Prestižní list Financial Times sleduje předvolební situaci v České republice. Podle Financial Times roste v Evropě obava, že Česká republika po pádu železné opony a návratu do vyspělé Evropy znovu stojí jednou nohou mimo Evropskou unii. Důvodů udává list hned několik.

Jedním z nich je očividně proruský prezident České republiky Miloš Zeman. Ten otevřeně dává najevo své sympatie nejen k Rusku, ale také k Číně. Rovněž jako jediný vrcholný představitel EU před listopadovými prezidentskými volbami podpořil Donalda Trumpa. Za to si sice Zeman vysloužil pozvání do Bílého domu, zdá se ale, že k němu hned tak nedojde.

Protievropský postoj českého prezidenta ovšem není nic nového. Už Zemanův předchůdce Václav Klaus, který byl v úřadu v letech 2003–2013 podle Financial Times EU s oblibou ukazoval svůj dlouhý nos.

V západní Evropě rovněž rostou obavy, aby se po říjnových volbách Česko nezařadilo do podobné škatulky postkomunistických, nacionalistických zemí, ve které je nyní Polsko a Maďarsko. Bývalé státy východního bloku podle Financial Times opovrhují demokracií a právem.

Česká republika by se podobnému scénáři mohla přiblížit, pokud po volbách do poslanecké sněmovny získal rozhodující vliv Andrej Babiš. Kombinace Babišova osobního majetku, politické moci, síly na obchodním trhu a mediálního vlivu, jej přibližuje k bývalému italskému premiérovi Silviu Berlusconimu.

Další věc, která dělá evropským lídrům starosti, je odmítavý postoj Česka k migračním kvótám, které EU svým členům předepsala. Začátkem června informoval ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) o rozhodnutí vlády, že Česká republika už podle migračních kvót nepřijme ani jednoho uprchlíka. To vyvolalo vlnu nevole u čelních představitelů EU. Evropská komise následně pohrozila Česku kvůli neplnění stanovených kvót unijním soudem. Česko loni přijalo 12 migrantů a od té doby žádného.

Západní Evropa vnímá omítnutí migračních kvót jako projev nesolidarity k celé Evropské unii, z které Česko od svého vstupu v roce 2004 načerpalo desítky miliard eur. Jen v rozmezí let 2014–2020 by mělo z unie přitéct na regionální rozvoj v Česku 24 miliard eur. Nezdá se pravděpodobné, že by nově vzniklá vláda po říjnových volbách svůj postoj k migraci změnila.

Česká vláda rovněž nepodniká žádné kroky k přijetí společné evropské měny. K tomu se přitom zavázala při vstupu do EU v roce 2004. A zdá se, že Čechům tento postoj vyhovuje. Podle průzkumu Eurobarometru z května letošního roku je 70 % Čechů proti přijetí eura. Dalším problémem, o kterém Financial Times hovoří, je všeobecná neochota Čechů zapojovat se do dění v EU. V roce 2014 voleb do Evropského parlamentu účastnilo pouze 18,2 % oprávněných voličů.