje. Jako revanš za dlouhé období mocenského půstu na celostátní úrovni. Vyhrožuje odpůrcům Babišovy vlády, že začne vyšetřovat privatizační zločiny, ačkoli by se komunisté měli sami zpovídat z gigantických loupeží. Začnou u Unipetrolu?

Je opravdu bizarní pozorovat, jak se mezi nejdůraznější advokáty Babišovy vlády zařadil tvrdý neostalinista Miroslav Grebeníček vybraným slovníkem někdejšího Rudého práva. „Zhrzenost z toho, že už nemohou být oni a jejich partaje u lizu, jim doslova čiší z očí, a tak žvaní o zformování bolševické vlády, o jejímž osudu prý po téměř třiceti letech rozhoduje ústřední výbor českých a moravských komunistů, případně Putinovo Rusko,“ prohlašoval ve sněmovně triumfálně na adresu pravicové opozice a nechtěně přitom udeřil hřebík na hlavičku.

Je co vyšetřovat

Komunisté budou hnutí ANO za svoji legitimizaci na úrovni vlády vděčni. Považují ji za vysněnou satisfakci. Přestože ve volbách dosáhli nejhoršího debaklu, chovají se jako jejich vítězové. Pomáhají svému „třídnímu nepříteli“ a „vykořisťovateli pracujících“ ve vykreslování polistopadových poměrů jako období zmaru a Palerma, se kterým je zapotřebí zúčtovat.

„Ti, co se těžce provinili na majetku a na podivných zločinných privatizacích a odporné korupci při státních zakázkách se bojí, že vláda, která se bude opírat o podporu KSČM, začne tyto zločiny vyšetřovat, a tak organizují akce proti vzniku vlády, nedivím se, je co vyšetřovat,“ neudržel se Vojtěch Filip, který už v den hlasování o důvěře temně vyhrožuje na Twitteru.

Je to snad jeden z bodů neveřejné části dohody mezi hnutím ANO a KSČM? Znamená to, že budou mít komunisté vliv i na řízenou trestně právní agendu policie a státního zastupitelství, ačkoli premiér fabuluje, že chod vlády nijak neovlivňují? Půjdou přitom i po ČSSD, jelikož tato dohoda šla mimo ni, a vůbec jí to nepřipadá divné?

Filip navozuje představu, že komunisté konečně pozavírají všechny zloděje, tuneláře a podvodníky. Zní to slibně, ovšem je otázka, jak to chce udělat a jak to myslel. Řada „zločinných privatizačních kauz“ proběhla v době vlády jejich patrona Miloše Zemana a jejich aktérem se stal i současný premiér, který v té době se svým Agrofertem „zázračně“ expandoval. Vrhnou se i na jednu z největších kauz té doby, dvojí privatizaci Unipetrolu, jež byla za Grossova úřadování zametena pod koberec?

V režii Agrofertu

Nad oběma privatizacemi tohoto petrochemického kolosu se dosud vznáší mlha pochybností. V obou figuroval Andrej Babiš a jeho klientelistické vazby na vlády sociální demokracie. První kapitola se začala psát v roce 1999, kdy Zemanův kabinet do vedení Unipetrolu dosadil manažery spojené s Agrofertem. Babišův holding následně těžil z podezřele výhodných smluv s tímto státním podnikem celé tři roky, než vláda přikročila k jeho privatizaci.

V prosinci 2001 vyhrál Agrofert výběrové řízení, ačkoli nabídl o dvě a půl miliardy korun méně, než hlavní konkurent. Navzdory doporučení vládní privatizační komise, která tento prodej označila za rizikový. Následně Zemana podrazil, nezaplatil a musel Unipetrol vrátit, ačkoli tvrdil, že má zahraniční strategické partnery a dojednaný úvěr.

