Těsně, ale přece. Tak porazil ve finále boje o předsednické křeslo komunistické strany Vojtěch Filip svého vyzyvatele Josefa Skálu. „Umírněnější“ křídlo tak ještě jednou nedopustilo nástup bolševiků obdivujících Stalina a Lenina a nyní bude čekat, co jim za to Filip představí za stranické úspěchy. Nějaké budou určitě, to je jisté. Prezident s premiérem totiž již dnes udělali z KSČM důležitou stranu, ačkoliv o tom její volební „úspěch“ nenapovídal.
Za strůjce tohoto nevídaného obratu může být považován právě Vojtěch Filip a jeho znovuzvolení lze brát do jisté míry jako jakési poděkování, kam to pod jeho vedením dokázala strana, která by měla být spíš dávno zakázaná, dotáhnout. Tolik vděku sice po loňských parlamentních volbách v řadách členů KSČM nepanovalo, ale sešel se měsíc s měsícem, tři komunisté ve vrcholných postech a vše je jinak.
Ačkoliv se Zeman a Babiš ke své minulosti v KSČ, u premiéra v demisi i v StB, sice vůbec nehlásí, je vidět, že podle starého pořekadla – stará láska nerezaví. Majitel hnutí ANO se spoluprací s komunisty počítal již před volbami a Zemanovi se představa, že by zástupci strany, která u nás desítky let devastovala národ, zalíbila také velmi brzo.
Nyní je situace dokonce taková, že mimo to, že jsou komunisté součástí parlamentní hlasovací koalice, kam spadá ještě hnutí ANO a extremistická SPD, mají pravomoc hovořit Babišovi do sestavování vlády a už je těší, jak budou kádrovat ministerské nominanty.
Kvůli tomu je Vojtěch Filip opět předsedou komunistů. Přáli si to dva nejmocnější lidé v zemi a to má dostatečný důraz. Za to se však musí šéf KSČM Babišovi se Zemanem řádně odvděčit. Vždy je to totiž něco za něco.