Druhou privatizaci Unipetrolu v roce 2004, která by se vešla do patnáctileté promlčecí lhůty (pokud ji KSČM nechce prolomit),  provázely ještě větší skandály na české a polské straně. Ze šesti platných nabídek Špidlův kabinet tři z nich vyřadil, navzdory doporučení tehdejší poradní komise vlády. Jak vyplývá z jejích zápisů, „byla tak snížena transparentnost privatizačního procesu. Tím, že vláda vyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, značně omezila konkurenci.“ Stát podle ní mohl získat několik miliard navíc.

Konečnou nabídku nakonec podal jediný PKN Orlen, který zaplatil o čtyřicet procent méně než nejvyšší nabídka. Prodej byl dokončen za Grossovy vlády, do celého procesu však zasáhlo rozsáhlé vyšetřování na polské straně.

Macierewicz: Jednoznačná korupce

K aféře „Orlengate“ vznikla i vyšetřovací komise polského Sejmu. Důvodem bylo podezření, že vedení Orlenu pomáhalo polské ropné mafii k miliardovým daňovým únikům a nakupovalo za nevýhodných podmínek podniky v zahraničí.

Bývalý člen vedení Krysztof Kluzek vypověděl, že vedení holdingu už dlouho dopředu vědělo o tom, jakou cenu nabídnou v privatizaci českého Unipetrolu jejich konkurenti a že jim tyto informace zajistil majitel Agrofertu Andrej Babiš, jehož blízkým kontaktem ve vládě byl expremiér Stanislav Gross. Tehdejší vedení PKN Orlen pak s Agrofertem uzavřelo zákulisní dohodu, že pokud v privatizaci Poláci zvítězí, prodají výhodně Babišovi pět lukrativních chemických podniků z Unipetrolu.

„Gross a Andrej Babiš tam jsou zmíněni jako příklad jednoznačné korupce, která privatizaci Unipetrolu provázela,“ řekl v září 2005 Mladé frontě DNES předseda polské vyšetřovací komise Antoni Macierewicz k obsahu závěrečné zprávy. Polský tisk v té době obsáhle informoval o podezřeních z obrovské korupce, která měla prodej Unipetrolu provázet. Na polské i české straně mělo být napůl rozdáno 1,2 miliardy korun. Tato závažná podezření se však nepodařilo prokázat.

Babiš v čele Protikorupční rady vlády

Chopí se této promarněné šance Vojtěch Filip? Asi těžko. Vláda totiž navrhuje jako předsedu Protikorupční rady vlády právě Andreje Babiše. Co na to předseda KSČM a posvětí tento návrh ve vládě Jan Hamáček? Dnes je skutečně možné vše.

O vyšetřování „zločinných privatizací“ hovoří představitel strany, která po únoru 1948 zahájila frontální útok na soukromý majetek a zpočátku znárodnila velké průmyslové podniky nad padesát zaměstnanců. Původní majitelé měli obdržet finanční náhradu, žádná jim však nikdy nebyla vyplacena.

Komunisté připravili o majetek i malé podnikatele, živnostníky a zemědělce. Za pomoci různých machinací národních správců a mocenských represivních tlaků byly malé továrny a dílny likvidovány či přičleněny k národním podnikům. Přitom šlo o rozhodnutí ryze protiústavní, neboť i komunisty vytvořená ústava připouštěla podnikatelskou činnost firem do počtu padesáti zaměstnanců.

Okradli o majetek církve a dnes je chtějí spolu s Babišovou vládou protiprávně okrást znovu o 11 miliard korun zdaněním finančních náhrad.

V červnu 1953 okradli miliony občanů o úspory, když podle představ sovětských poradců spustili měnovou reformu, ačkoli prezident Antonín Zápotocký do poslední chvíle lhal, že jsou to jen „fámy, které šíří třídní nepřátelé“.

Celkové finanční dopady zločinů komunistického režimu, který dodnes řada představitelů KSČM velebí a omlouvá, se nedají ani vyčíslit. Bez vyvození jakékoli odpovědnosti.

Přesto má v sobě Vojtěch Filip tolik drzosti, že znovu po gottwaldovsku vyhrožuje inkvizicí. Za zády trestně stíhaného premiéra v čele Protikorupční rady vlády. Nepovedená komedie? Nikoli, česká realita.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora